Prohlášení o splnění podmínek uvedení obalu na trh podle § 5 zákona o obalech a požadavky na výrobu obalů

Jedná se o jednu z důležitých povinností. Vzor prohlášení o splnění podmínek uvedení obalu na trh je v příloze č.1 zákona o obalech. Na povinnost vypracování tohoto prohlášení se vztahovalo přechodné období podle paragrafu 51 zákona o obalech do 30.6.02. Toto přechodné období platilo i na povinnosti podle paragrafů 3 a 4 odst. 1 písm. a) a c) zákona o obalech. Nejpozději od 1.7. 2002 mají výrobci a dovozci povinnost vypracovat toto prohlášení a předat jej odběrateli, který uvádí obal do oběhu. I když z odst. 3 § 5 zákona o obalech vyplývá, že osoby, které uvádí na trh nebo do oběhu obal, jsou povinny na požádání předložit prohlášení ke kontrole kontrolním orgánům, neznamená to, že prohlášení musí mít nutně fyzicky všechny povinné osoby. Podle odst. 1 § 5 zákona o obalech vypracovává prohlášení osoba, která uvádí na trh obal (tedy výrobce nebo dovozce), a předává jej osobě, která tento obal uvádí do oběhu (tedy odběrateli). Ten už ovšem nemusí nutně předávat prohlášení v listinné podobě svým klientům, kteří uvádějí obal dále do oběhu. Mezi těmito subjekty může být sjednána dohoda, v rámci které dodavatel odběratelům zaručí, že všechny obaly splňují podmínky uvedení obalu na trh a že v případě kontroly ze strany kontrolních orgánů jim je schopen poskytnout příslušná prohlášení, čímž bude naplněn odst. 3 § 5 zákona o obalech. Předání prohlášení je možné i elektronickou formou v souladu se zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, zejména v souladu se zaručeným elektronickým podpisem podle § 3 tohoto zákona. Při vhodné aplikaci povinnosti podle § 5 lze předejít vzniku nadměrného administrativního zatížení. Prohlášení nemusí být nutně vystaveno na jednotlivé typy obalů, ale může být souhrnné za určité množství typů obalů. Např. je možné vypracovat jedno společné prohlášení na všechny výrobky z jednoho materiálu (např. obaly z papíru), v prohlášení popsat, že se jedná o papírové obaly sloužící k balení určitých výrobků a soupis typů obalů vyjmenovat v příloze nebo je možné prohlášení vystavit na určitý širší sortiment výrobků, lišících se pouze velikostí a balených do shodných obalových materiálů. Např. balení automobilových žárovek od firmy …, skládající se z papírové krabičky, sáčku LDPE, krabice z vlnité lepenky, stretch folie LDPE a EUR palety. Vydáním prohlášení povinná osoba zaručuje, že obal má vlastnosti požadované zákonem. Tuto skutečnost musí být zároveň schopna příslušnému kontrolnímu orgánu doložit tím, že má k dispozici veškerou technickou dokumentaci vztahující se k prohlášení. Prohlášení se vztahuje pouze k vlastnostem obalu, nikoliv k jeho značení nebo skutečnému zajištění jeho. Z odst. 3 § 51 dále vyplývá, že požadavky na uvádění na trh nebo do oběhu u obalů vyrobených přede dnem účinnosti tohoto zákona posuzují podle dosavadních právních předpisů, u těchto obalů může tedy dojít k nesouladu s požadavky uvedenými v § 3 a 4 zákona o obalech. Povinnost vypracovat prohlášení se tedy vztahuje na obaly uváděné na trh po 1.1.2002, tj. poté, co zákon o obalech nabyl účinnosti. Součástí prohlášení o splnění podmínek uvedení obalu na trh je splnění následujících povinností: - Prevence dle § 3 se vztahuje k osobě, která uvádí obal na trh, tedy na výrobce a dovozce obalu. Obal musí mít nejmenší možnou hmotnost a objem, při zachování jeho funkce a vlastností určených jinými předpisy. Cílem tohoto opatření je snížit celkové množství obalového odpadu. Výrobce (dovozce) je povinen sám zjistit tuto nejnižší možnou hmotnost a objem postupem, jenž uvádí již zmíněná vyhláška MPO o podrobnostech nakládání s obaly, která bere za základ normy ČSN EN 13428 a ČSN EN 13427. Normy jsou k dispozici v Českém normalizačním institutu v Praze. - Povinnosti dosažení limitů koncentrace nebezpečných látek (§4/1 písm. a)), dodržení hodnot těžkých kovů (§4/1 písm. b)) a zajištění takových vlastností obalů, které umožní jejich opakované použití nebo využití (§ 4/1 písm. c)), se vztahují k uvedení obalu na trh, tedy opět jen na výrobce nebo dovozce obalu. Nebezpečné látky obsažené v obalu musí být omezeny na takovou míru, aby byla omezena zátěž životního prostředí způsobená obalovým odpadem. Jde o upřesnění povinnosti uložené již stávajícími předpisy, zejména chemickým zákonem. Postup při hodnocení přípustné koncentrace určí opět vyhláška o podrobnostech nakládání s obaly a bere za základ normy ČSN EN 13428 a ČSN EN 13695-2 (tato norma byla v EU vydána se zpožděním a v ČR tudíž doposud nevyšla. V případě nebezpečných látek se tedy postupuje pouze podle normy ČSN 13428). Stejná vyhláška dále určí maximální hodnoty součtu množství těžkých kovů, přičemž bere za základ normu ČSN CR 13695-1. Cílem ustanovení tohoto paragrafu je také omezit výskyt těžkých kovu v domovním odpadu. Dalším cílem je využitelnost obalu nejméně jedním z uvedených postupů, musí tedy být recyklovatelný nebo energeticky využitelný nebo kompostovatelný. Způsob hodnocení využitelnosti určuje opět zmiňovaná vyhláška, která bere za základ normy ČSN EN 13429 (recyklace), ČSN EN 13431 (energetické využití), ČSN EN 13432 a 13428 (kompostování a biodegradace). Vyhodnocení musí být provedeno před uvedením obalu na trh. Pokud povinná osoba (výrobce nebo dovozce) používá opakovaně použitelné obaly (např. vratné zálohované lahve), postupuje opět podle vyhlášky MPO, která bere za základ normu ČSN EN 13429 (obaly – opakované použití). Příloha č. 2 zákona o obalech stanovuje znaky, kterými se vyznačují jednotlivé typy systémů opakovaného použití. V případě nejasností k těmto tématům doporučujeme obrátit se na Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má v těchto věcech příslušné kompetence a vydalo i vyhlášku o podrobnostech nakládání s obaly. Zdroj: MŽP