zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Hlas pro tento den: Racek chechtavý

01.10.2002
Příroda
Hlas pro tento den: Racek chechtavý
Jaroslav Šimek Pro někoho je poslem jara první skřivan, pro jiné první hejnko vlaštovek. Pro Pražany to byli dlouhou dobu věčně ukřičení rackové chechtaví protahující po Vltavě. Po dlouhé a tiché zimě přinášeli rackové do města vítané oživení, jejich hlasitý křik dával jasně najevo, že nadvláda zimy již končí. Ještě začátkem sedmdesátých let se totiž rackové chechtaví nezdržovali na pražské Vltavě po celou zimu, tak jak je tomu dnes. Přezimující rackové, i když v mnohem menší míře, se začali objevovat i v dalších městech s nezamrzajícími řekami, které rackům skýtají přes zimu dostatečný zdroj potravy. Vždyť kdo z Pražanů v zimě alespoň jednou nezavítal na nábřeží nebo na Karlův most krmit dokonalé ptačí akrobaty... Pro někoho je poslem jara první skřivan, pro jiné první hejnko vlaštovek. Pro Pražany to byli dlouhou dobu věčně ukřičení rackové chechtaví protahující po Vltavě. Po dlouhé a tiché zimě přinášeli rackové do města vítané oživení, jejich hlasitý křik dával jasně najevo, že nadvláda zimy již končí. Ještě začátkem sedmdesátých let se totiž rackové chechtaví nezdržovali na pražské Vltavě po celou zimu, tak jak je tomu dnes. Přezimující rackové, i když v mnohem menší míře, se začali objevovat i v dalších městech s nezamrzajícími řekami, které rackům skýtají přes zimu dostatečný zdroj potravy. Vždyť kdo z Pražanů v zimě alespoň jednou nezavítal na nábřeží nebo na Karlův most krmit dokonalé ptačí akrobaty... Racek chechtavý Autor: Jiří Formánek Rackové ale pochopitelně nejsou živi jen z darů od lidí, ve městě najdou i jiné zdroje obživy, buď přímo z řeky nebo třeba na městských skládkách. Dnes se první rackové na pražské Vltavě objevují již během letních měsíců, nejvíce jich ale přilétá až během října či listopadu. Díky dlouholetému kroužkování můžeme dnes říci, že pohostinnost velkoměsta využívá nejen část našich racků, ale hlavně rackové pocházející z Polska, pobaltských republik a částečně také z jižní Skandinávie. Řada z nich se přitom vrací rok co rok, někteří dokonce opakovaně na stejný kousek nábřeží. Jejich křik pak oživuje pražskou Vltavu po celou zimu, někdy od konce února do konce března však jejich křik s příchodem nového jara výrazně nabývá na intenzitě. Hlas racka si můžete poslechnout na www.rozhlas.cz Rackové chechtaví u nás samozřejmě také hnízdí, i když nyní v daleko menších počtech než tomu bylo ještě začátkem osmdesátých let. Výrazné zvyšování počtu hnízdících racků se začalo na našem území projevovat zhruba od druhé poloviny čtyřicátých let. Vzrůstal jak počet párů, tak počet hnízdních kolonií; rackové totiž hnízdí často ve velkých koloniích umístěných na březích nebo ostrůvcích rybníků. Ještě v sedmdesátých letech nebyly vzácné kolonie čítající přes deset tisíc párů, v současné době čítá řada zbylých kolonií třeba jen několik desítek nebo stovek párů. Jako jeden z nejpodstatnějších faktorů, které přispěly k poklesu populace racka chechtavého patří intoxikace cizorodými látkami, které vedou ke snižování počtu vajec ve snůšce, k nižší líhnivosti vajec a nižšímu přežívání mláďat. Přestože rackové hnízdí koloniálně, každý pár si úzkostlivě střeží nejbližší okolí svého hnízda, i když se jedná jen o pár čtverečních metrů. Jelikož je ale stále nablízku někdo ze sousedů, kterého je zapotřebí upozornit o přítomnosti svého malinkého teritoria, neutichne racčí kolonie ani ve dne ani v noci po celou dobu hnízdění. Základní údaje Racek chechtavý (Larus ridibundus). Velikosti holuba, ale s delšími zahrocenými křídly. Dospělí ptáci mají hnědou až černohnědou hlavu, v zimním šatě bílou až na tmavou skvrnu za okem; u mladých ptáků je hlava jakoby pomoučená. Hnízdí v koloniích v mokřinách u rybníků či na zarostlých ostrůvcích. Na jaře a na podzim se s oblibou zdržuje na čerstvě zoraných polích. Potrava převážně živočišná, tvořena z 90% hmyzem. Obvykle jou ve hnízdě 3 vajíčka, zahřívají je střídavě samice i samec, kteří oba také krmí mláďata. Naši rackové odlétají zimovat především do západní a jihozápadní Evropy; na hnízdiště se vracejí v březnu. Zdroj: Hlas pro tento den - zvukovy atlas nasi fauny (http://www.rozhlas.cz/hlas) (c) Český rozhlas Online (http://www.rozhlas.cz)
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí