Pokrok dosažený od Summitu Země v Riu de Janeiro

(Rekapitulace před Johannesburgem) Summit Země(Konference OSN o životním prostředí a rozvoji), historické setkání, které se uskutečnilo v Riu de Janeiro v roce 1992, přispěl k celosvětovému rozšíření myšlenky udržitelného rozvoje.Na summitu se sešlo 172 zástupců zemí z toho 108 zástupců na úrovni hlav států a vlád. Všichni společně schválili Agendu 21 (A21), akční plán pro dosažení udržitelného rozvoje. Panuje všeobecná shoda v tom, že Summit Země byl úspěšný pokud jde o zvýšení veřejné informovanosti o potřebě maximálně integrovat ekologická a sociální hlediska do plánování ekonomického rozvoje. Summit v Riu byl podnětem pro vlády, mezinárodní organizace, orgány místní samosprávy, podniky, občanské skupiny a jednotlivce k naplňování koncepce udržitelného rozvoje. Agenda 21 i nadále působí jako základní dlouhodobá vize k zachování rovnováhy mezi ekonomickými a sociálními potřebami na jedné straně a přírodními zdroji a ekosystémy na straně druhé. Deset let od skončení Summitu Země nebyly cíle Agendy 21 zcela naplněny a proto se všeobecně soudí, že k tomu, aby se dostavily pozitivní výsledky, které udržitelný rozvoj přináší, je nutné znásobit již vynakládané úsilí. Některé z významných úspěchů, jichž bylo od Summitu Země dosaženo: Přes 6 000 měst a obcí po celém světě vypracovalo své vlastní Agendy 21 jako součást svého dlouhodobého strategického plánování. Celá řada zemí vypracovala také celostátní Agendy 21, jejichž cílem je přenášet plnění úkolů Agendy 21 na úroveň států. Tyto strategie v mnoha případech vypracovala Národní centra pro udržitelný rozvoj, orgány ustavené ve více než 80, převážně rozvojových, zemích. Stále rostoucí počet podniků přijímá myšlenku udržitelného rozvoje a s ní i tzv. \"strategii trojího dna\", která bere v úvahu nejen ekonomické, ale také ekologické a sociální ohledy na jejich strategii. Několik obchodních organizací, které stojí za myšlenkou udržitelného rozvoje, jako je například World Business Council on Sustainable Development, zaznamenalo výrazný růst. Od roku 1993 se každoročně schází Komise OSN pro udržitelný rozvoj, která byla založena s cílem monitorovat plnění dohod. Komise stojí za řadou zajímavých iniciativ, díky nimž se mohou zástupci občanské společnosti podílet na jednáních OSN. Omezování chudoby a sociální rozvoj Na Summit Země navázala celá řada konferencí. V roce 1994 to byla káhirská Konference o populaci a rozvoji, v roce 1995 kodaňský Summit o sociálních otázkách a IV. Světová konference o ženách (Peking) a v roce 1996 istanbulská konference Habitat II. Všechny vedly k posílení závazků pro udržitelný rozvoj a k přijetí akčních plánů rozvíjejících jednotlivé oblasti Agendy 21. Na Summitu tisíciletí v září 2000 147 čelních světových představitelů vytyčilo časově vymezené cíle odpovídající obsahu Agendy 21. Finance a rozvoj V roce 1991 byla spuštěna první fáze Globálního zajištění ochrany životního prostředí (GEF), jehož uplatňování byla pověřena Světová banka spolu s Rozvojovým programem OSN a UNEP. Po Summitu Země byl tento mechanismus restrukturalizován a stal se jedním ze základních zdrojů půjček na financování projektů na ochranu životního prostředí v rozvojových zemích a v zemích s transformující se ekonomikou. Jen za první desetiletí své existence poskytl GEF na projekty 4,2 miliardy USD a dalších 11 miliard USD poskytl ve formě spolufinancování. V roce 1998 přispělo na GEF 36 států částkou 2,75 miliardy USD. V současné době se uvažuje o dalším doplnění fondu GEF. Světová obchodní organizace přijala na svém čtvrtém zasedání na úrovni ministrů v Doha (Katar) v listopadu 2001 deklaraci následujícího znění: \"Jsme přesvědčeni, že dosažení a udržení otevřeného a spravedlivého mnohostranného systému obchodování a činnost na ochranu životního prostředí a podporu udržitelného rozvoje se nejen mohou, ale dokonce musí vzájemně podporovat.\" Na Mezinárodní konferenci o financování rozvoje v mexickém Monterrey v březnu 2002 vlády zemí znovu potvrdily závazek k prosazování udržitelného rozvoje a dárcovské státy přislíbily poskytnout do roku 2006 dalších 30 miliard USD. Klimatické změny Rámcová úmluva OSN o klimatických změnách, která byla předložena k podpisu na Summitu Země v roce 1992, vstoupila v platnost 24. března 1994. Úmluva má sice 165 signatářů a 186 smluvních stran, nicméně většina průmyslových států nedostála dobrovolnému závazku snížit do roku 2000 emise skleníkových plynů na úroveň roku 1990. V japonském Kjótu v prosinci 1997 přijaly vlády států protokol k této Úmluvě, jímž se průmyslové státy zavázaly snížit do roku 2008-2012 emise šesti skleníkových plynů na úroveň, která je v průměru o 5 procent nižší než byla v roce 1990. Protokol, který podepsalo 84 států a byl ratifikován 54 stranami, vstoupí v platnost ve chvíli, kdy ho ratifikuje alespoň 55 států, jež produkují 55 procent emisí průmyslových zemí. Protokol dosud ratifikovaly pouze dva průmyslové státy. Biologická rozmanitost Úmluva OSN o biologické rozmanitosti byla předložena k podpisu na Summitu Země v roce 1992 a od té doby ji ratifikovalo 183 států. V platnost vstoupila 29. prosince 1993. Úmluva ukládá státům povinnost chránit rostlinné a živočišné druhy na svém území prostřednictvím ochrany jejich životního prostředí a dalšími způsoby. V lednu 2000 byl schválen Kartagenský protokol o biologické bezpečnosti, jehož cílem je snížení rizika spojeného s přeshraničním pohybem modifikovaných živých organismů a zajištění bezpečného používání moderních biotechnologií. Dosud ho ratifikovalo 17 států. Rozšiřování pouští Úmluva OSN o boji proti rozšiřování pouští, vstoupila v platnost v prosinci 1996 (z podnětu, který dal Summit Země). Dezertifikace nebo-li zhoršování kvality suchých a polosuchých půd, má dopad na kvalitu života a zásobování vodou více než 900 milionů lidí celého světa, především v Africe. K Úmluvě se dosud připojilo 179 zemí. Zdroje, které byly na řešení tohoto problému vyčleněny, jsou však zatím velmi omezené. Mořské zdroje a znečišťování Z jednání Summitu Země vzešla rovněž Dohoda OSN o stavech rybolovných oblastí (UN Fish Stock Agreement), jejímž cílem je regulovat rybolov na otevřeném moři. Byla schválena v roce 1995 a v platnost vstoupila v prosinci 2000. Cílem této dohody je bránit nadměrnému rybolovu a pomáhat uvolňování napětí, které může vznikat mezi státy, které soupeří o zmenšující se stavy ryb. Dohoda obsahuje důležitá ustanovení proti ilegálnímu rybolovu. V reakci na skutečnost, že zhruba jedna miliarda lidí obývá města na pobřeží, a že přes 80 procent znečištění moří pochází z pevninských zdrojů, přijaly vlády v roce 1995 Globální akční plán na ochranu mořského prostředí před dopady činnosti na souši. Toxické chemikálie V roce 1989 přijaly státy basilejskou Úmluvu o nebezpečných odpadech za účelem regulace pohybu více než 4 milionů tun toxických odpadů, které se každoročně dostanou přes hranice států. Úmluvu spravuje UNEP a od svého vzniku ji ratifikovalo 121 států. V roce 1995 byla tato úmluva zpřísněna a doplněna o zákaz vývozu toxických materiálů do rozvojových zemí, které často postrádají technologie potřebné k jejich bezpečné likvidaci. Do roku 1998 přijalo více než 100 států mezinárodní smlouvu o sdílení informací o obchodování s nebezpečnými látkami a pesticidy, dojednanou pod záštitou FAO a UNEP. Z diskusí na půdě Komise OSN pro udržitelný rozvoj o potřebě omezit a odstranit nebezpečí, jež představují různé toxické chemikálie, vzešla v roce 2001 stockholmská Úmluva o neodstranitelných organických znečišťujících látkách, která se soustřeďuje na 12 nejškodlivějších chemikálií, jimž se někdy neformálně přezdívá \"špinavá dvanáctka.\" Patří mezi ně polychlorované bifenyly, dioxiny a DDT. Smlouvu podepsalo 126 států a 5 ji již ratifikovalo. Lesy Na základě Zásad ochrany lesů přijatých v Riu se začal pod záštitou Komise OSN pro udržitelný rozvoj scházet Mezivládní panel pro otázku lesů, který přijal v březnu 1997 více než sto akčních návrhů. Za účelem sledování jejich implementace a získávání souhlasu s přijetím dalších kroků (například smlouvy o lesích), se tento panel stal součástí Fóra pro lesy ustaveného na Summitu Země 5 v roce 1997. Od svého prvního zasedání v roce 2001 se Fórum pro lesy zaměřilo na vypracování návrhů na to, jak omezit odlesňování a získat více zdrojů pro lesnický sektor. Fórum v současné době vypracovává mezinárodní právní rámec upravující otázku lesů, který by měl být hotov do roku 2005. Řídnutí ozónové vrstvy Již před konáním Summitu Země se v souladu s Montrealským protokolem z roku 1987 (dále zpřísněn v roce 1996) postupně přestávaly používat látky působící na řídnutí ozónové vrstvy. Převážně v důsledku této dohody klesla celková spotřeba freonů ze zhruba 1,1 milionu tun v roce 1986 na 156 000 tun v roce 1998. Malé ostrovní státy V souladu s ujednáními ze Summitu Země se na ostrově Barbados uskutečnila v roce 1994 konference OSN zabývající se problematikou malých ostrovních rozvojových států. Zástupci více než 100 zemí se shodli, že malá plocha a izolovanost brání ostrovním státům v rozvoji a vystavuje je zvýšenému ohrožení klimatickými změnami a přírodními katastrofami, a že těmto rizikům je možné čelit pouze prostřednictvím mezinárodní spolupráce. O pět let později, v roce 1999, Valné shromáždění OSN v rámci hodnocení plnění cílů konference konstatovalo, že mezinárodní společenství nedalo k dispozici potřebné zdroje k řešení této problematiky. Zdroj: www.unicprague.cz, upraveno Kontakt: Informační centrum OSN v Praze, nám. Kinských 6, Praha 5, unicprg@terminal.cz