zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ekologové i politici zabodovali

08.01.2003
Obecné
Ekologové i politici zabodovali
Ekologičtí aktivisté z Hnutí Duha v začátku roku hrdě připomínají desatero svých loňských triumfů, vybojovaných na české politice. Jejich pocit zadostiučinění je celkem pochopitelný. Nezanedbatelná část veřejnosti totiž ekologické aktivity chápe jako brzdu rozjetého vlaku do stanice Konzum. A vyskytují se i politici, zvláště ti z pravé strany, pro které ochrana životního prostředí a terorismus je téměř totéž. Stručně ta oslavovaná vítězství připomenu. Supermarkety nám podle zákona musí umožnit výběr mezi vratnými a plastovými láhvemi. Výbor Sněmovny, klíčový pro záležitosti životního prostředí, drtivou většinou odmítl odtržení unikátních částí národního parku na Šumavě. Poslanci se odmítli byť jen bavit o návrhu ODS zrušit zákon chránící ornou půdu před zástavbou. V koaliční smlouvě i programovém prohlášení Špidlovy vlády se konečně ocitl zákon o podpoře čistých zdrojů energie, tři nové chráněné krajinné oblasti, ekologická daňová reforma a taky závazek, že nebude omezeno právo veřejnosti vyjadřovat se k výstavbám nových chemiček a skládek odpadů. Návrh vládní odpadové strategie na příštích deset let výslovně odmítá stavby dalších zbytečných, toxických a drahých spaloven odpadků. Naše nejstarší chráněná oblast Český ráj byla vládou plošně rozšířena na dvojnásobek. Jihočeští zastupitelé odmítli stavbu nové neekologické spalovny a dali zpracovat alternativní variantu projektu, postavenou na silné recyklaci. Těsně před koncem roku rozhodl ministr životního prostředí Ambrozek zrušit ilegální lyžařský vlek uprostřed unikátního, chráněného smrkového lesa na Lysé hoře. Ale především: ve volbách si voliči - po výrazné kampani ekologických iniciativ - vybrali výrazně \"zelenější\" Poslaneckou sněmovnu, než byla ta předešlá. Nezdá se mi příliš důležité soudit, zda je vše výše zmíněné produktem nátlaku ekologických aktivistů nebo projevem zvýšené odpovědnosti naší politické reprezentace vůči životnímu prostředí. Zajímavější by bylo vědět, zda jde o jev v kontextu české politiky výjimečný, nebo zda se už blýská na lepší časy. Všechna ta rozhodnutí totiž znamenají dočasné omezení zisku pro kohosi, a jakkoli teď ekologové jásají nad úspěchem, veřejné mínění, sympatizující často s krátkodobým prospěchem, jim nemusí být nutně nakloněno. Vždyť zákaz výstavby spalovny může mít dopad na zaměstnanost v oblasti, ochrana orné půdy se negativně podepíše na rozmachu stavebních firem a zrušení vleku rozzuřilo provozovatele i lyžaře. Takže politici, kteří k tomu mají víc nástrojů než ekologové, by měli nejen správně rozhodovat, ale verdikty i správně veřejnosti vysvětlovat. Pomohu jim. Tím, že nedovolí plundrování země pro krátkodobý zisk, se jen řídí starým osvědčeným pravidlem oxfordského profesora W. F. Loyda z roku 1833, nazvaným \"tragédie společné pastviny\". Jde o zákonitost osvojenou dokonale primitivními národy, které věděly, že na pastvinu lze pustit jen tolik dobytka, aby ji totálně nevypásl, že v jezeře lze nalovit jen tolik ryb, aby zbylé byly schopny reprodukce. Je to pravidlo racionality, a přece čím sofistikovanější je společnost, tím častěji ho opomíjí. Troufám si ještě připomenout, že na rozdíl od nás mnohých se tímto pravidlem řídí i mikroorganismy. Například vnitřní kontrolní mechanismus chromozomů zajišťuje, aby se jednotlivé geny nezačaly superrychle množit na účet jiných genů, neboť tím by zanikla celá buňka. Příroda měla na tuto evoluční vymoženost od molekuly k buňce miliardy let. Lidé tolik času nemají, ale zato by mohli umět osvědčené vztahy mikrosvěta na sobě modelovat. Jinými slovy s troškou přehánění: ekologické chování lidí budiž důkazem, že za těmi \"zvířátky\" viditelnými pod mikroskopem nijak nezaostáváme. Zdroj: Právo
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí