Energie z biomasy má budoucnost
Vysočina Ne větrné ani vodní elektrárny, ale především spalování biomasy -
takový je v posledních letech převažující trend využívání obnovitelných zdrojů
energie na Vysočině. Devítimegawattovou kotelnu - největší zařízení svého druhu
v zemi - provozuje již více než rok Bystřice nad Pernštejnem. Nyní se s
projektem centrálního vytápění připojila i obec Nová Cerekev na Pelhřimovsku a
spalováním biomasy vyrábí teplo také soukromá společnost Iromez v Pelhřimově.
Tam jsou na centrální vytápění napojeny téměř tři tisíce odběratelů. To je
zhruba polovina města. \"V celé zemi se však z obnovitelných zdrojů vyrábí jen
necelá dvě procenta energie, přitom zejména v severských státech Evropy tento
podíl činí i pětinu,\" řekl ředitel Energetické agentury Vysočiny Zbyněk Bouda.
Podle Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání
obnovitelných zdrojů, který zpracovalo MPO a MŽP, by se do roku 2005 měl podíl
elektřiny z obnovitelných zdrojů zvýšit na 5,1 procenta. Evropská unie chce do
roku 2010 dosáhnout 12 procent. Největší význam má biomasa, která se na výrobě
energie z těchto zdrojů podílí 70 procenty. Dalších 29 procent energie vyrábí
voda. Geotermální teplo, vítr a slunce se podílejí pouze jedním procentem.
\"Některé extremistické organizace chtějí všechny zdroje nahradit obnovitelnými.
Bohužel například při výrobě sluneční energie se na výrobu zařízení spotřebuje
víc energie, než kolik je toto zařízení schopné vyrobit,\" řekl Bouda. Proto
nelze předpokládat, že by obnovitelné zdroje v nejbližší době výrazně zasáhly do
energetické politiky státu. Podle Boudy ale mají velký význam především z
lokálního hlediska. Jejich využití přináší kromě ekologického i sociální efekt,
protože vytváří pětkrát víc pracovních míst než tradiční energie. Předpokládá
se, že při zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 3,5 procenta proti nynějším
necelým dvěma procentům se v Česku vytvoří až 10 tisíc nových pracovních míst.
Peníze za energie také zůstávají v místě. Pěstování energetických rostlin na
spalování do budoucna nabízí možné využití nadbytečné zemědělské půdy. K oživení
domácích podnikatelských aktivit v tomto směru přispělo vyhlášení minimální
výkupní ceny pro energii z obnovitelných zdrojů, které platí od ledna letošního
roku. Podíl na tom má tlak z Evropské unie, která stanovila pevná procenta pro
produkci této energie. Zdroj: Mladá fronta Dnes
Vysočina Ne větrné ani vodní elektrárny, ale především spalování biomasy - takový je v posledních letech převažující trend využívání obnovitelných zdrojů energie na Vysočině. Devítimegawattovou kotelnu - největší zařízení svého druhu v zemi - provozuje již více než rok Bystřice nad Pernštejnem. Nyní se s projektem centrálního vytápění připojila i obec Nová Cerekev na Pelhřimovsku a spalováním biomasy vyrábí teplo také soukromá společnost Iromez v Pelhřimově. Tam jsou na centrální vytápění napojeny téměř tři tisíce odběratelů. To je zhruba polovina města. \"V celé zemi se však z obnovitelných zdrojů vyrábí jen necelá dvě procenta energie, přitom zejména v severských státech Evropy tento podíl činí i pětinu,\" řekl ředitel Energetické agentury Vysočiny Zbyněk Bouda. Podle Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání obnovitelných zdrojů, který zpracovalo MPO a MŽP, by se do roku 2005 měl podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů zvýšit na 5,1 procenta. Evropská unie chce do roku 2010 dosáhnout 12 procent. Největší význam má biomasa, která se na výrobě energie z těchto zdrojů podílí 70 procenty. Dalších 29 procent energie vyrábí voda. Geotermální teplo, vítr a slunce se podílejí pouze jedním procentem. \"Některé extremistické organizace chtějí všechny zdroje nahradit obnovitelnými. Bohužel například při výrobě sluneční energie se na výrobu zařízení spotřebuje víc energie, než kolik je toto zařízení schopné vyrobit,\" řekl Bouda. Proto nelze předpokládat, že by obnovitelné zdroje v nejbližší době výrazně zasáhly do energetické politiky státu. Podle Boudy ale mají velký význam především z lokálního hlediska. Jejich využití přináší kromě ekologického i sociální efekt, protože vytváří pětkrát víc pracovních míst než tradiční energie. Předpokládá se, že při zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 3,5 procenta proti nynějším necelým dvěma procentům se v Česku vytvoří až 10 tisíc nových pracovních míst. Peníze za energie také zůstávají v místě. Pěstování energetických rostlin na spalování do budoucna nabízí možné využití nadbytečné zemědělské půdy. K oživení domácích podnikatelských aktivit v tomto směru přispělo vyhlášení minimální výkupní ceny pro energii z obnovitelných zdrojů, které platí od ledna letošního roku. Podíl na tom má tlak z Evropské unie, která stanovila pevná procenta pro produkci této energie.
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích