zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Špatný vzduch poškozuje příští generace

16.01.2003
Ovzduší
Špatný vzduch poškozuje příští generace
James Quinn z McMasterovy univerzity v kanadském Ontariu se svými kolegy studoval racky, kteří žijí v okolí místních továren. Výzkumníci u nich zjistili genetické defekty, které způsobují polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) - chemikálie, jež vznikají zejména při spalování uhlí a nafty. O PAU je už známo, že vyvolávají genetické poruchy u laboratorních zvířat, které jim jsou při pokusech vystaveny. Quinnovy výzkumy racků tedy jen potvrdily, že vlivu PAU se neubrání ani ptáci v přírodě, kteří přijímají tyto chemické látky ze vzduchu, který dýchají, z vody, již pijí, i z ryb, které loví. James Quinn však chtěl přesněji zjistit, zda pro vznik genetických poruch stačí pouhé dýchání špinavého vzduchu. Dvacet samečků a dvacet samiček laboratorních myší proto umístil v kleci jeden kilometr po větru od dvou místních oceláren. Stejné množství hlodavců dal do klece také v zemědělské oblasti 30 kilometrů od oceláren. Zvířata samozřejmě dýchala okolní vzduch, ale k jídlu dostávala zdravou potravu a čistou vodu. Po deseti týdnech je Quinn vzal zpátky do laboratoře a nechal je pářit. Narozená mláďata pak kanadští vědci prozkoumali s cílem nalézt případné genetické změny. A našli je u dvaceti procent mláďat myší ze zemědělské oblasti a u 30 procent mláďat těch hlodavců, kteří museli žít přímo u oceláren. Změny hledali výzkumníci v části DNA, která je na ně citlivá, avšak nemá přímý vliv na zdraví živočichů. Zvýšení počtu změn však odráží i stav ostatní části DNA, kde jsou ovšem změny pomalejší. Výzkumníci rovněž zjistili, že počet mláďat ve vrhu byl u zvířat přímo vystavených znečištěnému vzduchu nižší než u hlodavců z čistší oblasti. To naznačuje, že některé nebezpečné mutace zřejmě plod ještě v raném období v těle matky usmrtily. Pozoruhodné je, že prakticky všechny genetické změny se vyskytly v chromozomech zděděných od samečků, nikoli v chromozomech od matek. Znečištěný vzduch tedy zřejmě působil především na samčí buňky, které ovlivňují růst spermií. Kanadské poznatky jsou cenné zejména proto, že sledování vlivu znečištění na vlastnosti, které se dědičně přenášejí do dalších generací, bývá obtížné. V daném případě se tedy ukázalo, že znečištění ovlivňuje genetické vlastnosti tak odlišných živočichů, jako jsou rackové a myši. Vypadá tedy jako pravděpodobné, že působí i na lidi. \"V těch oblastech pracuji kvůli svým výzkumům prakticky pořád. To by mě zajímalo, co se děje s mými vlastními spermiemi,\" svěřil se Christopher Somers, jeden z členů výzkumného týmu, reportérovi časopisu New Scientist. ZDROJ: Zdraví
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí