Budapešťská iniciativa pro posílení mezinárodní spolupráce v oblasti udržitelného zvládání povodní

Mezinárodní konference o prevenci nebezpečí povodní spojením sociálně-ekonomických a environmentálních ohledů, Budapešť, 30. listopadu až 1. prosince 2002 Společné prohlášení vedoucích delegací Nedávné povodně, zejména povodně v srpnu r. 2002, si vyžádaly řadu obětí, tisíce lidí připravily o domov a způsobily škody v řádu několika miliard EUR v mnoha zemích Evropy. Tyto pohromy si vyžádaly okamžitou odezvu vedoucích politických představitelů. K posílení budoucích snah o zvládání těchto nebezpečí se v srpnu tohoto roku v Berlíně sešli zástupci většiny postižených evropských států na nejvyšší politické úrovni a vedoucí představitelé Evropské komise. Je zřejmé, že v mnoha evropských státech, ve kterých se vyskytují takové mimořádné události, vznikající zejména v povodí hlavních mezinárodních vodních toků, jsou tyto jevy známy a stále zkoumány. Značné úsilí je vynakládáno na zvládání těchto nebezpečí. V těchto státech již fungují příslušné vnitrostátní mechanismy. Navíc byly v posledních desetiletích vypracovány důležité mnohostranné a dvoustranné nástroje. Avšak nedávné extrémní povodně jasně prokázaly, že bychom měli dále zlepšit naše řídící systémy, sladit naše opatření a posílit spolupráci. Jsme si také vědomi nezbytnosti zvažovat příčiny a důsledky takovýchto přírodních pohrom v širším rámci udržitelného rozvoje a brát v úvahu vzájemně související environmentální, sociální a ekonomické dimenze a příslušné vědecké výsledky. V tomto ohledu uznáváme důležitost principů udržitelného rozvoje, předběžné opatrnosti a prevence, partnerství a solidarity. Vedeni těmito cíly a principy, a majíce na mysli, že tyto pohromy nerespektují státní hranice a pro jejich odvrácení v integrující se Evropě je nevyhnutelné brát v úvahu regionálně soudržná preventivní opatření a opatření pro zmírnění následků, uznávajíce, že pouze vzájemně sladěná opatření mohou posílit naše schopnosti a možnosti čelit těmto nebezpečím, uznávajíce význam mezinárodní spolupráce založené na společné odpovědnosti a společných zájmech, berouce v úvahu stávající sítě, programy, iniciativy a výsledky v příslušných rámcích mnohostranné a dvoustranné spolupráce v těchto otázkách, jsme se dohodli následovně: 1. Berouce v úvahu nedávné rozsáhlé povodně devastující velké plochy Evropy a environmentální podmínky ovlivňující četnost výskytu a závažnost takovýchto mimořádných událostí, je zapotřebí zesílit mezinárodní spolupráci, zejména v oblasti řízení povodní a v oblasti opatření zmírňujících nepříznivé sociálně-ekonomické a ekologické dopady, zvláště v nejzranitelnějších regionech. 2. Domníváme se, že zcela prvním nezbytným krokem je pochopení nutnosti reagovat na nedávno získané vědecké a technologické výsledky a na měnící se požadavky společnosti ve vztahu k životnímu prostředí. Také při tvorbě a implementaci nových zásad vodního hospodářství a územního plánování bude nutné brát v úvahu nové aspekty, vznikající v oblasti hospodaření se sladkovodními zdroji vzhledem k potenciálním, lidskou činností vyvolaným podmínkám ovlivňujícím změnu klimatu a podmínkám sociálně-ekonomickým. 3. Pro řízení povodní a zejména pro strategie předcházení povodním je nanejvýš důležité lepší pochopení klimatologického, hydrologického, ekologického a krajinářského kontextu povodní. Pro řízení povodní na mezinárodní úrovni je proto nutný nový komplexní přístup, implikující lepší sjednocení politik vodního hospodářství a postupů územního plánování, a rovněž postupy ochrany životního prostředí a ochrany přírody. 4. Po zvážení všech těchto trendů a požadavků je zjevné, že pro zlepšení řízení povodní v rámci integrovaného řízení povodí jsou nutné takové změny ve strategiích a postupech, které podporují koordinovaná opatření vývojová, řídící i ochranářská vzhledem k vodním, půdním a souvisejícím zdrojům. 5. Uznáváme, že účinné regionální a dvoustranné institucionální mechanismy, včetně různých platforem mnohostranné spolupráce, jako jsou např. mezinárodní komise povodí řek, již existují. Naše předkládaná iniciativa je založena na těchto již existujících rámcích a podporuje vypracování akčních plánů pro udržitelnou protipovodňovou ochranu, které jsou již dostupné či jsou ve stádiu zpracování v jednotlivých povodích. Jsme si jisti tím, že posílená všeobsahující regionální spolupráce podstatně zdokonalí a posílí současná opatření v této oblasti ve prospěch všech zúčastněných států a organizací. 6. V posledních desetiletích byla spolupráce v této oblasti podstatně rozvinuta, mj. v rámci Úmluvy o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer (Helsinky 1992), dále jmenujme právní nástroje nebo programy spolupráce týkající se těchto hraničních vodních toků a jejich povodí (např. Dunaj, Labe, Odra a Tisa), Směrnice EHK OSN o udržitelné protipovodňové ochraně, Globální partnerství v oblasti vod, 2. Světové vodní fórum, Společný projekt Ukrajina-NATO o připravenosti na povodně a opatření v regionu Karpat, Mezinárodní hydrologický program UNESCO, Program UNDP/REC pro udržitelný rozvoj povodí Tisy, Fórum pro protipovodňovou ochranu v povodí Tisy atd. Na základě těchto široce pojatých mechanismů a nástrojů byly vypracovány mnohostranné a dvoustranné dohody, které jsou soustředěny zejména na řízení rizik souvisejících s vodou. Proces evropské integrace nabídne zlepšené podmínky pro účinnější sladěná opatření (např. Rámcová směrnice pro vodní politiku), a podobně i širší celoevropskou spolupráci v oblasti udržitelného rozvoje obecně a v oblastech specifických problémů ochrany životního prostředí, ochrany přírody a udržitelného využívání přírodních zdrojů. Implementační plán, přijatý Světovým summitem o udržitelném rozvoji (Johannesburg 2002), jasně uvedl, že „přirozeným prvkem bezpečnějšího světa ve 21. století je integrovaný přístup, který se komplexně zabývá mnoha typy rizik, je soustředěn na zranitelnost, posouzení rizik, zvládání pohrom včetně prevence, zmírňování a nápravy jejich následků, a připravenosti a odezvy na ně“, a vyžaduje opatření na všech úrovních, která zahrnují mj. i snižování rizik záplav ve zranitelných oblastech. 7. V řadě tématických oblastí by měly být plánovány další programy spolupráce se záměrem zlepšit připravenost, politiku prevence, operační a dlouhodobé řízení rizik a nápravná opatření; mezi relevantní tématické oblasti mj. patří: a) posuzování faktorů ovlivňujících vznik, šíření a eskalaci povodní, včetně aspektů jako jsou změna klimatu, využívání území, ekologie, morfologie a změny záplavových území, b) podpora zpracování holistické strategie povodňového řízení jako součást integrovaného plánování řízení povodí s náležitým důrazem na zlepšení bezpečnosti lidských životů a na zmírňování škod způsobených povodněmi na jedné straně, a k využití příznivých dopadů povodní na biologickou rozmanitost na straně druhé, c) zvyšování společného vzájemného úsilí o vývoj a distribuci pokročilých technologií a metod aplikovaných v meteorologickém a hydrologickém monitorování, předpovídání a varování, včetně mezinárodní výměny dat a vývoje informačních technologií zaměřených na šíření včasného varování příslušnými organizacemi ve prospěch zainteresovaných organizací a také veřejnosti, d) vývoj a šíření nástrojů pro posuzování rizik záplav a mapování spojené s podporou rozhodovacích procesů, jako je např. strategické posuzování vlivů na životní prostředí, analýza scénářů a analýza nákladů a výnosů, jakožto nástrojů nezbytných k formulaci vhodných politik a opatření v příslušných oblastech (např. územní plánování a využívání území; zpracování stavebního řádu, stanovení úrovně služeb; plánování, vyhodnocování a stanovení priorit pro projekty zmírnění povodní, vypracování účinných mechanismů pojišťování), e) posilování místní, regionální a mezinárodní spolupráce v následujících oblastech: organizační a technologická příprava opatření pro povodňové stavy nouze; plánování řízení nouzových situací v rámci civilní obrany a v rámci plánů k zvládání pohrom, se zvláštní pozorností na systémy podpory rozhodování; metody posuzování a kompenzace povodňových škod a role mezinárodní pomoci, f) posilování decentralizovaných řešení a správných postupů v oblasti zmírňování škod na místní úrovni a v oblasti řízení ve směru zlepšování připravenosti, g) zvyšování povědomí veřejnosti a spoluúčasti veřejnosti na rozhodování v oblasti prevence a řízení, a podpora spolupráce se všemi skupinami zainteresovaných, h) posuzování ekonomických nástrojů a finančních požadavků k prevenci a minimalizaci dopadů povodní na stavby a na údržbu obranných systémů, obnovu přírodních ekosystémů a kompenzaci škod způsobených povodněmi zřízením účinného systému pojišťovacích mechanismů ke snížení zátěže pro jednotlivé občany a podniky a pro národní hospodářství. 8. V zájmu další identifikace nejslibnějších oblastí spolupráce a specifických koordinovaných opatření vítáme společnou iniciativu Evropské komise a ředitelů pro vodní hospodářství o řízení protipovodňové ochrany a prevence (Kodaň 21.-22. listopadu 2002) s cílem vypracovat dokument o nejlepších postupech pro zvláštní případy. Na základě těchto výstupů bude rozhodnuto o uspořádání tématických pracovních seminářů o: i) dlouhodobých trendech a výhledech v oblasti sociálně- ekonomické a environmentální; ii) strategickém plánování a o technických a dalších inovačních řešeních prevence a zmírňování těchto rizik; a iii) příslušných mechanismech řízení, včetně institucionální soudržnosti, výchovy, zvyšování povědomí veřejnosti a spoluúčasti veřejnosti. Další rozhodnutí budou přijata na zasedání na politické úrovni, plánovaném na konec roku 2003 či začátek roku 2004. 9. O této spolupráci budeme informovat různé mezinárodní organizace a orgány, zejména EU, NATO, OECD, UNDP, EHK OSN, UNEP, UNESCO, WMO, ISDR, CEUDIP, OCHA, stálé orgány příslušných úmluv, regionálních a sub-regionálních organizací. Zdůrazňujeme rovněž otevřený charakter naší spolupráce, čímž zveme nové partnery k připojení se k našemu společnému úsilí. Přijato v Budapešti dne 1. prosince 2002. Zdroj: MŽP