Část myslivců se bojí o osud jelenů v Jeseníkách
Bruntál/ Ostrava Spíš jen zasvěcení zatím vědí, jak tvrdý boj se odehrává v
Jeseníkách mezi některými lesními správci a částí myslivců o - jeleny. Podle
jedněch představují přemnožené škůdce, kteří působí milionové škody na lesních
porostech, podle druhých naopak vybíjenou zvěř, marně prchající před kulkami
lovců. Přestože vlastně všichni patří mezi myslivce, v názoru na to, kolik má
být jelení zvěře, se obě strany naprosto rozcházejí. \"Jeleni prostě mizí. Pět
dní můžete chodit po lese a z vysoké neuvidíte ani chlup, to nikdy nebývalo.
Úbytek je drastický, bojíme se, aby je nepotkal osud kamzíků, které se už skoro
podařilo vyhubit,\"varuje Jiří Malina, pracovník státní správy myslivosti
referátu životního prostředí Okresního úřadu Bruntál a jako všichni také
myslivec. \"Jezdím do práce pět kilometrů přes les a vždycky jsem musel dávat
velký pozor, na jelena jsem narazil skoro každý den. Dnes nepotkávám nic. Celý
víkend chodíte po lese, ale ani ťuk,\"líčí Josef Svoboda, myslivec a lesník v
důchodu z Jindřichova. Zatímco se dnes loví na Bruntálsku tak 500 až 600 jelenů,
před deseti lety to bylo přes 1600 kusů. \"Jelení zvěře ubývá. Když to srovnám s
dobou před deseti lety, tak jí bylo nejméně třikrát více a nedělala větší škody
než dneska,\"zdůrazňuje i místopředseda Českomoravské myslivecké jednoty a
bývalý ředitel lesního závodu Karlovice Štěpán Müller. Jejich obavy rozhodně
nesdílejí někteří správci Lesů ČR. Pokračování na str. 8 Pokračování ze str. 1
\"Jelení zvěře postupně ubývá, to je pravda, ale zdaleka nejsou na stavech,
které by byly pro lesy přijatelné. Myslivecká veřejnost nad tím pláče, ale to
není měřítko. Ekosystém musí být v rovnováze, není důvod, proč jelena
upřednostňovat, je to jen maso a parohy,\"argumentuje Vojtěch Jagoš, šéf lesní
správy Janovice u Rýmařova. \"Ty škody jsou stále velmi vysoké, jde doslova o
rozpad lesů. Pro nás není rozhodující počet jelenů, ale výše škod. My
zodpovídáme za les státu, ne myslivci,\"dodává lesní správce Města Albrechtic
Vítězslav Závodný. Podle Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o. v
Jílovém u Prahy, který pro ministerstvo zemědělství jednou za pět let
vyhodnocuje působení zvěře na les v celé ČR, škody od roku 1995 v Jeseníkách
spíš klesají. \"Lze konstatovat, že lesy v severní části jsou poškozeny zvěří v
rozmezí nula až 10 procent, malá část na severozápadě v rozmezí 10 až 20
procent,\"odvolává se zástupce státní správy myslivosti Malina na březnové číslo
časopisu Lesnická práce. Spor o normované stavy \"Ať se to někomu líbí nebo ne,
říkáme jasně, že chceme přísnou regulaci. Zatím každý měsíc marně žádáme státní
správu, aby přijala opatření, která umožní počet jelenů snížit. Leckde jsou
sloupané desetileté stromky, to je pro les tragédie,\"tvrdí Závodný. Zdůrazňuje,
že u nich ze 17,5 tisíce hektarů lesa okousali jeleni, laně a kolouši nejméně
3,5 tisíce hektarů a způsobili tak milionové škody, které vyžadují vysoké
investice do ochrany porostů. \"Dáváme i čtyři až šest milionů korun ročně na
natírání proti okusům, či stavění oplocenek. Jelení zvěře je pořád třikrát víc,
než stanoví normované stavy. To jsou počty zvěře, při nichž už nedochází k
neúnosným škodám,\"zdůrazňuje Závodný. Takzvané normované stavy, které stanovila
v roce 1993 státní správa na návrh vlastníků honiteb, udávají počet kusů, jaký
by se měl průměrně držet v honitbách. Pro Bruntálsko je to 350 kusů, což
považují myslivci za příliš nízké číslo, které si vynutili vlastníci honiteb.
\"Navíc - zvěř se pohybuje, nezajímají ji čísla na papíře. Jde za potravou
desítky kilometrů, rozmnožuje se, hledá klid, přechází z honitby do honitby.
Když se objeví někde víc kusů vysoké, často se žádá o mimořádný odstřel a my ho
většinou povolíme,\"říká Malina. \"Nějaké škody zvěř udělá vždycky, zvláště když
napadne hodně sněhu. Není to ale v tom, že by zvěře bylo nějak moc, ale spíš v
tom, že se o ni neumíme postarat,\"míní jeden z uživatelů honitby Jindřichov u
Krnova, veterinář a myslivec Rudolf Skandera. \"Letos jsme jen tak tak splnili
plán odstřelu - čtyři kusy. A pak, že zvěře neubývá,\"poznamenal podnikatel.
Myslivci jsou přesvědčeni, že správci lesů existenci vysoké zcela podřizují
ekonomice. Zvěř se už stahuje hlouběji do lesů, nebo vychází jen v noci. Lesní
správci podle nich hovoří jen o rostoucích škodách, ale nepřipomenou, že způsob
ocenění škod se od roku 1990 několikrát změnil směrem nahoru.\"Když nebudou
jeleni, nebudou muset vydávat peníze na ochranu lesa. Pro zvěř nastala doba
temna,\"nebere si servítky Malina. Správce Závodný, také myslivec, kontruje:
\"Bez obav, není v lidských silách zvěř vyhubit. I já se rád podívám na jelena,
ale nejdříve je třeba vzpamatovat lesy poničené imisemi a množstvím zvěře, a pak
říci, kolik má čeho být.\"Část myslivců se přesto bojí, že pak už to ani nebude
zapotřebí. Zdroj: Moravskoslezský deník
Bruntál/ Ostrava Spíš jen zasvěcení zatím vědí, jak tvrdý boj se odehrává v Jeseníkách mezi některými lesními správci a částí myslivců o - jeleny. Podle jedněch představují přemnožené škůdce, kteří působí milionové škody na lesních porostech, podle druhých naopak vybíjenou zvěř, marně prchající před kulkami lovců. Přestože vlastně všichni patří mezi myslivce, v názoru na to, kolik má být jelení zvěře, se obě strany naprosto rozcházejí. \"Jeleni prostě mizí. Pět dní můžete chodit po lese a z vysoké neuvidíte ani chlup, to nikdy nebývalo. Úbytek je drastický, bojíme se, aby je nepotkal osud kamzíků, které se už skoro podařilo vyhubit,\"varuje Jiří Malina, pracovník státní správy myslivosti referátu životního prostředí Okresního úřadu Bruntál a jako všichni také myslivec. \"Jezdím do práce pět kilometrů přes les a vždycky jsem musel dávat velký pozor, na jelena jsem narazil skoro každý den. Dnes nepotkávám nic. Celý víkend chodíte po lese, ale ani ťuk,\"líčí Josef Svoboda, myslivec a lesník v důchodu z Jindřichova. Zatímco se dnes loví na Bruntálsku tak 500 až 600 jelenů, před deseti lety to bylo přes 1600 kusů. \"Jelení zvěře ubývá. Když to srovnám s dobou před deseti lety, tak jí bylo nejméně třikrát více a nedělala větší škody než dneska,\"zdůrazňuje i místopředseda Českomoravské myslivecké jednoty a bývalý ředitel lesního závodu Karlovice Štěpán Müller. Jejich obavy rozhodně nesdílejí někteří správci Lesů ČR.
Pokračování na str. 8
Pokračování ze str. 1 \"Jelení zvěře postupně ubývá, to je pravda, ale zdaleka nejsou na stavech, které by byly pro lesy přijatelné. Myslivecká veřejnost nad tím pláče, ale to není měřítko. Ekosystém musí být v rovnováze, není důvod, proč jelena upřednostňovat, je to jen maso a parohy,\"argumentuje Vojtěch Jagoš, šéf lesní správy Janovice u Rýmařova. \"Ty škody jsou stále velmi vysoké, jde doslova o rozpad lesů. Pro nás není rozhodující počet jelenů, ale výše škod. My zodpovídáme za les státu, ne myslivci,\"dodává lesní správce Města Albrechtic Vítězslav Závodný. Podle Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o. v Jílovém u Prahy, který pro ministerstvo zemědělství jednou za pět let vyhodnocuje působení zvěře na les v celé ČR, škody od roku 1995 v Jeseníkách spíš klesají. \"Lze konstatovat, že lesy v severní části jsou poškozeny zvěří v rozmezí nula až 10 procent, malá část na severozápadě v rozmezí 10 až 20 procent,\"odvolává se zástupce státní správy myslivosti Malina na březnové číslo časopisu Lesnická práce.
Spor o normované stavy \"Ať se to někomu líbí nebo ne, říkáme jasně, že chceme přísnou regulaci. Zatím každý měsíc marně žádáme státní správu, aby přijala opatření, která umožní počet jelenů snížit. Leckde jsou sloupané desetileté stromky, to je pro les tragédie,\"tvrdí Závodný. Zdůrazňuje, že u nich ze 17,5 tisíce hektarů lesa okousali jeleni, laně a kolouši nejméně 3,5 tisíce hektarů a způsobili tak milionové škody, které vyžadují vysoké investice do ochrany porostů. \"Dáváme i čtyři až šest milionů korun ročně na natírání proti okusům, či stavění oplocenek. Jelení zvěře je pořád třikrát víc, než stanoví normované stavy. To jsou počty zvěře, při nichž už nedochází k neúnosným škodám,\"zdůrazňuje Závodný. Takzvané normované stavy, které stanovila v roce 1993 státní správa na návrh vlastníků honiteb, udávají počet kusů, jaký by se měl průměrně držet v honitbách. Pro Bruntálsko je to 350 kusů, což považují myslivci za příliš nízké číslo, které si vynutili vlastníci honiteb. \"Navíc - zvěř se pohybuje, nezajímají ji čísla na papíře. Jde za potravou desítky kilometrů, rozmnožuje se, hledá klid, přechází z honitby do honitby. Když se objeví někde víc kusů vysoké, často se žádá o mimořádný odstřel a my ho většinou povolíme,\"říká Malina. \"Nějaké škody zvěř udělá vždycky, zvláště když napadne hodně sněhu. Není to ale v tom, že by zvěře bylo nějak moc, ale spíš v tom, že se o ni neumíme postarat,\"míní jeden z uživatelů honitby Jindřichov u Krnova, veterinář a myslivec Rudolf Skandera. \"Letos jsme jen tak tak splnili plán odstřelu - čtyři kusy. A pak, že zvěře neubývá,\"poznamenal podnikatel. Myslivci jsou přesvědčeni, že správci lesů existenci vysoké zcela podřizují ekonomice. Zvěř se už stahuje hlouběji do lesů, nebo vychází jen v noci. Lesní správci podle nich hovoří jen o rostoucích škodách, ale nepřipomenou, že způsob ocenění škod se od roku 1990 několikrát změnil směrem nahoru.\"Když nebudou jeleni, nebudou muset vydávat peníze na ochranu lesa. Pro zvěř nastala doba temna,\"nebere si servítky Malina. Správce Závodný, také myslivec, kontruje: \"Bez obav, není v lidských silách zvěř vyhubit. I já se rád podívám na jelena, ale nejdříve je třeba vzpamatovat lesy poničené imisemi a množstvím zvěře, a pak říci, kolik má čeho být.\"Část myslivců se přesto bojí, že pak už to ani nebude zapotřebí.
Zdroj: Moravskoslezský deník
Sdílet článek na sociálních sítích