ČR vložila do likvidace ekologických zátěží přes miliardu dolarů
Více než 30 miliard korun už vložila Česká republika do likvidací starých
ekologických zátěží průmyslových podniků. Země se zatím vypořádala s těmito
zátěžemi ze 60 procent a je v rámci států bývalého východního bloku nejdále.
Tato slova zazněla dnes na mezinárodním semináři, který organizuje občanské
sdružení pro rozvojovou pomoc Todero v rámci projektu Organizace spojených
národů pro rozvoj (UNDP). Čeští ekologičtí experti prezentují na čtyřdenním
semináři 12leté zkušenosti s právními, finančními a technickými problémy
likvidace \"socialistických\" ekologických zátěží. Účastnické země (Bělorusko,
Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko a Ukrajina) na tom podle šéfa regionálního
centra UNDP z Bratislavy Jaroslava Tesliara nejsou tak dobře jako ČR. \"Žádný z
těchto států nemá pevně dán přísun peněz z výnosů privatizace jako u nás. Chceme
jim říci, aby si nejprve stanovily priority sanací, čímž se vyvarují některých
našich chyb, kdy se sanovaly věci, které mohly počkat,\" dodal koordinátor
projektu mezinárodní pomoci Milan Nový. Podle něj je úspěchem, že mají tyto země
legislativní rámec a nyní mohou začít zpracovávat rizikové analýzy. Český systém
likvidace starých ekologických škod získal podle ředitele Analytických
laboratoří Plzeň Zdeňka Čížka jasný právní rámec nařízením vlády z roku 1995.
Nabyvatelé privatizovaných firem získávali peníze na odhalování a odstraňování
starých škod z prostředků Fondu národního majetku (FNM). \"Podle našich odhadů
bude muset stát vydat ještě deset miliard korun na odstranění 200 až 300 velkých
zátěží,\" dodal Čížek. V řadě případů ale podle něj ukáže skutečný rozsah škod
až vlastní sanace. Podle Pavly Kačabové z ministerstva životního prostředí
směřovalo od roku 1991 do poloviny letošního roku z kasy FNM do podniků celkem
13,4 miliardy korun. Další více než miliardu korun vynaložil za deset let stát
do ozdravení lokalit po odchodu sovětských vojsk. Sanace těchto vojenských ploch
mají skončit v roce 2008 a vyžádají si ještě 300 miliónů korun. Václav Prokš
Zdroj: eKOLOGIE
Více než 30 miliard korun už vložila Česká republika do likvidací starých ekologických zátěží průmyslových podniků. Země se zatím vypořádala s těmito zátěžemi ze 60 procent a je v rámci států bývalého východního bloku nejdále. Tato slova zazněla dnes na mezinárodním semináři, který organizuje občanské sdružení pro rozvojovou pomoc Todero v rámci projektu Organizace spojených národů pro rozvoj (UNDP).
Čeští ekologičtí experti prezentují na čtyřdenním semináři 12leté zkušenosti s právními, finančními a technickými problémy likvidace \"socialistických\" ekologických zátěží. Účastnické země (Bělorusko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko a Ukrajina) na tom podle šéfa regionálního centra UNDP z Bratislavy Jaroslava Tesliara nejsou tak dobře jako ČR. \"Žádný z těchto států nemá pevně dán přísun peněz z výnosů privatizace jako u nás. Chceme jim říci, aby si nejprve stanovily priority sanací, čímž se vyvarují některých našich chyb, kdy se sanovaly věci, které mohly počkat,\" dodal koordinátor projektu mezinárodní pomoci Milan Nový. Podle něj je úspěchem, že mají tyto země legislativní rámec a nyní mohou začít zpracovávat rizikové analýzy.
Český systém likvidace starých ekologických škod získal podle ředitele Analytických laboratoří Plzeň Zdeňka Čížka jasný právní rámec nařízením vlády z roku 1995. Nabyvatelé privatizovaných firem získávali peníze na odhalování a odstraňování starých škod z prostředků Fondu národního majetku (FNM). \"Podle našich odhadů bude muset stát vydat ještě deset miliard korun na odstranění 200 až 300 velkých zátěží,\" dodal Čížek. V řadě případů ale podle něj ukáže skutečný rozsah škod až vlastní sanace.
Podle Pavly Kačabové z ministerstva životního prostředí směřovalo od roku 1991 do poloviny letošního roku z kasy FNM do podniků celkem 13,4 miliardy korun. Další více než miliardu korun vynaložil za deset let stát do ozdravení lokalit po odchodu sovětských vojsk. Sanace těchto vojenských ploch mají skončit v roce 2008 a vyžádají si ještě 300 miliónů korun.
Václav Prokš
Zdroj: eKOLOGIE
Sdílet článek na sociálních sítích