Rozšíření je klíčem ke zkvalitnění životního prostředí v budoucí Evropské unii
„Na počátku jednání o rozšíření se mnoho lidí obávalo, že jednou z
nejobtížnějších otázek k vyřešení bude oblast ochrany životního prostředí,“
vzpomínala komisařka pro životní prostředí Margot Wallströmová během svého
projevu na konferenci britské Labour Party v Blackpoolu. Podle ní „existovaly
reálné politické obtíže“ a kandidáti a EU „občas čelili čiré nemožnosti splnit
úkoly v praxi“ a museli se dohodnout na prodlouženém termínu zavádění některých
směrnic EU v oblasti životního prostředí. Podle jejího názoru však i přes strach
v EU z ekologického dumpingu – tj. slabších ekologických norem dávajících firmám
v kandidátských zemích konkurenční výhodu – „k tomuto nedošlo“. „Již v
počátečních fázích jednání EU stanovila, že přechodná období pro některé
ekologické směrnice jsou vyloučena. Například nelze akceptovat přechodná období
v případě, kdy by měla výrazný vliv na jednotný trh. Proto EU například odmítla
povolit přechodná období u směrnic vztahujících se na normy týkající se paliv.
Na druhé straně přechodná období v legislativě vyžadující velmi náročné
investice byla povolena. Tato období byla sjednána případ od případu a
akceptována tam, kde jsou dostatečně časově i věcně omezena.“ Závazky přijaté
uchazeči během jednání o životním prostředí jim přinesou celou řadu výhod,
vyčíslených na 134 až 681 mld. v období 1999-2020, či 12 až 69 mld. ročně,
uvedla komisařka. Podle ní zpřísnění národních ekologických norem na úroveň
požadavků v EU povede ke snížení znečištění ovzduší, zlepšení odpadového
hospodářství a milionům lidí zajistí kvalitnější pitnou vodu. Odstraní nejhorší
zdravotní rizika a zkvalitní prostředí pro život lidí, například snížením
četnosti onemocnění dýchacích cest. Kandidátské země naopak významným způsobem
přispějí k životnímu prostředí v EU, počínaje nabídkou oblastí vynikajících
přírodních krás a biotopů divoké fauny a flóry a konče jejich často větším
využitím veřejné dopravy. „Jde o velmi reálné přínosy. Nevezmeme-li je v úvahu,
nikdy zcela nepochopíme skutečné účinky rozšíření,“ uvedla komisařka. Zdroj:
Informační centrum EU
„Na počátku jednání o rozšíření se mnoho lidí obávalo, že jednou z nejobtížnějších otázek k vyřešení bude oblast ochrany životního prostředí,“ vzpomínala komisařka pro životní prostředí Margot Wallströmová během svého projevu na konferenci britské Labour Party v Blackpoolu.
Podle ní „existovaly reálné politické obtíže“ a kandidáti a EU „občas čelili čiré nemožnosti splnit úkoly v praxi“ a museli se dohodnout na prodlouženém termínu zavádění některých směrnic EU v oblasti životního prostředí. Podle jejího názoru však i přes strach v EU z ekologického dumpingu – tj. slabších ekologických norem dávajících firmám v kandidátských zemích konkurenční výhodu – „k tomuto nedošlo“. „Již v počátečních fázích jednání EU stanovila, že přechodná období pro některé ekologické směrnice jsou vyloučena. Například nelze akceptovat přechodná období v případě, kdy by měla výrazný vliv na jednotný trh. Proto EU například odmítla povolit přechodná období u směrnic vztahujících se na normy týkající se paliv. Na druhé straně přechodná období v legislativě vyžadující velmi náročné investice byla povolena. Tato období byla sjednána případ od případu a akceptována tam, kde jsou dostatečně časově i věcně omezena.“ Závazky přijaté uchazeči během jednání o životním prostředí jim přinesou celou řadu výhod, vyčíslených na 134 až 681 mld. v období 1999-2020, či 12 až 69 mld. ročně, uvedla komisařka. Podle ní zpřísnění národních ekologických norem na úroveň požadavků v EU povede ke snížení znečištění ovzduší, zlepšení odpadového hospodářství a milionům lidí zajistí kvalitnější pitnou vodu. Odstraní nejhorší zdravotní rizika a zkvalitní prostředí pro život lidí, například snížením četnosti onemocnění dýchacích cest. Kandidátské země naopak významným způsobem přispějí k životnímu prostředí v EU, počínaje nabídkou oblastí vynikajících přírodních krás a biotopů divoké fauny a flóry a konče jejich často větším využitím veřejné dopravy. „Jde o velmi reálné přínosy.
Nevezmeme-li je v úvahu, nikdy zcela nepochopíme skutečné účinky rozšíření,“ uvedla komisařka.
Zdroj: Informační centrum EU
Sdílet článek na sociálních sítích