zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Bobr se zabydlel ve středním Pobečví

13.01.2003
Příroda
Bobr se zabydlel ve středním Pobečví
Valašsko - Na severu Valašska objevili ekologové a pracovníci vlastivědného muzea téměř vyhynulého bobra evropského. Podle ohryzaných dřevin se vyskytuje ve všech částech pískoven poblíž trati mezi Miloticemi a Hustopečemi nad Bečvou na Vsetínsku. Bobr evropský je naším největším hlodavcem, v dospělosti dosahuje délky až sto centimetrů a jeho hmotnost se blíží u největších jedinců až třiceti kilogramům. Jeho typickým znakem je plochý šupinatý ocas. Zadní tlapka je vybavena plovací blanou, která bobrovi umožňuje výborný pohyb pod vodou. Nutno dodat, že tento u nás již v devatenáctém století téměř vyhubený druh se znovu vrací do našich toků. S největší pravděpodobností se totiž již nejméně druhým rokem vyskytuje nedaleko Valašského Meziříčí, kde neklamné stopy jeho výskytu pozorují delší dobu členové Českého svazu ochránců přírody Valašské Meziříčí. Bobří stavby Životním prostředím bobra jsou tekoucí, ale i stojaté vody v lesnatých krajinách. V našich podmínkách si bobři hloubí v březích toků i stojatých vod hluboké nory, v nichž si budují svá rodinná podzemní hnízda. Typické bobří hrady z klacků a jílu si tito hlodavci staví především v bažinatých krajinách, kde si nemohou vyhloubit podzemní noru. \"Bobři evropští jsou převážně noční živočichové, které přes den uvidíme zřídka. Ve vegetačním období se živí hlavně bylinami. Při zámrzu pak kácejí stromy, a to většinou do průměru osmdesáti milimetrů. Pak je tahají do vody a mladými větvičkami se v zimním období živí,\"uvedl přírodovědec Miroslav Dvorský. Bobři jsou podle odborníků přísně monogamní a žijí v rodinách, čítajících až dvanáct jedinců. Na území dnešní České republiky byli bobři vyhubeni člověkem v 19. století. V letech 1991 a 1992 byla v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví provedena úspěšná reintrodukce, tedy znovuvysazení dvaceti bobrů. Na jižní Moravě se první bobři začali objevovat koncem osmdesátých let minulého století. Jednalo se patrně o jedince pocházející z Rakouska, kde byli rovněž úspěšně vysazeni. Nejbližší pravidelný výskyt bobra od Valašského Meziříčí byl zaznamenán koncem devadesátých let, a to v okolí Tovačova a Kroměříže. Již v roce 2001 však pronikl jeden exemplář tohoto zvířete dokonce až na přehradní nádrže Stanovnice v Karolince. \"Vidělo jej mnoho zdejších obyvatel a prostřednictvím televize a tisku pronikla tato informace daleko za hranice Valašska. Tento bobr musel po řece Bečvě proplout Přerovem, Lipníkem, Hranicemi, Valašským Meziříčím, Vsetínem až do Karolinky,\"vysvětlil Dvorský. Činnost Českého svazu ochránců přírody V prosinci loňského roku uskutečnili členové Českého svazu ochránců přírody Javorníček Valašské Meziříčí ve spolupráci s pracovníky pobočky Okresního vlastivědného muzea Vsetín ve Valašském Meziříčí průzkum výskytu bobra evropského v okolí nedalekých Milotic a Hustopečí nad Bečvou a toku spojené Vsetínské a Rožnovské Bečvy z Hustopečí do Valašského Meziříčí. Podle ohryzu dřevin byl výskyt bobra prokázán na všech částech pískoven poblíž železniční tratě mezi Miloticemi a Hustopečemi nad Bečvou, stejně jako v pískovně naproti hustopečskému vlakovému nádraží. Právě zde bylo totiž nalezeno největší množství bobřích ohryzů stromů, svědčících o výskytu jedné rodiny bobrů. Začátkem ledna uskutečnili ekologové soupis a proměření průměru pokácených dřevin. Podle stáří ohryzu zjistili, že první bobři se zde museli vyskytovat již v zimě na přelomu let 2001 a 2002. \"Ve výzkumu budeme samozřejmě dále pokračovat. Předpokládáme však zároveň další šíření těchto živočichů směrem k Valašskému Meziříčí. Současný průzkum zatím nepotvrdil výskyt bobra evropského v dalších vhodných lokalitách, jako je například pískovna u Choryně, rybníčky u Juřinky či řeka Bečva v neregulovaných úsecích,\"poznamenal Dvorský a dodal: \"I když výskyt na Bečvě v okolí Valašského Meziříčí zatím nebyl jednoznačně prokázán, předpokládáme, že je to jen otázkou času. Žádáme zejména rybáře, ale i další lidi, kteří třeba jenom občas kolem zmíněných vod projdou a kteří zjistili bobří ohryzy nebo bobra zahlédli mimo oblast Milotic a Hustopečí, aby nás o tomto zjištění informovali. Mohou přijít osobně nebo nám případně zavolat na telefonní čísla 571 621 602, 571 611 421 nebo 571 611 764.\" Šíření bobra není podle odborníků důsledkem postupného zlepšování životního prostředí, ale především důsledné zákonné ochrany tohoto ohroženého zvířete. Vždyť v minulosti byl bobr vyhuben jedině přičiněním člověka. V našich podmínkách přitom nemá kromě člověka přirozeného predátora. V současnosti patří bobr evropský v ČR podle vyhlášky 395/ 92 Sb. zákona č. 114/ 92 Sb. o ochraně přírody mezi kriticky ohrožené druhy živočichů a je přísně chráněn. Za usmrcení bobra může být fyzické osobě uložena pokuta až do výše padesát tisíc korun. Bobr (Castor) je rod statných hlodavců z čeledi bobrovitých. Dosahují hmotnosti 13 až 30 kilogramů, mají plovací blány mezi prsty zadních nohou a široký plochý ocas. Žijí v Evropě, Asii (bobr evropský - Castor fiber) a Severní Americe (bobr kanadský - Castor canadensis), a to ve stálých rodinných svazcích na březích stojatých i tekoucích vod. Výši hladiny někdy upravují budováním hrází z kmenů a větví stromů. Jejich kožešina je velmi ceněna. Na území České republiky byl bobr vyhuben v 18. století, v současnosti je vysazen například v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Zdroj: Zlínské noviny
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
30
8. 2017
30.8-2.9.2017 - Veletrh, výstava
Německo
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí