Projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe opět ožil

Přerov Myšlenka přepravovat zboží z Vídně do Hamburku a jiných evropských přístavů po vodě je stará již 350 let. Nikdy však asi neměla tak blízko k uskutečnění jako právě nyní. O stavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe, která již dlouhou dobu láká ekonomy a straší ekology, se opět začíná vážně uvažovat. Sdružení, kter é tuto vodní cestu již léta prosazuje, totiž našlo možnost, jak by se tato mnohamiliardová investice mohla financovat, a dokonce se mu už podařilo získat na svoji stranu i zástupce některých krajů. \"Tento projekt je typicky evropskou záležitostí a pro nás je výzvou. Zaráží mne malá aktivita z naší strany a osobně bych ji chtěl maximálně podpořit,\" uvedl včera hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek na konferenci o stavbě kanálu, která se uskutečnila v Přerově. \"Baťův přístup k vodním cestám byl mimořádně politicky prozíravý a jeho idea zpřístupnění území střední Moravy vodní dopravě by v nás měla najít pokračovatele,\" hájil stavbu kanálu také vicehejtman Zlínského kraje Libor Lukáš. Zlínsko se staví na stranu budování vodní cesty i kvůli tomu, že rozvoji tohoto regionu brání nedostatečná dopravní infrastruktura. \"Náš kraj nemá ani kilometr silnice dálničního typu. A domnívám se také, že nám kanál pomůže řešit protipovodňovou ochranu,\" dodal Lukáš. Záplavy jsou silným argumentem i pro brněnského hejtmana. Někteří lidé však nevěří tomu, že by kanál ochránil lidi před povodněmi. \"Tento projekt naopak stavbu protipovodňových opatření brzdí,\" míní například senátorka Jitka Seitlová. \"Ohánět se nyní protipovodňovou ochranou je ostudné. Je to lež a naprosté popření filozofie protipovodňových opatření. Ta je přece založena na lepším zadržování vody v krajině, budování drobných poldrů, hrází a dalších opatřeních blízkých přírodě. Toto je úplně o něčem jiném. Navíc se plánuje něco, co by zlikvidovalo Litovelské Pomoraví, Poodří a soutok Moravy a Dyje, tedy tři chráněná území evropského významu,\" uvedl šéf referátu životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka. \"Zaskočilo mne to. Tak silný tlak na tuto stavbu jsem tedy nečekal,\" reagoval po konferenci Miloš Holzer z CHKO Litovelské Pomoraví. Zatímco v minulém století se uvažovalo o vybudování úplně nové vodní cesty, nyní by se pro stavbu kanálu využila velká část koryta řeky Moravy. Aby jím mohly plout motorové nákladní lodě o nosnosti 2,5 tisíce tun a v některých úsecích i větší, musí být přes padesát metrů široký a hluboký 4 až 5 metrů. Pokud by se takto řeka Morava proměnila, mohly se v okolí Olomouce, Přerova a dalších středomoravských měst objevit i lodě, které nyní brázdí Středozemní i Kaspické moře nebo plují podél pobřeží Atlantiku . Stavbu kanálu v posledních letech prosazuje Sdružení Dunaj-Odra-Labe, které se nyní odvolává na legislativu Evropské unie i její ochotu financovat alternativní způsoby dopravy. To včera potvrdil i Brendan Buckley z pražské pobočky Evropské komise. \"Unie má již delší dobu obavu z rozvoje silniční dopravy a snaží se přesunout dopravu zboží na železnici a vodní cesty. Silnice v Evropě jsou přecpané a nejsou bezpečné,\" uvedl Buckley. Podle něho by se tato investice mohla financovat z kohezního fondu, přičemž až 85 procent nákladů by tak hradila unie. Upozornil však, že se musí posoudit vliv stavby na životní prostředí, a to podle platných směrnic EU. Jeden kilometr vodního kanálu by podle ředitele Sdružení Dunaj- Odra-Labe Jaroslava Kubce stál asi 6 až 8 milionů eur. Týká se to však pouze úseku kanálu na dolním toku řeky Moravy po Hodonín, kde by jeho stavba nebyla tak náročná. Splavněním stokilometrového úseku z Vídně do Hodonína by také budování kanálu mělo začít. Zástupci Olomouckého a Moravskoslezského kraje se ke kanálu včera nevyjádřili. Podle Stanislava Loserta z Krajského úřadu v Olomouci je však dobré, že se taková konference uskutečnila. Se stavbou kanálu se totiž stále počítá v územních plánech obcí a starostové volají po tom, aby se tyto stavební uzávěry zrušily a nebránily obcím v rozvoji. Především vyjasnění těchto stavebních uzávěr si přejí i zástupci Pardubického kraje. O tom, zda se bude dál hájit trasa kanálu v územních plánech, mají již tento měsíc jednat zástupci krajů. \"Pak se ukáže, jak silně do tohoto projektu kraje chtějí jít. Pokud se na této stavbě shodnou, mohou tlačit na realizaci této myšlenky zdola,\" uvedla Ivana Hanačíková z ministerstva pro místní rozvoj. HELENA VACULOVÁ Zdroj: Mladá fronta Dnes