Plán odpadového hospodářství v krizi

Plán odpadového hospodářství České republiky je velmi závažným dokumentem s dlouhodobým vlivem na hospodářskou situaci podniků, s významnými nároky na akceptaci občany a představující rozsáhlou investiční činnost v krajích. Řeší nakládání se všemi odpady mimo odpadů vyjmutých z působnosti zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, které jsou taxativně vyjmenovány v paragrafu 2. Zpracovává se na období 10 let, tzn. roky 2003 až 2012 a bude závazných dokumentem, který určí podobu plánů odpadového hospodářství jednotlivých krajů. Tím rovněž bude dán postoj Evropské unie vůči nám i zdroje financování z evropských fondů na podporu projektů v odpadovém hospodářství. Práce začaly pozdě Závažnosti dokumentu však neodpovídá věcná, ani procesní stránka přípravy POH ČR ze strany Ministerstva životního prostředí. Práce na Plánu odpadového hospodářství České republiky byly vzhledem k zákonnému termínu a nezbytnosti zajištění meziresortního připomínkového řízení a projednání v krajích v samostatné působnosti zahájeny pozdě (duben 2002). Především byla jeho příprava zadána bývalým vedením odboru odpadů bez výběrového řízení týmu společnosti DHV, který předtím připravil návrh koncepce nebezpečných odpadů. Před dokončením prací však společnost DHV od prací odstoupila. Od léta se tedy pokoušelo MŽP dokončit plán samostatně ve spolupráci s externími specialisty. Na textu se z hlediska praxe odrazila negativně úzká spolupráce s nezávislými zelenými organizacemi, které nechápou POH jako reálný pracovní plán, co by se mělo udělat, ale jako vizionářský materiál, v němž chtějí zachytit, co by podle nich bylo nejlepší. »Zelený vliv« se měl odrazit v tzv. »zeleném zrcadle« - variantě POH, zpracovaném z hlediska nevládních organizací. Navíc byly tyto organizace od počátku pověřeny zajištěním veřejného projednávání plánu na všech úrovních a shromažďováním připomínek. Ministerstvo, které jim tento úkol zadalo, přitom nebralo v úvahu, že například Hnutí duha je členem mezinárodní Ligy proti spalování, a je tedy nutně podjaté. Výsledný materiál shromáždil v analytické části údaje z mnoha relevantních zdrojů (včetně statistických údajů a dat z krajských koncepcí). Podle odborníků však často nebylo provedeno odpovídající vyhodnocení těchto dat. Nesystémové požadavky V závazné části pak byly zavedeny nesystémové požadavky a návrhy, nad kterými se někdy lidé z praxe chytali za hlavu. Mezi nimi například požadavky na radikální omezení výrobku z PVC, na zákaz jeho spalování a skládkování, na zavádění nových technologií na netermické bázi dezinfekce odpadu ze zdravotnictví a na jejich následnou recyklaci. Dále jsou prosazovány požadavky na separovaný sběr a recyklaci odpadu nad rámec požadavků EU s praktickým vyloučením jakéhokoliv energetického využívání odpadů. Návrh závazné části požaduje zavedení poplatků z těžby a z dovozů nerostných surovin. Požaduje se zvýšení poplatků z dobývacích prostorů ve výši 100 tis. Kč za hektar, poplatek z vytěžené suroviny ve výši 40,- Kč za tunu při snížení tohoto poplatku o 20 % při hlubinném dobývání. Připouští se ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládky se systémem jímání a využívání bioplynu bez dalšího omezení. Zavádí požadavky na separaci a na opětovné a materiálové využívání biologicky rozložitelných odpadů včetně recyklace dřeva s tím, že požaduje, aby u sídel s více než 100 000 obyvateli byla tato separace zavedena do konce roku 2005 a u sídel s více než 2 000 obyvateli do konce roku 2007, přičemž se toto nevyžaduje v centrech měst a v oblastech s hustotou obyvatelstva nižší než 10 obyvatel/km2. Požaduje se snížení hmotnosti obalů uváděných na trh, což paradoxně povede k omezení těžkých skleněných obalů ve prospěch plastových. Dále je uveden požadavek na zálohování nevratných nápojových obalů bez jakékoliv ekonomické rozvahy. V oblasti ekonomických nástrojů je uváděn požadavek, že ze státních prostředků nebude podporovány výstavba spaloven komunálního odpadu a požaduje se, aby MŽP nedoporučovalo podporu projektům výstavby nových spaloven komunálního odpadu z prostředků EU. Požaduje se zavedení poplatků za spalování odpadů i za energetické využívání odpadů. Dalším požadavkem je zavedení spotřební daně na výrobky z neobnovitelných přírodních zdrojů a to ve výši 20 % z ceny plastových výrobků, 30 % z ceny výrobků obsahujících PVC, u výrobků obsahujících 100 % vyhrazených nerostů o 15 % a 100 % nevyhrazených nerostů o 10 %. V sérii veřejných projednávání bylo v průběhu léta vzneseno značné množství věcných i méně věcných připomínek, v řadě případů se však v materiálu vůbec neobjevily, případně byly upraveny do nepřijatelné podoby. V odborné veřejnosti, která se na zpracovávání POH podílela, tak nutně narůstal dojem, že na jejich podložený názor nebere ministerstvo příliš zřetel. Spalovny se nepodporují Návrh také nebral v úvahu, že jsou prakticky ve všech krajích již zpracovány krajské koncepce odpadového hospodářství, zpracované podle metodických pokynů Ministerstva životního prostředí. Analytické části koncepcí se sice staly základem pro analytickou část POH, závazná část POH však již nerespektovala závěry koncepcí, které byly projednávány příslušnými odbornými komisemi, Radami a zastupitelstvy krajů. Návrh postrádal i tak závažné části, jako je přehled disponibilních investičních zdrojů a analýza ekonomických dopadů jednotlivých opatření a jejich průmět na kraje, obce, podnikatelské subjekty a občany. Tento problém vynikl zejména u termického zpracování odpadů, kde se v koncepcích několika krajů se objevil požadavek výstavby spalovny komunálního odpadu (Plzeňský, Jihočeský, Hradecký, Moravskoslezský a Pardubický). Návrh POH však tuto možnost striktně odmítá, a prosazuje maximální třídění, které často není realizovatelné z ekonomických i technických důvodů. Konkrétní formulace prakticky znemožňují u investičně nejnáročnějších opatření (energetické využití komunálního odpadu) čerpání finančních prostředků z fondů EU. Krizové řízení V průběhu léta sice práce na POH dále probíhaly a byla svolávána veřejná slyšení a semináře, bylo však stále zřejmější, že práce na POH jsou ve slepé uličce. Počátkem října nahradila náměstkyni Evu Tylovou, která měla zpracování POH do té doby ve své kompetenci, nová náměstkyně Ivana Jirásková. Ta se pokusila situaci zachránit a zřídila »krizovou skupinu«, jež by plán odpadového hospodářství přepracovala do obecně přijatelné podoby, a zároveň stihla termín jeho předložení vládě. Bohužel se v té době již čas natolik zkrátil, že se řádné projednání POH včetně vnitřních a vnějších připomínkových řízení a schválení zastupitelstvy krajů nejeví reálné. I v přepracovaném materiálu, na němž pracovala »krizová skupina«, se bez jejich vědomí dodatečně objevily stále se opakujících absurdní požadavky, mezi něž patří naprosté odmítnutí termického zpracování odpadů nebo požadavek na zdanění výrobků z primárních zdrojů, které by znamenalo v ohrožení stability českého hospodářství. Podle dostupných zápisů vycházely opět tyto požadavky z jednání ministra Ambrozka s nevládními organizacemi a neprošly alespoň neformální odbornou oponenturou. Vzhledem ke kvalitě (či spíše nekvalitě materiálu), který v některých aspektech neodpovídá naší, ani evropské legislativě, by podle odborníků bylo nejlépe začít vlastně úplně znova, tentokrát po kvalitním výběrovém řízení zpracovatelského týmu, s dostatečným financováním prací (které v letošním roce nebylo zajištěno), spoluprací zpracovatelů koncepcí a zástupců krajů a řádně provedeným připomínkovým řízením. Zastavení prací se však ministerstvo stále brání poukazováním na zákonný termín odevzdání. Jedinou možností, jak odvrátit přijetí dokumentu v současné podobě, je zřejmě postup, při kterém neschválí text zastupitelstva krajů. Nezabrání sice jeho přijetí vládou, nicméně dají dostatečně silný signál, jaký je obecný názor na tento dokument. Vcelku logický postup naráží na realitu: rychle se blíží okamžik zrušení okresních úřadů a přechod kompetencí na kraje. V tomto okamžiku je pro ně POH vedlejší záležitostí. Pokud v zastupitelstvu není dostatečně silný odborník, který by plénu vysvětlil problematičnost situace, může se stát, že POH ve více krajích projde. Pak by mohl být také schválen vládou a tento nekvalitně zpracovaný, mnohokrát předělávaný materiál zavádějící nereálné požadavky a cíle by se stal závazným dokumentem na příštích deset let. Jarmila Šťastná Jedinou možností, jak odvrátit přijetí dokumentu, je zřejmě postup, při kterém neschválí text zastupitelstva krajů. Nemohou sice zabránit jeho přijetí vládou, nicméně dají dostatečně silný signál, jaký názor na dokument mají.