zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Auta jdou do drtičky bez baterií, airbagů a katalyzátorů

10.10.2002
Odpady
Auta jdou do drtičky bez baterií, airbagů a katalyzátorů
RADEK PECÁK Každé auto jednou doslouží. Zatímco v Evropě, a dokonce i na Slovensku je již dosti přesně stanoveno, jak auta likvidovat a jak tuto záležitost zaplatit, v tuzemsku se patřičné předpisy teprve připravují. Vymyslet, jak ho ekologicky sprovodit ze světa, je v současné době úkolem ministerstva životního prostředí, jehož experti při tom spolupracují s ekology a firmami zabývajícími se likvidací odpadu. Viditelným projevem tohoto snažení bylo na konci září drcení zkušebního vzorku osm\' desáti vraků ve speciálním zařízení kladenského Kovošrotu. Tento obrovský stroj svými kladivy vrak rozmlátí na malé kousíčky a zároveň jednotlivé materiály, které z drtiče vypadávají, roztřídí. Ředitel Kovošrotu Jan Ptáček vysvětluje, že ocel, která je dokonce zbavená i laku, slouží jako surovina do hutí, stejně tak se využívá i měď a hliník. Stroj dokáže jedno auto rozdrtit asi za minutu, přičemž do něj může vjet úplně celé. \"Předem je třeba pouze vypustit kapaliny, vyjmout pyrotechnické náboje airbagů, akmu látory a katalyzátory,\" dodává Ptáček. Jak akumulátory, tak katalyzátory se dají v současné době zpracovat, z katalyzátorů se dokonce získávají drahé kovy. Rozdrcení je ekologické Podobné zařízení, jako je v Kladně, je i na Moravě a obě mají dostatečnou kapacitu pro drcení vyřazených aut. Odborná technologie se používá pro likvidaci vraků v řadě evropských zemí. \"My jsme si před zpracováním studie, jak by se mělo v dalších letech postupovat při likvidaci tuzemských auto vraků, potřebovali ověřit, jaké množství jednotlivých materiálů se průměrně získá po rozdrcení vraků, které se likvidují v Čechách. U nás se totiž likvidují výrazně starší auta než v Evropě. Z těch našich není například možno recyklovat plasty, protože je tehdy ještě výrobci neoznačovali štítkem o jejich složení. Proto bohužel budou muset skončit na skládkách,\" vysvětluje Emil Polívka ze Sdružení pro recyklaci autovraků. Pokus v Kladně potvrdil, že české vraky jsou v průměru lehčí asi o sto padesát kilogramů, obsahují asi o dvanáct procent méně oceli než ty ze zemí EU a také barevných kovů je v nich zhruba o třetinu méně. Toho, co je nutno uložit na skládky nebo spálit, je přibližně pětatřicet procent, zatímco v Evropě jen deset procent. \"Tam totiž kromě zmíněných plastů umějí recyklovat například i sklo a zbývají v podstatě jen sedačky a čalounění,\" říká Polívka. Výsledky z kladenského drcení budou zahrnuty do zprávy odborníků, která poslouží ministerstvu životního prostředí k vytvoření návrhu nových předpisů o nakládání s tímto nebezpečným odpadem až do roku 20Q7. Proč jen do tohoto data, vysvětluje Josef Durdil ze společnosti Ecotrend: Ještě budou spory \"V roce 2007 u nás začne platit to, co v Německu platí už letos to jest povinnost automobilek odebírat zdarma vraky k likvidaci. Ted je třeba vymyslet takové předpisy, v nichž bude zakotveno například i to, co si z vraků automobilky budou moci odmontovat, tak aby na tom i ten, kdo bude dělat konečnou likvidaci, neprodělal,\" říká. Spor bude podle něho pochopitelně o určité lukrativní části a materiály. Například jde o hliník dříve bylo v autě kolem třiceti kilogramů tohoto kovu, dnes zhruba třikrát tolik. \"Za kilogram hliníku se přitom platí čtyřicet korun,\" dodává Durdil. Svoji roli také chtějí sehrát majitelé vrakovišť, kde, nyní končí většina vozů, které svým majitelům dosloužily. Tam se obvykle nabouraná, zkorodovaná a jinak poškozená auta rozebírají, dobré součástky se prodávají jako náhradní díly a nepotřebné části a díly končí různě na skládkách, v lepším případě ve sběrnách šrotu. V budoucnu by se část ekologicky zajištěných vrakovišť měla přeměnit na sběrná místa, kde by lidé své staré vozy mohli odevzdat, a kde by se vraky připravily ke konečné likvidaci. Vraků bude stále více V současné době se lidé aut zbavují jen velmi zvolna. Ale je jisté, že vraků bude přibývat. To lze odvodit i z údajů o průměrném stáří evidovaných aut v republice. Většina aut, která jsou na předních místech žebříčku podle počtu registrací, je dokonce ještě starší. Například první je typ Škoda 120 s více než 330 tisíci registrací a průměrným stářím 20 let, ještě na osmém místě jsou v průměru třicetileté škodovky typu 100. Část takových vozů již před časem nechala zlikvidovat sama mladoboleslavská automobilka, která vyhlásila akci Věrnost. Majitelé starých škodovek dostali, pokud přivezli starý vůz a souhlasili s jeho vyřazením z provozu, slevu na nové auto, pochopitelně značky Škoda. Podle Anny Christianové z ekologické instituce Centrum pro čistší produkci je právě tento způsob velice dobrý k motivaci lidí pro to, aby se rozhodli zbavit svého starého vozu. \"U nás totiž velká část lidí stále nechce pochopit, že staré auto už není majetek. Tudíž, že za něj nemohou očekávat peníze, ale,že se naopak za jeho likvidaci musí platit, stejně jako se platí za vyvážení popelnic,\" dodává Christianova. Ve vyspělých zemích se obvykle za každý nově přihlášený vůz do provozu jeden vyřazuje. U nás tomu tak není, protože zatímco v současnosti jedno auto připadá na 2,9 obyvatele, optimální stav bude přibližně jeden vůz na 2,4 obyvatele. \"Jakmile dosáhneme stavu nasycení, výrazně se zvýší počet vozů vyřazovaných z provozu,\" předpokládá Jiří Vrabec. Nyní je z provozu každý rok vyřazováno kolem 150 tisíc vozů a v budoucnu to bude přibližně o sto tisíc více. Zdroj: Mladá fronta Dnes
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ukliďme Česko
23
9. 2017
23.9.2017 - Festival, slavnost
Brno
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí