Nové knihy - Hranická propast
Valašské Meziříčí Nejhlubší český geologický útvar, Hranickou propast,
přibližuje stejnojmenná kniha, kterou vydali ochránci přírody z Valašského
Meziříčí na Vsetínsku. Přes 70 metrů propasti, která se nachází na trase mezi
Teplicemi nad Bečvou a Hranicemi na Moravě, mohou návštěvníci pozorovat ze
souše. Geologové ale zjistili, že pod vodou dosahuje hloubku dalších nejméně 200
metrů. Autoři se snažili především zmapovat pokusy o změření hloubky propasti.
\"První dochovaná zmínka je z pera Tomáše Jordána z Klauznburku. Již koncem 16.
století psal o muži pokoušejícím se dosáhnout jejího dna,\" řekl ekolog Milan
Orálek. Nejhlouběji, 260 metrů pod hladinu, se 13. dubna 1980 údajně dostala
sonda Jiřího Pogody. Měření ale nebylo uznáno jako věrohodné, protože mu nebyl
přítomen žádný další odborník. Oficiální rekord v hloubce potápění do propasti
drží Polák Krzystof Starnawski, jenž 17. prosince 2000 sestoupil do hloubky 181
metrů. O 24 metrů jeho výkon překonal v roce 1995 už jen belgický robot.
\"Hranická propast je místo, kde na sebe v hloubce 600 až 900 metrů navazují
Český a Karpatský masiv,\" uvedl ekolog. Vzniká tam mnoho kysličníku uhličitého,
který probublává pískovcem a stále propast prohlubuje. Autoři knihy
[https://www.kamsnim.cz/categories/kniha] popisují výsledky hydrobiologického
průzkumu. Samostatné kapitoly věnovali výskytu netopýrů, Zbrašovským
aragonitovým jeskyním, lázním Teplice nad Bečvou a městu Hranice. Na přelom roku
připravují meziříčtí ochránci přírody vydání knihy
[https://www.kamsnim.cz/categories/kniha] Medvědi v Beskydech.
Valašské Meziříčí Nejhlubší český geologický útvar, Hranickou propast, přibližuje stejnojmenná kniha, kterou vydali ochránci přírody z Valašského Meziříčí na Vsetínsku. Přes 70 metrů propasti, která se nachází na trase mezi Teplicemi nad Bečvou a Hranicemi na Moravě, mohou návštěvníci pozorovat ze souše. Geologové ale zjistili, že pod vodou dosahuje hloubku dalších nejméně 200 metrů. Autoři se snažili především zmapovat pokusy o změření hloubky propasti. \"První dochovaná zmínka je z pera Tomáše Jordána z Klauznburku. Již koncem 16. století psal o muži pokoušejícím se dosáhnout jejího dna,\" řekl ekolog Milan Orálek. Nejhlouběji, 260 metrů pod hladinu, se 13. dubna 1980 údajně dostala sonda Jiřího Pogody. Měření ale nebylo uznáno jako věrohodné, protože mu nebyl přítomen žádný další odborník. Oficiální rekord v hloubce potápění do propasti drží Polák Krzystof Starnawski, jenž 17. prosince 2000 sestoupil do hloubky 181 metrů. O 24 metrů jeho výkon překonal v roce 1995 už jen belgický robot. \"Hranická propast je místo, kde na sebe v hloubce 600 až 900 metrů navazují Český a Karpatský masiv,\" uvedl ekolog. Vzniká tam mnoho kysličníku uhličitého, který probublává pískovcem a stále propast prohlubuje. Autoři knihy popisují výsledky hydrobiologického průzkumu. Samostatné kapitoly věnovali výskytu netopýrů, Zbrašovským aragonitovým jeskyním, lázním Teplice nad Bečvou a městu Hranice. Na přelom roku připravují meziříčtí ochránci přírody vydání knihy Medvědi v Beskydech.
Sdílet článek na sociálních sítích