Pátek, 29. března 2024

Integrovaná výrobková politika - nástroj udržitelnosti?

Integrovaná výrobková politika  - nástroj udržitelnosti?
Ve světě s rostoucí průmyslovou spotřebou a růstem populace budou pravě limitované přírodní zdroje i limitovaná absorpční schopnosti přírody na antropogenní vlivy a dožilé výrobky (odpady) hlavní brzdou celosvětového udržitelného rozvoje a parciální nevýhodou zemí s vysokými nároky na sociální a environmentální bezpečnost v globální soutěži průmyslu s centry, jejichž spotřebitelé (občané) takové jistoty zatím nepožadují nebo nemohou na svých vládách vynutit. Pro ekonomický prostor Evropy v globální soutěži je zajištění udržitelných vzorců spotřeby a výroby velkým dilematem. Nicméně Evropa věří, že měkká regulace a integrace environmentálních aspektů do všech stádií a úrovní výrobního a spotřebního procesu nabídne cenově efektivní a inovační pobídku, která může pomoci evropským firmám v soutěži na globálním trhu. Integrated Product Policy IPP (http://europa.eu.int/comm/environment/ipp/home.htm)je rámcový nástroj evropské environmentální politiky mixující dobrovolné i povinné přístupy řízení a ovlivňování chování hlavních aktérů produkčních a konzumních systémů (výrobců, zaměstnanců, spotřebitelů, státního dozoru). IPP jasně preferuje ekonomické, dobrovolné a preventivní \"interní\" instrumenty před nástroji nápravnými koncovými a tvrdě regulačními \"externími\". Další klíčovou charakteristikou IPP je navození lepší kooperace a komunikace mezi aktéry produkčně konzumního systému jak ve fázi formulování tak implementaci politiky IPP. Právě konsensuální proces mezi vládou , spotřebiteli a výrobci by měl zaručit trvale udržitelnější produkci, sociálně stabilnější podmínky zaměstnanců a spotřebitelů a udržení kvality života a prostředí. IPP je snaží rozšířit intuitivně jasnou zásadu \"selského rozumu\" že jednostranné přístupy orientované jen na některou složku, chemickou látku nebo rizikový faktor látku, nebo jen některý zdroj zátěže prostředí nemusí být bezkonfliktní a s nežádoucími paradoxními efekty. IPP staví na staletí známem konceptu zvažování a minimalizace vlivu celého životního cyklu výrobku od \"kolébky do hrobu\" (Life-Cycle-Analysis /Accounting / Assessment LCA). IPP nabízí se srovnání s jiným populárním konceptem Integrované prevence a omezování znečistění (IPPC) orientované na významné zdroje, kterým je vydáváno integrované povolení k činnosti podle nejlepších dostupných technik výroby BAT). Stejně jako IPPC má i IPP harmonizační funkci mezi jednotlivými zeměmi v jejich environmentálním chování, použitých nástrojích a pravidlech. Zelený trh šetrnějších výrobků nemá v Evropě potřebnou institucionalizaci, je vystaven nejistotě poptávky , není informačně dostatečně viditelný. Aktivity soukromých firem jako je EMAS nejsou dostatečně plošné a rozšířené aby zajistily výraznější strukturální manévr směrem k udržitelnému rozvoji při zachování konkurenceschopnosti. I z těchto důvodu je žádoucí formulovat rámcovou politiku - politiku integrované výroby a spotřeby. Integrovaná produktová politika je prozatím pragmatickou směsicí stávajících nástrojů PODNIKů  dobrovolných instrumentů (příslibů, kodexů, dohod)  formulováním nové kultury řízení podniků  podporou tradiční certifikace environmentálních manažerských systémů (EMAS, ISO14000)  vzájemného porovnávání (benchmarking)  environmentálního účetnictví  vytváření inovačních sítí progresivních a odpovědných podniků poskytujících dalším své informace  hodnocení životních cyklů některých výrobků a scénářů  značení ekologicky šetrných výrobků (eco-labelling)  podpora environmentálního vývoje (eco-design) VEŘEJNÁ SPRÁVA má pro podporu a prosazení IPP v ruce tradiční instrumenty:  direktivní řízení  ekonomické nástroje  Zelené daně, dotace, obchodovatelné limity  Zelenou nákupní politiku veřejných institucí  informační a vzdělávací kampaně a programy zejména pro spotřebitele  podporu výzkumu a vývoje SPOTŘEBITELÉ Mají v IPP aktivní roli v rámci vyjednávání svých zájmů při formulování jednotlivých dílčích nástrojů \"mixu\" IPP ale především aktivní pozici na trhu při poptávání zboží a služeb. Chybějící individuální dimenze aneb Kde jsou hranice IPP? Některé spotřebitelské organizace nechtějí sledovat v IPP pouze technickou stránku problému jako úředníci nebo podnikatelé ale ve větší míře sledují a propagují mezi konzumenty i další \"vyšší\" netechnické dimenze pro ovlivnění spotřebních a výrobních vzorců. Protože dominantní masy běžných spotřebitelů preferující zejména finanční signály, aktivisté usilují o ekonomické zvýhodnění „zeleného konzumenství“ jak ve státní správě tak v domácnostech. Souběžně mediálními akcemi a srozumitelnými příklady usilují, aby při vhodné ochraně a kultivace mohla růst skupina „neběžných“ spotřebitelů preferujících jak bezpečnější zboží, tak \"environmentálně\" nebo \"eticky\" hodnotnější zboží a služby. Takový odpovědnější spotřební vzorec spotřebiteli umožní volit zboží s ohledem na kulturní hodnoty, volit zdravější třeba méně pohodlné stravovací postupy, zohlednit v nákupu zboží a služeb sociální a solidární aspekty, konzumentské postoje. Mezi praktické chování může pak patřit odmítání nákupu elektřiny z jaderných elektráren a nákup zatím dražší energie z obnovitelných zdrojů, výběr potravin a zboží podle nejbližšího místa výroby a spotřeby, nákup zboží v přátelských bezobalových systémech nebo systémech vratných obalů, preference výrobků z burzy regenerovaných „second-hand“ výrobků, nebo dokonce ochota některé výrobky nevlastnit ale sdílet nebo jen krátkodobě komerčně vypůjčovat (auta, nástroje). Zatím se naše politická elita společnost se nesnaží psychologii „spokojené skromnosti“ nebo \"sebeomezovaní“ podporovat protože „spokojený asketismus / dobrovolná skromnost“ jde v mnoha aspektech proti principům volného trhu a zájmům současného výrobního nebo obchodního systému. Nicméně je jen otázkou času a narůstání problémů, kdy naše bohaté a nad poměry konzumující demokracie si budou muset i na \"mix\" IPP dívat jako nedostatečné zadání, stále zvyšující absolutní objem zátěže prostředí. Pokud se do inovační, výrobní a environmentální strategie nepromítnou i \"netržní\" psychologické hodnoty a strategie „přiměřeného uspokojení potřeb“, prosazovaná koncepce IPP nebude dostatečně rychle sama o sobe schopna navést bohatou společnost na trajektorii pro trvale udržitelný vývoj… Ondra Velek - názor - září 2002 Office: Kratka 26, CZ-10000 Praha 10 tel/fax: 420-2-7481 6727 E-mail: ondrej.velek@ecn.cz
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů