zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Proboha, co se to děje s počasím? Lidé si ho sami kazí, tvrdí vědci

08.01.2003
Obecné
Proboha, co se to děje s počasím? Lidé si ho sami kazí, tvrdí vědci
Byl den před silvestrem a Stuart Brindley, majitel hospůdky Rose and Crown ve vesnici East Peckham v britském Kentu, připravoval nejvelkolepější novoroční kostýmovaný večírek, jaký kdy vesnice zažila. Jako téma zvolil Titanic, a tak trávil den rozvěšováním záchranných vest po zdech a sháněním kostýmů a la Kate Winsletová pro číšnice. Všechno se zdálo být perfektně připraveno. A pak začalo pršet. Nejdřív se do ulic vplížily nevinně vypadající pramínky bahnité vody. Chvíli nato se řeka Medway vylila ze břehů. Tisíce litrů vody se nahrnuly do Brindleyho hospůdky a eastpeckhamský Titanic šel během několika chvil ke dnu. Beznaděj, jakou při pohledu na zaplavenou hospodu zažil, se minulý týden opakovala na mnoha dalších místech Británie. Vědci přitom tvrdí, že bude hůř a podobné počasí, jaké provází začátek nového roku v Británii, by se postupně mělo stát normálním. Podle poslední klimatické zprávy se během následujících sta let stanou britské zimy pětkrát vlhčími a zimní období budou pravidelně provázet prudké bouřky. Je to jen další důkaz skutečnosti, že celá Evropa vstupuje do nového klimatického věku nemilosrdných srážek a záplavami. V loňském roce starý kontinent musel kapitulovat pod nejhoršími bouřemi a záplavami za posledních 2000 let. Belgie minulý týden oznámila, že loňský rok pro ni byl rekordní větší množství srážek země nezaznamenala za posledních 150 let. Nebyla sama. Srážkové rekordy padaly na mnoha místech Evropy. To, že se charakter počasí mění, už je bráno jako fakt. V současnosti se proto vedou diskuse hlavně o tom, proč se tak děje. Někteří klimatologové tvrdí, že vzorce počasí se opakují cyklicky, a dokazují to na význačných změnách počasí v minulosti. Ale všeobecně převládá názor, že za změny je přinejmenším částečně zodpovědné samo lidstvo. Do ovzduší se dostává velké množství oxidu uhličitého z fosilních paliv a z emisí milionů automobilů. Tyto takzvané skleníkové plyny pak v ovzduší působí jako velká neprodyšná duchna nad zemským povrchem. Důsledkem je, že teplo nemůže unikat, zahřívá atmosféru a zvyšuje její schopnost vázat v sobě vlhkost. Vědci varují, že škody, které už skleníkové plyny napáchaly na životním prostředí, nás budou provázet dalších tisíc let. Další obavy vědců vyvolává možné zvyšování teploty moří, jež by přineslo scénář podobný noční můře. Teplejší oceány by mohly uvolnit velká množství metanu uloženého pod mořským dnem, dramaticky tím posílit skleníkový efekt a rozeběhnout globální oteplování po nezadržitelné spirále. Zdroj: Mladá fronta Dnes
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
17
11. 2017
17-19.11.2017 - Veletrh, výstava
na výstavišti v Lysé nad Labem
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
21
11. 2017
21.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
SW CASEC
21
11. 2017
21.11.2017 - Seminář, školení
Mladá Boleslav
21
11. 2017
21.11.2017 - Seminář, školení
Jihlava
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí