Na skalách podél Sázavy skáčí horští kamzíci
Fauna Podblanicka se obohacuje o živočichy, kteří unikají z farmových chovů.
Může jít o jedince, jako jsou například lamy pohybující se v okolí města Sázavy,
nebo o celou populaci norka amerického. PAVEL ČECH V otevřených ekosystémech je
přirozené, že v nich probíhá změna životních podmínek a vztahů mezi organismy.
Na tyto změny musí volně žijící živočichové reagovat postupným přizpůsobením.
Pokud to nezvládnou, jsou vytlačováni ze svých nik nebo jsou nahrazeni
přistěhovalci. Přechod nových organismů do uvolněných životních prostor je
zákonitý a souvisí se zánikem původních ekosystémů a vývojem nových. Současná
doba spojená s překotnými zásahy člověka do přírody může toto postupné
nahrazování původních druhů urychlit. Pak můžeme v naší přírodě pozorovat druhy,
které zde nejsou původní. Příchod nových druhů někdy postrádá logiku Umělé
vnášení nepůvodních druhů do střední Evropy a také do Podblanicka probíhá velmi
dlouho. Pomineme-li šíření živočichů, kteří jsou spojeni s člověkem proto, že
jim zabezpečuje výhodné životní podmínky (např. vrabec domácí, myš domácí,
potkan...), objevují se v naší krajině jeho přičiněním ze dvou důvodů. Zaprvé
jim člověk svými razantními úpravami původní krajiny vytvořil nové podmínky
(např. v kulturní stepi žijící sysel) nebo je dováží a vysazuje. Vysazování
nových druhů může být podpořeno logickým programem a týká se organizované
činnosti mnohdy s lokálními bariérami (oborové chovy) nebo je individuální,
nahodilé a často postrádající jakoukoliv logiku a opodstatnění. Záměrně
vysazované druhy slouží člověku S jakými nepůvodními živočichy ze skupiny
obratlovců se můžeme v krajině Podblanicka a okolí v současné době setkat? Jsou
to druhy, které byly do zdejší krajiny vysazeny před desítkami, dokonce stovkami
let v případě třeba bažanta, a považujeme je již za členy naší fauny. Vedle
bažanta sem patří např. muflon, králík divoký, ondatra pižmová, z ryb
tolstolobik bílý a tolstolobec pestrý nebo amur bílý. Jako pozůstatek introdukce
z minulého století spadá do této kategorie dokonce i malá populace želvy
bahenní. Do druhové skladby naší fauny se tito živočichové celkem bez problémů
začlenili. V podstatě obsadili volnou ekologickou niku a některé druhy jsou
dokonce člověkem smysluplně využívány (lov, vypásání vodních porostů...).
Podobně se můžeme setkat s druhy záměrně vysazovanými, jejichž přítomnost v naší
krajině je problematická, protože mohou prostorově a potravně konkurovat našim
původním druhům. Navíc se zde na mnohých lokalitách přirozeně rozmnožují. Jejich
výskyt, často nepřirozeně koncentrovaný na malém území, vyhovuje pouze aktivitám
člověka např. siven americký, pstruh duhový - sportovní rybaření. Karas
stříbřitý snižuje druhovou pestrost S přepravou živočichů mezi rozdílnými
oblastmi se vedle žádoucích druhů mohou do našich podmínek dostat druhy
nežádoucí, vytlačující u nás původní druhy a tím snižující druhovou pestrost a
vyváženost. Jako příklad můžeme uvést kalamitně se šířící střevličku východní a
karase stříbřitého. V okolí města Sázava se pohybuje lama Fauna Podblanicka se
také obohacuje o živočichy, kteří unikají z farmových chovů. Může jít o jedince,
jako jsou například lamy pohybující se v okolí města Sázavy, nebo o celou
populaci norka amerického. V případě norka jde o postupné rozšiřování teritoria
této lasicovité šelmy vázané na vodu z oblasti středního Povltaví do
Českomoravské vysočiny. Na rybách a na drobném živočišstvu okolo vod dovede
napáchat značné škody. Různorodá krajina Podblanicka může hlavně v málo frek
ventovaných oblastech poskytovat dočasné zázemí migrujícím druhům. Ze savců to
byli např. v nedávné době los evropský nebo kamzík horský, zdržující se na
skalách podél Sázavy (jeho původ se dosud nepodařilo vysvětlit!). Poměrně často
se zde můžeme setkat se zajímavými druhy ptáků, kteří se k nám dostali při svém
tahu. Na velkých vodních nádržích můžeme pozorovat výjimečné hosty ze severu
Evropy, táhnoucí přes střední Evropu do zimovišť např. potáplice severní, kajka
mořská, turpan hnědý, ústřičník velký, orlovec říční. V okolí Divišova byl v
posledních dnech pozorován vzácný malý dravec dřemlík tundrový. Na Podblanicku
lze narazit i na exotické živočichy Při pochůzkách krajinou Podblanicka nás
mohou překvapit exotičtí živočichové, záměrně nebo nahodile vypuštění do naší
přírody. Ve vodě nejsou vzácností ryby, které sem vypustili akvaristé, nebo
vodní želvy. Na několika místech tohoto regionu byla nalezena běžně teraristy
chovaná želva nádherná. V okolí obytných center se můžeme setkat i se
suchozemskými želvami, někdy pocházejícími z tropických oblastí jako je např.
želva kloubnatá. Snad již nikoho nepřekvapí občasná přítomnost exotického
ptactva v parcích i volné krajině. Mohou to být i velcí papoušci - ara ararauna
nebo běžně chovaní papoušek vlnkovaný a korela. Unikátem tohoto regionu je volně
žijící zdárně se reprodukující malá populace mniška šedého v dolním Posázaví
(papouška, jehož domovinou je Jižní Amerika). Těžko kontrolovatelné jsou úlety
cizokrajných pěnkavovitých ptáků, kteří se mohou křížit s našimi druhy a
negativně tak ovlivňovat jejich původní genofond. Následky lze jen těžko
předvídat. Někdy se do volné přírody dostanou živočichové, kteří mohou ohrozit
životy lidí. Příkladem může být pozorování volně se pohybující pumy v lesích
mezi Struhařovem, Takonínem a Radošovicemi po větrné kalamitě v minulém roce.
Zásah do vyváženosti bude možná brzy trestný čin Postupné změny ve složení
původní fauny určitého území jsou přirozeným jevem, kterým živočichové reagují
na změny životních podmínek. Neuvážené vnášení nových druhů do krajiny může
způsobit vážné problémy, které se dají těžko napravovat. Proto se i v naší
společnosti uvažuje o tom, že tyto zásahy do vyváženosti původních ekosystémů
budou považovány za trestný čin. Zdroj: Benešovský deník
Fauna Podblanicka se obohacuje o živočichy, kteří unikají z farmových chovů. Může jít o jedince, jako jsou například lamy pohybující se v okolí města Sázavy, nebo o celou populaci norka amerického.
PAVEL ČECH
V otevřených ekosystémech je přirozené, že v nich probíhá změna životních podmínek a vztahů mezi organismy. Na tyto změny musí volně žijící živočichové reagovat postupným přizpůsobením. Pokud to nezvládnou, jsou vytlačováni ze svých nik nebo jsou nahrazeni přistěhovalci. Přechod nových organismů do uvolněných životních prostor je zákonitý a souvisí se zánikem původních ekosystémů a vývojem nových. Současná doba spojená s překotnými zásahy člověka do přírody může toto postupné nahrazování původních druhů urychlit. Pak můžeme v naší přírodě pozorovat druhy, které zde nejsou původní.
Příchod nových druhů někdy postrádá logiku
Umělé vnášení nepůvodních druhů do střední Evropy a také do Podblanicka probíhá velmi dlouho. Pomineme-li šíření živočichů, kteří jsou spojeni s člověkem proto, že jim zabezpečuje výhodné životní podmínky (např. vrabec domácí, myš domácí, potkan...), objevují se v naší krajině jeho přičiněním ze dvou důvodů. Zaprvé jim člověk svými razantními úpravami původní krajiny vytvořil nové podmínky (např. v kulturní stepi žijící sysel) nebo je dováží a vysazuje. Vysazování nových druhů může být podpořeno logickým programem a týká se organizované činnosti mnohdy s lokálními bariérami (oborové chovy) nebo je individuální, nahodilé a často postrádající jakoukoliv logiku a opodstatnění.
Záměrně vysazované druhy slouží člověku
S jakými nepůvodními živočichy ze skupiny obratlovců se můžeme v krajině Podblanicka a okolí v současné době setkat? Jsou to druhy, které byly do zdejší krajiny vysazeny před desítkami, dokonce stovkami let v případě třeba bažanta, a považujeme je již za členy naší fauny. Vedle bažanta sem patří např. muflon, králík divoký, ondatra pižmová, z ryb tolstolobik bílý a tolstolobec pestrý nebo amur bílý. Jako pozůstatek introdukce z minulého století spadá do této kategorie dokonce i malá populace želvy bahenní. Do druhové skladby naší fauny se tito živočichové celkem bez problémů začlenili. V podstatě obsadili volnou ekologickou niku a některé druhy jsou dokonce člověkem smysluplně využívány (lov, vypásání vodních porostů...). Podobně se můžeme setkat s druhy záměrně vysazovanými, jejichž přítomnost v naší krajině je problematická, protože mohou prostorově a potravně konkurovat našim původním druhům. Navíc se zde na mnohých lokalitách přirozeně rozmnožují. Jejich výskyt, často nepřirozeně koncentrovaný na malém území, vyhovuje pouze aktivitám člověka např. siven americký, pstruh duhový - sportovní rybaření.
Karas stříbřitý snižuje druhovou pestrost
S přepravou živočichů mezi rozdílnými oblastmi se vedle žádoucích druhů mohou do našich podmínek dostat druhy nežádoucí, vytlačující u nás původní druhy a tím snižující druhovou pestrost a vyváženost. Jako příklad můžeme uvést kalamitně se šířící střevličku východní a karase stříbřitého.
V okolí města Sázava se pohybuje lama
Fauna Podblanicka se také obohacuje o živočichy, kteří unikají z farmových chovů. Může jít o jedince, jako jsou například lamy pohybující se v okolí města Sázavy, nebo o celou populaci norka amerického. V případě norka jde o postupné rozšiřování teritoria této lasicovité šelmy vázané na vodu z oblasti středního Povltaví do Českomoravské vysočiny. Na rybách a na drobném živočišstvu okolo vod dovede napáchat značné škody. Různorodá krajina Podblanicka může hlavně v málo frek ventovaných oblastech poskytovat dočasné zázemí migrujícím druhům. Ze savců to byli např. v nedávné době los evropský nebo kamzík horský, zdržující se na skalách podél Sázavy (jeho původ se dosud nepodařilo vysvětlit!). Poměrně často se zde můžeme setkat se zajímavými druhy ptáků, kteří se k nám dostali při svém tahu. Na velkých vodních nádržích můžeme pozorovat výjimečné hosty ze severu Evropy, táhnoucí přes střední Evropu do zimovišť např. potáplice severní, kajka mořská, turpan hnědý, ústřičník velký, orlovec říční. V okolí Divišova byl v posledních dnech pozorován vzácný malý dravec dřemlík tundrový.
Na Podblanicku lze narazit i na exotické živočichy
Při pochůzkách krajinou Podblanicka nás mohou překvapit exotičtí živočichové, záměrně nebo nahodile vypuštění do naší přírody. Ve vodě nejsou vzácností ryby, které sem vypustili akvaristé, nebo vodní želvy. Na několika místech tohoto regionu byla nalezena běžně teraristy chovaná želva nádherná. V okolí obytných center se můžeme setkat i se suchozemskými želvami, někdy pocházejícími z tropických oblastí jako je např. želva kloubnatá. Snad již nikoho nepřekvapí občasná přítomnost exotického ptactva v parcích i volné krajině. Mohou to být i velcí papoušci - ara ararauna nebo běžně chovaní papoušek vlnkovaný a korela. Unikátem tohoto regionu je volně žijící zdárně se reprodukující malá populace mniška šedého v dolním Posázaví (papouška, jehož domovinou je Jižní Amerika). Těžko kontrolovatelné jsou úlety cizokrajných pěnkavovitých ptáků, kteří se mohou křížit s našimi druhy a negativně tak ovlivňovat jejich původní genofond. Následky lze jen těžko předvídat. Někdy se do volné přírody dostanou živočichové, kteří mohou ohrozit životy lidí. Příkladem může být pozorování volně se pohybující pumy v lesích mezi Struhařovem, Takonínem a Radošovicemi po větrné kalamitě v minulém roce.
Zásah do vyváženosti bude možná brzy trestný čin
Postupné změny ve složení původní fauny určitého území jsou přirozeným jevem, kterým živočichové reagují na změny životních podmínek. Neuvážené vnášení nových druhů do krajiny může způsobit vážné problémy, které se dají těžko napravovat. Proto se i v naší společnosti uvažuje o tom, že tyto zásahy do vyváženosti původních ekosystémů budou považovány za trestný čin.
Zdroj: Benešovský deník
Sdílet článek na sociálních sítích