Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj

Zkratka TIMUR označuje „Týmovou iniciativu pro místní udržitelný rozvoj\". První impuls jejímu vzniku daly závěry 5. celostátního pracovního semináře Místní Agendy 21 v České republice, který pořádalo v roce 2001 Ministerstvo životního prostředí. Oddělení vzdělávání a osvěty odboru strategií MŽP pak v roce 2002 uvolnilo finanční prostředky na přípravu úvodního projektu sledování místních ukazatelů (indikátorů) udržitelného rozvoje, které je hlavní náplní nově vzniklé iniciativy. Do této iniciativy je zapojena skupina organizací, které se již delší dobu zabývají projekty udržitelného rozvoje. Hlavní koordinátorkou je Mgr. Simona Šulcová (REC ČR) a dále jsou do iniciativy zapojeni Mgr. Viktor Třebický (Ústav pro ekopolitiku), Mgr. Michael Pondělíček (Správa CHKO Český kras) a Miroslav Lupač (Agentura Koniklec). Hlavním cílem iniciativy „TIMUR\" je zahájit v České republice program sledování ukazatelů (indikátorů) udržitelného rozvoje na místní úrovni, to znamená na úrovni obcí, měst a případně mikroregionů. Indikátory udržitelného rozvoje Jde o ukazatele vývoje určitého vybraného jevu získané průběžným sledováním, zaznamenáváním a vyhodnocováním souboru přesně stanovených údajů. Vzhledem k tomu, že je řeč o udržitelném rozvoji, jde o sledování jevů, které s tímto tématem úzce souvisí. Jako příklad můžeme uvést třeba indikátor „veřejná zeleň\". Zde můžeme vycházet například ze sledování dvou základních údajů: z počtu pokácených a nově vysazených stromů na veřejných pozemcích. Jako měřítko pro hodnocení indikátoru bude stanoven poměr těchto dvou hodnot vyjádřený za časovou jednotku sledování. Obdobně můžeme pro tento indikátor stanovit další ukazatel, např. rozsah zeleně nově vzniklých ploch veřejné zeleně (parků) a ploch, které ustoupily výstavbě, nebo jinému využití půdy. Měřítkem pak může být poměr nově vzniklých ploch veřejné zeleně a ploch, které ustoupily výstavbě, nebo jinému využití půdy, vyjádřený za časové období nebo rozloha zeleně (v m2) na jednoho obyvatele, kde budeme sledovat nárůst nebo pokles této hodnoty v čase. Indikátory mohou být jednoduché (s malým počtem vstupních údajů), tedy takové, jaké jsme uvedli v předchozím příkladu. Obvykle však indikátory zahrnují větší množství sledovaných vstupních hodnot. Je pochopitelné, že vzhledem k rozdílné velikosti lidských sídel, musí být indikátory vztaženy také k nějaké pevné srovnatelné hodnotě, jako například \"na jednoho obyvatele\", na \"metr čtvereční plochy\", a podobně. Správně zvolený indikátor místního udržitelného rozvoje v sobě odráží, mimo jiné, hlediska sociální spravedlnosti, zájmy místní ekonomiky a ochrany životního prostředí, ale zároveň také například snahu o posílení role místní samosprávy nebo zabezpečování místních potřeb na místní úrovni. Snahy o sledování indikátorů udržitelného rozvoje jsou rozvíjeny na národní i mezinárodní úrovni. Stát sleduje řadu ukazatelů, vycházejících z povinného statistického vykazování. Z vědeckého hlediska se problematikou zabývá Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze. Na mezinárodní úrovni vznikla iniciativa Evropské komise „K profilu trvalé místní udržitelnosti - Společné evropské indikátory\", ze které TIMUR také čerpá prvotní inspiraci. Na místní úrovni existuje řada příkladů ze zahraničí. Z evropských států je to například Německo a Velká Británie. Zajímavé zkušenosti se sledováním ukazatelů udržitelného rozvoje mají také USA, kde vznikly tyto iniciativy \"zdola\" z vůle občanských komunit. Lze definovat několik typických skupin, kterým může sledování indikátorů přinést prospěch: obyvatelé města či obce získávají průběžné informace o vývoji vybraných klíčových jevů v ekonomické, sociální a environmentální oblasti mohou sledovat důsledky rozhodování v místní politice (nebo rozhodnutí činěných místními politiky) a argumentovat ve prospěch svých oprávněných zájmů poznávají silné a slabé stránky místa ve kterém žijí zavedení sledování místních indikátorů má i výchovný účinek ve vztahu k udržitelnému rozvoji zastupitelé, místní politici získávají zpětnou vazbu ke své místní politice řada indikátorů vyhodnocuje subjektivně vyjádřenou spokojenost obyvatel s vývojem ve vybrané oblasti - politici tak mohou posoudit i priority svých voličů mohou se „pochlubit\" výsledky svých vlastních původních akcí pro místní udržitelný rozvoj regionální a ústřední státní správa čerpá z místních zkušeností a údajů a může je zohlednit v regionálním i národním strategickém plánování lidé, hledající místo ke spokojenému životu mohou podle zveřejněných indikátorů (nebo zveřejněných výsledků hodnocení vybraných ukazatelů) vybrat obec či město, která vyhovuje jejich nárokům a představám o spokojeném a zdravém životě Jednotlivá města a obce mohou své výsledky porovnávat, navzájem si předávat získané zkušenosti a aplikovat řešení, která se díky sledovaným ukazatelům jeví v jiném místě jako účinná. Abychom mohli výsledky porovnat, je třeba v první fázi stanovit jeden společný (srovnatelný) indikátor a jeden výběrový (specifický) indikátor. První z indikátorů by měl vycházet z „První generace společných evropských indikátorů\" a druhý by si obec měla stanovit sama. Při sledování prvního z indikátorů bude využita metodika Evropské komise. Pro sledování výběrových indikátorů se TIMUR pokusí vypracovat návrh postupů, který vznikne na základě úzkého kontaktu s obcemi a městy, které se do projektu zapojí. K inicativě se může připojit obec, město, městská část či mikroregion, který se dobrovolně rozhodne sledovat alespoň základní sadu, t.j. jeden společný a jeden výběrový indikátor ( společný (srovnávací) indikátor). Do tohoto výběru jsou zařazeny celkem 4 indikátory, které vycházejí ze základních (povinných) indikátorů evropské sady. Jejich popis je uveden dále. Prvním krokem je vyplnění dotazníku. Dosud jsou přihlášeni: Městský úřad Krnov, Městský úřad Frýdek - Místek, odbor životního prostředí a zemědělství, Městský úřad Děčín, Magistrát města Hradce Králové, Oddělení rozvoje města, Statutární město Pardubice, Městský úřad Havlíčkův Brod, Město Veselí nad Moravou, odbor sociální péče, Město Svitavy, odbor životního prostředí. VÝBĚR SPOLEČNÉHO (SROVNÁVACÍHO) INDIKÁTORU Společný indikátor byl vybírán ze čtyřech nabízených možností, které odpovídají První generaci společných evropských indikátorů (viz Zpravodaj MA 21 č. 3/2002): Spokojenost s místním společenstvím Mobilita a místní přeprava cestujících Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb Kvalita místního ovzduší Jednotliví partneři TIMUR hodnotili každý indikátor ze čtyř hledisek: Vhodnost (potřebnost) indikátoru vzhledem ke stávající situaci v České republice Vhodnost (potřebnost) indikátoru vzhledem ke stávající situaci v našem městě, obci Vhodnost indikátoru z hlediska dostupnosti zdrojů dat v našem městě, obci Vhodnost indikátoru z hlediska náročnosti metodiky (technické, finanční) Pro prvotní hodnocení byla zvolena metodika, která přikládá nejvyšší váhu místní vhodnosti indikátoru. Použijeme-li tuto metodiku, jeví se jako nejvhodnější indikátor č IV a jako druhý nejvhodnější indikátor č. III. VÝBĚROVÉ INDIKÁTORY V části „C\" dotazníku navrhovali jednotliví partneři možné výběrové indikátory, jejichž sledování by považovali ve svém městě za přínos či prioritu. K 20. 9. tak bylo navrženo celkem 21 výběrových indikátorů. Opakovaně se v navrhovaných indikátorech objevila témata zeleně, odpadů, dopravy a bezpečnosti ve městě. Úplný přehled navrhovaných výběrových indikátorů je k dispozici na adrese: www.agenda21.cz Zdroj: Internetové zdroje: www.agenda21.cz REC ČR, (oficiální kontakt pro TIMUR), Mgr. Simona Šulcová, Senovážná 2, 110 00 Praha 1 Kontakt: rec@reccr.cz