Poslední důl na lignit v Česku zřejmě zanikne
Pravděpodobně poslední rok fungování má před sebou poslední jihomoravský důl Mír
v Mikulčicích na Hodonínsku, kde se těží jeden druh hnědého uhlí - lignit. Jenom
do konce roku 2003 totiž bude čtyři sta patnáct horníků z dolu těžit lignit pro
nedalekou elektrárnu v Hodoníně, od příštího roku má začít na dole útlum.
Uzavřením dolu v Mikulčicích by tak skončila tradice dobývání uhlí na jihu
Moravy. Přitom ještě na počátku devadesátých let především na Hodonínsku dávala
těžba práci tisícům lidí. MEZITITULEK: O lignit je malý zájem Důvodem pro
ukončení těžby lignitu, méně kvalitního hnědého uhlí, je jednoznačně klesající
zájem odběratelů o tento druh uhlí. Lignit je totiž sice levnější než hnědé
uhlí, ale je ze všech druhů uhlí nejméně kvalitní, má například nižší
výhřevnost. \"Navíc tuzemská i světová konkurence v obchodování s uhlím je hodně
tvrdá, uspějí jenom velké a silné společnosti. Lignit navíc kvůli své kvalitě
není konkurenceschopný,\" vysvětluje analytik Roman Konečný ze společnosti Etis.
Naleziště lignitu, která se dají těžit, jsou v tuzemsku jenom na jižní Moravě,
lignit v nízké kvalitě je také v jižních Čechách a na Liberecku, nikdy se však v
těchto lokalitách netěžil. Jediným odběratelem pro lignitové uhlí je elektrárna
v Hodoníně, která patří ČEZ. \"Na letošní rok sice potvrdil ČEZ odběr uhlí, ale
za ceny stejné jako před dvěma roky. S letošním zdražením plynu sice lignit
začaly odebírat i některé domácnosti, ale to nestačí,\" řekl šéf odborů dolu ve
společnosti Lignit Hodonín, která důl v Mikulčicích vlastní, Jaromír Rozsypálek.
Letos v Mikulčicích vytěží asi půl miliónu tun lignitu, těžba se přitom rok od
roku snižuje. V roce 1996 se těžilo 902 tisíc tun, o dva roky později už jenom
652 tisíc tun. ČEZ chce elektrárnu v Hodoníně, která nyní vyrábí především
teplo, prodat. Elektrárna byla postavena koncem padesátých let právě kvůli
odbytu lignitu a ve své době byla největší elektrárnou v Československu. V
devadesátých letech byla rozsáhle rekonstruována a i přes spalování méně
kvalitního lignitu splňuje emisní normy. \"Už tam zkoušeli spalovat uhlí z
Ostravska nebo severních Čech, ale to se nedařilo,\" podotkl Rozsypálek.
MEZITITULEK: Skončí těžba v roce 2004? Těžba v Mikulčicích se má začít utlumovat
od začátku roku 2004. Přesný harmonogram však není znám. \"Jednáme s
ministerstvy o tom, jak bude útlumový program vypadat,\" uvedl Rozsypálek. Počet
zaměstnanců dolu se už během čtyř let snížil z šesti set sedmdesáti na čtyři sta
patnáct. Horníci z Mikulčic by měli být zařazeni do programu, který počítá se
speciálním sociálním programem pro lidi, kteří přijdou o práci v dalších
hnědouhelných dolech ze společností Mostecká uhelná, Severočeské doly a
Sokolovská uhelná. V něm je zahrnuto například odchodné ve výši deset měsíčních
platů. Horníci, kteří z dolu odejdou, už práci v regionu a v oboru neseženou. Na
Hodonínsku, kde byly doly například v Ratiškovicích nebo Dubňanech, je nyní bez
práce šestnáct procent lidí a okres se tak řadí mezi deset nejpostiženějších
míst v zemi. A dobývání uhlí a jeho likvidace je podle zástupců úřadu práce
jedním z významných faktorů, který výši nezaměstnanosti ovlivnil. \"Tento okres
byl především hornický, a to je pryč, čímž odešlo odvětví, které hodně
zaměstnávalo a za vysoké mzdy,\" míní ředitel Úřadu práce v Hodoníně Vladimír
Šťáva. ZDROJ: HN
Pravděpodobně poslední rok fungování má před sebou poslední jihomoravský důl Mír v Mikulčicích na Hodonínsku, kde se těží jeden druh hnědého uhlí - lignit.
Jenom do konce roku 2003 totiž bude čtyři sta patnáct horníků z dolu těžit lignit pro nedalekou elektrárnu v Hodoníně, od příštího roku má začít na dole útlum. Uzavřením dolu v Mikulčicích by tak skončila tradice dobývání uhlí na jihu Moravy. Přitom ještě na počátku devadesátých let především na Hodonínsku dávala těžba práci tisícům lidí.
MEZITITULEK: O lignit je malý zájem
Důvodem pro ukončení těžby lignitu, méně kvalitního hnědého uhlí, je jednoznačně klesající zájem odběratelů o tento druh uhlí. Lignit je totiž sice levnější než hnědé uhlí, ale je ze všech druhů uhlí nejméně kvalitní, má například nižší výhřevnost. \"Navíc tuzemská i světová konkurence v obchodování s uhlím je hodně tvrdá, uspějí jenom velké a silné společnosti. Lignit navíc kvůli své kvalitě není konkurenceschopný,\" vysvětluje analytik Roman Konečný ze společnosti Etis. Naleziště lignitu, která se dají těžit, jsou v tuzemsku jenom na jižní Moravě, lignit v nízké kvalitě je také v jižních Čechách a na Liberecku, nikdy se však v těchto lokalitách netěžil.
Jediným odběratelem pro lignitové uhlí je elektrárna v Hodoníně, která patří ČEZ. \"Na letošní rok sice potvrdil ČEZ odběr uhlí, ale za ceny stejné jako před dvěma roky. S letošním zdražením plynu sice lignit začaly odebírat i některé domácnosti, ale to nestačí,\" řekl šéf odborů dolu ve společnosti Lignit Hodonín, která důl v Mikulčicích vlastní, Jaromír Rozsypálek. Letos v Mikulčicích vytěží asi půl miliónu tun lignitu, těžba se přitom rok od roku snižuje. V roce 1996 se těžilo 902 tisíc tun, o dva roky později už jenom 652 tisíc tun.
ČEZ chce elektrárnu v Hodoníně, která nyní vyrábí především teplo, prodat. Elektrárna byla postavena koncem padesátých let právě kvůli odbytu lignitu a ve své době byla největší elektrárnou v Československu. V devadesátých letech byla rozsáhle rekonstruována a i přes spalování méně kvalitního lignitu splňuje emisní normy. \"Už tam zkoušeli spalovat uhlí z Ostravska nebo severních Čech, ale to se nedařilo,\" podotkl Rozsypálek.
MEZITITULEK: Skončí těžba v roce 2004?
Těžba v Mikulčicích se má začít utlumovat od začátku roku 2004. Přesný harmonogram však není znám. \"Jednáme s ministerstvy o tom, jak bude útlumový program vypadat,\" uvedl Rozsypálek. Počet zaměstnanců dolu se už během čtyř let snížil z šesti set sedmdesáti na čtyři sta patnáct. Horníci z Mikulčic by měli být zařazeni do programu, který počítá se speciálním sociálním programem pro lidi, kteří přijdou o práci v dalších hnědouhelných dolech ze společností Mostecká uhelná, Severočeské doly a Sokolovská uhelná. V něm je zahrnuto například odchodné ve výši deset měsíčních platů.
Horníci, kteří z dolu odejdou, už práci v regionu a v oboru neseženou. Na Hodonínsku, kde byly doly například v Ratiškovicích nebo Dubňanech, je nyní bez práce šestnáct procent lidí a okres se tak řadí mezi deset nejpostiženějších míst v zemi. A dobývání uhlí a jeho likvidace je podle zástupců úřadu práce jedním z významných faktorů, který výši nezaměstnanosti ovlivnil. \"Tento okres byl především hornický, a to je pryč, čímž odešlo odvětví, které hodně zaměstnávalo a za vysoké mzdy,\" míní ředitel Úřadu práce v Hodoníně Vladimír Šťáva.
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích