Na bezpečnostní zprávu Spolchemie se přišli podívat dva lidé

Když koncem listopadu hořela v ústecké Spolchemii výrobna umělých pryskyřic, chtěli lidé vystěhovat továrnu z města. O pár týdnů později, když dostali možnost zjistit z bezpečnostní zprávy, jaké plány má Spolchemie s další výrobou pryskyřice, přišli na ústecký magistrát jen dva. \"Mysleli jsme, že po požáru o to bude větší zájem,\" přiznává Vlasta Štěpánová, vedoucí magistrátního informačního střediska pro životní prostředí. Možnost prostudovat si zprávu měli občané od 13. prosince, dnes termín vyprší. Téměř nikdo nepřišel, ani když šlo o vliv různých staveb na životní prostředí: dálnice přes České středohoří, vodní dílo Malé Březno, některé nové provozy ve Spolchemii nebo stavby velkých supermarketů. Přihlásily se výhradně jen ekologické organizace. \"Mrzí mě, že to lidi nezajímá,\" říká Jiří Krucký, jeden ze dvou občanů, kteří přišli do zprávy nahlédnout. \"Nemám rád, když mě někdo opíjí rohlíkem. Když ráno otevřu okno, nechci, aby tam někdo z megafonu řval, ať ho zase zavřu,\" vysvětlil. Nezájem lidí v Ústí není výjimečný. Bezpečnostní dokumentace k Jaderné elektrárně Temelín leží v tamním informačním středisku od roku 1997. Od té doby se dá počet návštěv spočítat na prstech dvou rukou. Převažují lidé z ekologických antitemelínských sdružení a jaderní experti z Rakouska. Z Česka si dokumenty prohlédl jeden \"obyčejný\" občan. Existují i výjimky. Helena Svatošová z Ligy lidských práv tvrdí, že někde chtějí lidé plánovanou stavbu ovlivnit. Třeba u nového administrativního centra v Praze-Holešovicích. \"Tam se o to bezprostřední sousedé zajímají hodně,\" říká Svatošová. Sociolog Fedor Gál soudí, že jedním z důvodů je obecná lhostejnost k veřejným věcem. Nevládní organizace se podle něj málo snaží lidi provokovat. Vítězslav Dohnal z Ekologického právního servisu, který mimo jiné usiluje o větší zapojení lidí do rozhodování, se domnívá, že chyba je spíše na straně úřadů. \"Když úřad oznámí, že k nahlédnutí je ta a ta zpráva, kolikrát z toho není poznat, o co jde,\" domnívá se Dohnal. Zprávy jsou často velmi odborné. \"Lidé si mohou myslet, že tomu nebudou rozumět, nebo že nebudou vědět, co s tím,\" myslí si Gál. Bezpečnostní zpráva Spolchemie má takřka 170 stran a pro laika jsou bez odborného vysvětlení mnohé kapitoly prakticky nesrozumitelné. Dokument se odvolává na různé expertní metody, obsahuje spoustu odborných výrazů a tabulek. Jedna se například jmenuje \"Vyhodnocení mortality a kategorií následků jednotlivých zdrojů rizik\" a obsahuje čísla, která nezasvěcenému člověku nic neřeknou. \"Pro lidi, co se v tomto oboru nepohybují, je složité se v tom orientovat,\" uznává Vlasta Štěpánová z ústeckého magistrátu. Ač je původním povoláním chemička, musela si zprávu přečíst třikrát. \"Jenže lidé ani nepřijdou, takže ani nevědí, jak zpráva vypadá a co obsahuje,\" dodává Štěpánová. \"Já tomu rozumím, protože jsem měl na škole biochemii,\" říká Jiří Krucký, povoláním zvěrolékař, který si dal tu práci a dokument několik hodin studoval. Štěpánová se domnívá, že by bezpečnostním zprávám prospělo, kdyby stejně jako dokumenty pro posuzování staveb na vliv životního prostředí obsahovaly kapitolu s názvem \"shrnutí netechnického charakteru\", v níž jsou i pro laiky srozumitelnější údaje. Zákon o prevenci závažných havárií však při zpracování bezpečnostních zpráv takovou kapitolu nevyžaduje. A jeho změna se zatím nepřipravuje. ZDROJ: HN