Integrovaná výrobková politika - nástroj udržitelnosti?
Ve světě s rostoucí průmyslovou spotřebou a růstem populace budou pravě
limitované přírodní zdroje i limitovaná absorpční schopnosti přírody na
antropogenní vlivy a dožilé výrobky (odpady) hlavní brzdou celosvětového
udržitelného rozvoje a parciální nevýhodou zemí s vysokými nároky na sociální a
environmentální bezpečnost v globální soutěži průmyslu s centry, jejichž
spotřebitelé (občané) takové jistoty zatím nepožadují nebo nemohou na svých
vládách vynutit. Pro ekonomický prostor Evropy v globální soutěži je zajištění
udržitelných vzorců spotřeby a výroby velkým dilematem. Nicméně Evropa věří, že
měkká regulace a integrace environmentálních aspektů do všech stádií a úrovní
výrobního a spotřebního procesu nabídne cenově efektivní a inovační pobídku,
která může pomoci evropským firmám v soutěži na globálním trhu. Integrated
Product Policy IPP (http://europa.eu.int/comm/environment/ipp/home.htm)je
rámcový nástroj evropské environmentální politiky mixující dobrovolné i povinné
přístupy řízení a ovlivňování chování hlavních aktérů produkčních a konzumních
systémů (výrobců, zaměstnanců, spotřebitelů, státního dozoru). IPP jasně
preferuje ekonomické, dobrovolné a preventivní \"interní\" instrumenty před
nástroji nápravnými koncovými a tvrdě regulačními \"externími\". Další klíčovou
charakteristikou IPP je navození lepší kooperace a komunikace mezi aktéry
produkčně konzumního systému jak ve fázi formulování tak implementaci politiky
IPP. Právě konsensuální proces mezi vládou , spotřebiteli a výrobci by měl
zaručit trvale udržitelnější produkci, sociálně stabilnější podmínky zaměstnanců
a spotřebitelů a udržení kvality života a prostředí. IPP je snaží rozšířit
intuitivně jasnou zásadu \"selského rozumu\" že jednostranné přístupy
orientované jen na některou složku, chemickou látku nebo rizikový faktor látku,
nebo jen některý zdroj zátěže prostředí nemusí být bezkonfliktní a s nežádoucími
paradoxními efekty. IPP staví na staletí známem konceptu zvažování a
minimalizace vlivu celého životního cyklu výrobku od \"kolébky do hrobu\"
(Life-Cycle-Analysis /Accounting / Assessment LCA). IPP nabízí se srovnání s
jiným populárním konceptem Integrované prevence a omezování znečistění (IPPC)
orientované na významné zdroje, kterým je vydáváno integrované povolení k
činnosti podle nejlepších dostupných technik výroby BAT). Stejně jako IPPC má i
IPP harmonizační funkci mezi jednotlivými zeměmi v jejich environmentálním
chování, použitých nástrojích a pravidlech. Zelený trh šetrnějších výrobků nemá
v Evropě potřebnou institucionalizaci, je vystaven nejistotě poptávky , není
informačně dostatečně viditelný. Aktivity soukromých firem jako je EMAS nejsou
dostatečně plošné a rozšířené aby zajistily výraznější strukturální manévr
směrem k udržitelnému rozvoji při zachování konkurenceschopnosti. I z těchto
důvodu je žádoucí formulovat rámcovou politiku - politiku integrované výroby a
spotřeby. Integrovaná produktová politika je prozatím pragmatickou směsicí
stávajících nástrojů PODNIKů dobrovolných instrumentů (příslibů, kodexů,
dohod) formulováním nové kultury řízení podniků podporou tradiční
certifikace environmentálních manažerských systémů (EMAS, ISO14000) vzájemného
porovnávání (benchmarking) environmentálního účetnictví vytváření inovačních
sítí progresivních a odpovědných podniků poskytujících dalším své informace
hodnocení životních cyklů některých výrobků a scénářů značení ekologicky
šetrných výrobků (eco-labelling) podpora environmentálního vývoje (eco-design)
VEŘEJNÁ SPRÁVA má pro podporu a prosazení IPP v ruce tradiční instrumenty:
direktivní řízení ekonomické nástroje Zelené daně, dotace, obchodovatelné
limity Zelenou nákupní politiku veřejných institucí informační a vzdělávací
kampaně a programy zejména pro spotřebitele podporu výzkumu a vývoje
SPOTŘEBITELÉ Mají v IPP aktivní roli v rámci vyjednávání svých zájmů při
formulování jednotlivých dílčích nástrojů \"mixu\" IPP ale především aktivní
pozici na trhu při poptávání zboží a služeb. Chybějící individuální dimenze aneb
Kde jsou hranice IPP? Některé spotřebitelské organizace nechtějí sledovat v IPP
pouze technickou stránku problému jako úředníci nebo podnikatelé ale ve větší
míře sledují a propagují mezi konzumenty i další \"vyšší\" netechnické dimenze
pro ovlivnění spotřebních a výrobních vzorců. Protože dominantní masy běžných
spotřebitelů preferující zejména finanční signály, aktivisté usilují o
ekonomické zvýhodnění „zeleného konzumenství“ jak ve státní správě tak v
domácnostech. Souběžně mediálními akcemi a srozumitelnými příklady usilují, aby
při vhodné ochraně a kultivace mohla růst skupina „neběžných“ spotřebitelů
preferujících jak bezpečnější zboží, tak \"environmentálně\" nebo \"eticky\"
hodnotnější zboží a služby. Takový odpovědnější spotřební vzorec spotřebiteli
umožní volit zboží s ohledem na kulturní hodnoty, volit zdravější třeba méně
pohodlné stravovací postupy, zohlednit v nákupu zboží a služeb sociální a
solidární aspekty, konzumentské postoje. Mezi praktické chování může pak patřit
odmítání nákupu elektřiny z jaderných elektráren a nákup zatím dražší energie z
obnovitelných zdrojů, výběr potravin a zboží podle nejbližšího místa výroby a
spotřeby, nákup zboží v přátelských bezobalových systémech nebo systémech
vratných obalů, preference výrobků z burzy regenerovaných „second-hand“ výrobků,
nebo dokonce ochota některé výrobky nevlastnit ale sdílet nebo jen krátkodobě
komerčně vypůjčovat (auta, nástroje). Zatím se naše politická elita společnost
se nesnaží psychologii „spokojené skromnosti“ nebo \"sebeomezovaní“ podporovat
protože „spokojený asketismus / dobrovolná skromnost“ jde v mnoha aspektech
proti principům volného trhu a zájmům současného výrobního nebo obchodního
systému. Nicméně je jen otázkou času a narůstání problémů, kdy naše bohaté a nad
poměry konzumující demokracie si budou muset i na \"mix\" IPP dívat jako
nedostatečné zadání, stále zvyšující absolutní objem zátěže prostředí. Pokud se
do inovační, výrobní a environmentální strategie nepromítnou i \"netržní\"
psychologické hodnoty a strategie „přiměřeného uspokojení potřeb“, prosazovaná
koncepce IPP nebude dostatečně rychle sama o sobe schopna navést bohatou
společnost na trajektorii pro trvale udržitelný vývoj… Ondra Velek - názor -
září 2002 Office: Kratka 26, CZ-10000 Praha 10 tel/fax: 420-2-7481 6727 E-mail:
ondrej.velek@ecn.cz [ondrej.velek@ecn.cz]
Ve světě s rostoucí průmyslovou spotřebou a růstem populace budou pravě limitované přírodní zdroje i limitovaná absorpční schopnosti přírody na antropogenní vlivy a dožilé výrobky (odpady) hlavní brzdou celosvětového udržitelného rozvoje a parciální nevýhodou zemí s vysokými nároky na sociální a environmentální bezpečnost v globální soutěži průmyslu s centry, jejichž spotřebitelé (občané) takové jistoty zatím nepožadují nebo nemohou na svých vládách vynutit. Pro ekonomický prostor Evropy v globální soutěži je zajištění udržitelných vzorců spotřeby a výroby velkým dilematem.
Nicméně Evropa věří, že měkká regulace a integrace environmentálních aspektů do všech stádií a úrovní výrobního a spotřebního procesu nabídne cenově efektivní a inovační pobídku, která může pomoci evropským firmám v soutěži na globálním trhu.
Integrated Product Policy IPP (http://europa.eu.int/comm/environment/ipp/home.htm)je rámcový nástroj evropské environmentální politiky mixující dobrovolné i povinné přístupy řízení a ovlivňování chování hlavních aktérů produkčních a konzumních systémů (výrobců, zaměstnanců, spotřebitelů, státního dozoru). IPP jasně preferuje ekonomické, dobrovolné a preventivní \"interní\" instrumenty před nástroji nápravnými koncovými a tvrdě regulačními \"externími\". Další klíčovou charakteristikou IPP je navození lepší kooperace a komunikace mezi aktéry produkčně konzumního systému jak ve fázi formulování tak implementaci politiky IPP. Právě konsensuální proces mezi vládou , spotřebiteli a výrobci by měl zaručit trvale udržitelnější produkci, sociálně stabilnější podmínky zaměstnanců a spotřebitelů a udržení kvality života a prostředí.
IPP je snaží rozšířit intuitivně jasnou zásadu \"selského rozumu\" že jednostranné přístupy orientované jen na některou složku, chemickou látku nebo rizikový faktor látku, nebo jen některý zdroj zátěže prostředí nemusí být bezkonfliktní a s nežádoucími paradoxními efekty. IPP staví na staletí známem konceptu zvažování a minimalizace vlivu celého životního cyklu výrobku od \"kolébky do hrobu\" (Life-Cycle-Analysis /Accounting / Assessment LCA).
IPP nabízí se srovnání s jiným populárním konceptem Integrované prevence a omezování znečistění (IPPC) orientované na významné zdroje, kterým je vydáváno integrované povolení k činnosti podle nejlepších dostupných technik výroby BAT). Stejně jako IPPC má i IPP harmonizační funkci mezi jednotlivými zeměmi v jejich environmentálním chování, použitých nástrojích a pravidlech.
Zelený trh šetrnějších výrobků nemá v Evropě potřebnou institucionalizaci, je vystaven nejistotě poptávky , není informačně dostatečně viditelný. Aktivity soukromých firem jako je EMAS nejsou dostatečně plošné a rozšířené aby zajistily výraznější strukturální manévr směrem k udržitelnému rozvoji při zachování konkurenceschopnosti. I z těchto důvodu je žádoucí formulovat rámcovou politiku - politiku integrované výroby a spotřeby.
Integrovaná produktová politika je prozatím pragmatickou směsicí stávajících nástrojů PODNIKů
dobrovolných instrumentů (příslibů, kodexů, dohod)
formulováním nové kultury řízení podniků
podporou tradiční certifikace environmentálních manažerských systémů (EMAS, ISO14000)
vzájemného porovnávání (benchmarking)
environmentálního účetnictví
vytváření inovačních sítí progresivních a odpovědných podniků poskytujících dalším své informace
hodnocení životních cyklů některých výrobků a scénářů
značení ekologicky šetrných výrobků (eco-labelling)
podpora environmentálního vývoje (eco-design)
VEŘEJNÁ SPRÁVA
má pro podporu a prosazení IPP v ruce tradiční instrumenty:
direktivní řízení
ekonomické nástroje
Zelené daně, dotace, obchodovatelné limity
Zelenou nákupní politiku veřejných institucí
informační a vzdělávací kampaně a programy zejména pro spotřebitele
podporu výzkumu a vývoje
SPOTŘEBITELÉ
Mají v IPP aktivní roli v rámci vyjednávání svých zájmů při formulování jednotlivých dílčích nástrojů \"mixu\" IPP ale především aktivní pozici na trhu při poptávání zboží a služeb.
Chybějící individuální dimenze aneb Kde jsou hranice IPP?
Některé spotřebitelské organizace nechtějí sledovat v IPP pouze technickou stránku problému jako úředníci nebo podnikatelé ale ve větší míře sledují a propagují mezi konzumenty i další \"vyšší\" netechnické dimenze pro ovlivnění spotřebních a výrobních vzorců. Protože dominantní masy běžných spotřebitelů preferující zejména finanční signály, aktivisté usilují o ekonomické zvýhodnění „zeleného konzumenství“ jak ve státní správě tak v domácnostech. Souběžně mediálními akcemi a srozumitelnými příklady usilují, aby při vhodné ochraně a kultivace mohla růst skupina „neběžných“ spotřebitelů preferujících jak bezpečnější zboží, tak \"environmentálně\" nebo \"eticky\" hodnotnější zboží a služby. Takový odpovědnější spotřební vzorec spotřebiteli umožní volit zboží s ohledem na kulturní hodnoty, volit zdravější třeba méně pohodlné stravovací postupy, zohlednit v nákupu zboží a služeb sociální a solidární aspekty, konzumentské postoje. Mezi praktické chování může pak patřit odmítání nákupu elektřiny z jaderných elektráren a nákup zatím dražší energie z obnovitelných zdrojů, výběr potravin a zboží podle nejbližšího místa výroby a spotřeby, nákup zboží v přátelských bezobalových systémech nebo systémech vratných obalů, preference výrobků z burzy regenerovaných „second-hand“ výrobků, nebo dokonce ochota některé výrobky nevlastnit ale sdílet nebo jen krátkodobě komerčně vypůjčovat (auta, nástroje).
Zatím se naše politická elita společnost se nesnaží psychologii „spokojené skromnosti“ nebo \"sebeomezovaní“ podporovat protože „spokojený asketismus / dobrovolná skromnost“ jde v mnoha aspektech proti principům volného trhu a zájmům současného výrobního nebo obchodního systému. Nicméně je jen otázkou času a narůstání problémů, kdy naše bohaté a nad poměry konzumující demokracie si budou muset i na \"mix\" IPP dívat jako nedostatečné zadání, stále zvyšující absolutní objem zátěže prostředí. Pokud se do inovační, výrobní a environmentální strategie nepromítnou i \"netržní\" psychologické hodnoty a strategie „přiměřeného uspokojení potřeb“, prosazovaná koncepce IPP nebude dostatečně rychle sama o sobe schopna navést bohatou společnost na trajektorii pro trvale udržitelný vývoj…
Ondra Velek - názor - září 2002
Office: Kratka 26, CZ-10000 Praha 10
tel/fax: 420-2-7481 6727
E-mail: ondrej.velek@ecn.cz
Sdílet článek na sociálních sítích