Setuza: ČR by měla harmonizovat program bionafta s Evropskou unií
ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Úsporu finančních prostředků, automatické zajištění
odbytu a možnost zvýšení tuzemské produkce metylesteru řepkového oleje (MEŘO) -
suroviny pro výrobu bionafty - by mohla přinést stejná forma uplatnění bionafty
v ČR podle modelu uplatňovaném v zemích Evropské unie. Domnívá se to generální
ředitel dominantního tuzemského producenta MEŘO, František Janů z akciové
společnosti Setuza. Podle Janů se totiž v Evropské unii MEŘO automaticky přidává
do klasické motorové nafty v podílu do pěti procent. V ČR se však vyrábí
bionafta v poměru 31 procent MEŘO a 69 procent klasické nafty. Taková bionafta
je ale dražší, neboť náklady na litr MEŘO činí zhruba 20 až 21 korun. Aby byla
česká bionafta na pumpách vůči klasické naftě cenově konkurenceschopná, musí se
její cena dotovat, další dotace poskytuje stát zemědělcům, kteří pěstují řepku
pro výrobu MEŘO. \"Pokud by se MEŘO automaticky přidávalo do nafty jako v EU,
zvýšila by se její cena pro motoristy zhruba o korunu,\" předpokládá Janů. Celý
systém výroby MEŘO by ale již nebylo třeba dotovat. Automatický pětiprocentní
podíl MEŘO v klasické naftě by podle odhadu Janů znamenal zvýšení odbytu MEŘO
zhruba o 30 tisíc tun ročně oproti stávajícímu stavu, neboť by MEŘO bylo ročně
zapotřebí asi 120 tisíc tun. To by ale navíc také znamenalo jistotu vyššího
odbytu pro tuzemské producenty řepky na bionaftu. Na dotace na podporu pěstování
řepky pro bionaftu v rámci programu uvádění půdy do klidu a na dotace ceny
bionafty na čerpacích stanicích vydává stát ročně kolem jedné miliardy korun.
ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Úsporu finančních prostředků, automatické zajištění odbytu a možnost zvýšení tuzemské produkce metylesteru řepkového oleje (MEŘO) - suroviny pro výrobu bionafty - by mohla přinést stejná forma uplatnění bionafty v ČR podle modelu uplatňovaném v zemích Evropské unie. Domnívá se to generální ředitel dominantního tuzemského producenta MEŘO, František Janů z akciové společnosti Setuza.
Podle Janů se totiž v Evropské unii MEŘO automaticky přidává do klasické motorové nafty v podílu do pěti procent. V ČR se však vyrábí bionafta v poměru 31 procent MEŘO a 69 procent klasické nafty. Taková bionafta je ale dražší, neboť náklady na litr MEŘO činí zhruba 20 až 21 korun. Aby byla česká bionafta na pumpách vůči klasické naftě cenově konkurenceschopná, musí se její cena dotovat, další dotace poskytuje stát zemědělcům, kteří pěstují řepku pro výrobu MEŘO.
\"Pokud by se MEŘO automaticky přidávalo do nafty jako v EU, zvýšila by se její cena pro motoristy zhruba o korunu,\" předpokládá Janů. Celý systém výroby MEŘO by ale již nebylo třeba dotovat. Automatický pětiprocentní podíl MEŘO v klasické naftě by podle odhadu Janů znamenal zvýšení odbytu MEŘO zhruba o 30 tisíc tun ročně oproti stávajícímu stavu, neboť by MEŘO bylo ročně zapotřebí asi 120 tisíc tun. To by ale navíc také znamenalo jistotu vyššího odbytu pro tuzemské producenty řepky na bionaftu.
Na dotace na podporu pěstování řepky pro bionaftu v rámci programu uvádění půdy do klidu a na dotace ceny bionafty na čerpacích stanicích vydává stát ročně kolem jedné miliardy korun.
Sdílet článek na sociálních sítích