Vaše dítě neumí číst? Možná je přetíženo hlukem!
Děti, které jsou opakovaně vystaveny hluku v důsledku průmyslově znečištěného
životního prostředí mají problémy se čtením. Tvrdí to studie německých vědců z
Mnichova. Podle autorů výzkumu jde o důkaz, že opakovaný pobyt v hlukem
zamořeném prostředí má přímý vliv na učení a dlouhodobou paměť. O výzkumu, jehož
předmětem byla srovnávací studie dat dětí, které žily poblíž letiště, případně
centra Mnichova, informoval odborný časopis Psychological Science. Vědci
srovnávali čtení a další učební schopnosti dětí, které dříve žily v hlučném
prostředí nedaleko letiště a v rámci výzkumu byly přestěhovány do klidného
prostředí. Druhá skupina dětí „putovala“ opačným směrem, z poklidného, hlukem
neznečištěného prostředí, do hlukem zatíženého prostředí. Schopnosti číst a
porozumět čtenému textu klesly u dětí, které byly přestěhovány do hlukem
zatíženého prostředí, naopak, u dětí pobývajících v klidu došlo oproti
předcházejícím výsledkům ke zlepšení čtecích schopností. Podle vědců šlo o první
dlouhodobou studii vlivu hluku na stejnou skupinu dětí, respondentů, kteří
pobývali v obou odlišných prostředích. Výsledky potvrdily nepochybný závěr, že
pobyt v hlukem zatíženém prostředí má podstatný vliv na schopnosti dětí učit se
čtení. Časopis Psychological Science uvedl v příloze ke zmíněné studii abstrakta
předcházejících dvanácti výzkumů, které potvrzují závěry o negativním vlivu
hlukem zatíženého prostředí na schopnost dětí naučit se číst. Podle autorů
výzkumu nejde přitom pouze o vliv na schopnost čtení, ale jde i o negativní vliv
na motivaci, paměť, vyjadřovací schopnosti. Jedna z dalších studií pochází až z
roku 1970. Autoři se zaměřili na třídu jedenáctiletých školáků z New Yorku. Část
z nich byla vystavena během vyučování hluku pocházejícího z blízké dráhy
newyorského metra, druhá skupina absolvovala učení v klidném prostředí.
Výzkumníci zjistili, že první skupina žáků zaostávala o rok v úrovni čtecích
schopností za skupinou dětí učících se v klidném prostředí. Poté, co byly do
hlučné třídy instalovány obklady z akustických dlaždic, tyto rozdíly ve
schopnostech dětí zmizely. Vedle studií potvrzujících negativní vliv hluku na
rozvoj kognitivních schopností, existují rovněž studie poukazující na fyzické
strádání dětí zatížených hlukem. Výzkum z roku 1998 například tvrdí, že děti
žijící nedaleko hlučného letiště trpěly zvýšeným krevním tlakem, zvýšenou
hladinou stresových hormonů. Ve srovnání s hodnotami naměřenými u dětí žijících
v klidném prostředí. Vedle řady možných vysvětlení nabízejí vědci evoluční klíč
k záhadě. Evoluce člověka probíhala na planetě, která byla mnohem méně vystavena
hluku. Podle nich byl člověk odpradávna vycvičen ke stresové reakci v okamžiku,
kdy se ozval hluk. Stres hraje klíčovou roli v mnoha lidských nemocech právě od
dob, kdy naše životní prostředí začalo být přetěžováno hlukem. Zdroj:
www.doktoronline.cz [http://www.doktoronline.cz]
Děti, které jsou opakovaně vystaveny hluku v důsledku průmyslově znečištěného životního prostředí mají problémy se čtením. Tvrdí to studie německých vědců z Mnichova. Podle autorů výzkumu jde o důkaz, že opakovaný pobyt v hlukem zamořeném prostředí má přímý vliv na učení a dlouhodobou paměť. O výzkumu, jehož předmětem byla srovnávací studie dat dětí, které žily poblíž letiště, případně centra Mnichova, informoval odborný časopis Psychological Science.
Vědci srovnávali čtení a další učební schopnosti dětí, které dříve žily v hlučném prostředí nedaleko letiště a v rámci výzkumu byly přestěhovány do klidného prostředí. Druhá skupina dětí „putovala“ opačným směrem, z poklidného, hlukem neznečištěného prostředí, do hlukem zatíženého prostředí. Schopnosti číst a porozumět čtenému textu klesly u dětí, které byly přestěhovány do hlukem zatíženého prostředí, naopak, u dětí pobývajících v klidu došlo oproti předcházejícím výsledkům ke zlepšení čtecích schopností.
Podle vědců šlo o první dlouhodobou studii vlivu hluku na stejnou skupinu dětí, respondentů, kteří pobývali v obou odlišných prostředích. Výsledky potvrdily nepochybný závěr, že pobyt v hlukem zatíženém prostředí má podstatný vliv na schopnosti dětí učit se čtení. Časopis Psychological Science uvedl v příloze ke zmíněné studii abstrakta předcházejících dvanácti výzkumů, které potvrzují závěry o negativním vlivu hlukem zatíženého prostředí na schopnost dětí naučit se číst. Podle autorů výzkumu nejde přitom pouze o vliv na schopnost čtení, ale jde i o negativní vliv na motivaci, paměť, vyjadřovací schopnosti.
Jedna z dalších studií pochází až z roku 1970. Autoři se zaměřili na třídu jedenáctiletých školáků z New Yorku. Část z nich byla vystavena během vyučování hluku pocházejícího z blízké dráhy newyorského metra, druhá skupina absolvovala učení v klidném prostředí. Výzkumníci zjistili, že první skupina žáků zaostávala o rok v úrovni čtecích schopností za skupinou dětí učících se v klidném prostředí. Poté, co byly do hlučné třídy instalovány obklady z akustických dlaždic, tyto rozdíly ve schopnostech dětí zmizely.
Vedle studií potvrzujících negativní vliv hluku na rozvoj kognitivních schopností, existují rovněž studie poukazující na fyzické strádání dětí zatížených hlukem. Výzkum z roku 1998 například tvrdí, že děti žijící nedaleko hlučného letiště trpěly zvýšeným krevním tlakem, zvýšenou hladinou stresových hormonů. Ve srovnání s hodnotami naměřenými u dětí žijících v klidném prostředí.
Vedle řady možných vysvětlení nabízejí vědci evoluční klíč k záhadě. Evoluce člověka probíhala na planetě, která byla mnohem méně vystavena hluku. Podle nich byl člověk odpradávna vycvičen ke stresové reakci v okamžiku, kdy se ozval hluk. Stres hraje klíčovou roli v mnoha lidských nemocech právě od dob, kdy naše životní prostředí začalo být přetěžováno hlukem.
Zdroj: www.doktoronline.cz
Sdílet článek na sociálních sítích