Ekologická daňová reforma
Jana Szomolányiová Programové prohlášení vlády České republiky ze srpna 2002
uvádí, že \"vláda bezodkladně zahájí přípravu fiskálně neutrální ekologické
daňové reformy\". Tato reforma je jednou z pěti priorit Ministerstva životního
prostředí. Co můžeme od tohoto záměru očekávat? Ekologickou daňovou reformou se
obecně nazývá přenos daňového břemene ze žádoucích aktivit, například lidské
práce, na produkty a aktivity poškozující životní prostředí. Fiskální neutralita
reformy znamená, že nedochází k růstu daňového zatížení ekonomiky, ale jen k
volbě struktury daní, která lépe promítá hodnotu životního prostředí do reálných
cen v ekonomice. Zároveň se od zlevnění práce očekává nárůst jejího využití - to
znamená tolik ceněný pokles nezaměstnanosti. V střednědobém horizontu neznamená
zvýšení cen paliv nutně vyšší faktury za využití energie - vyvolané investice do
růstu energetické efektivnosti a technologický pokrok zvyšují
konkurenceschopnost domácího průmyslu. Vládní záměr zatím nemá v České republice
konkrétní podobu, proto je užitečné se podívat na vývoj v okolních zemích. V 90.
letech byly ekologické daně zavedeny v jedenácti členských státech Evropské
unie. V naprosté většině případů se zavedení nových daní kompenzovalo snížením
zdanění práce, případně jiných daní. Jednalo se tedy o příjmově neutrální
daňovou reformu. Přehled o současně uplatňovaných sazeb v EU je možné získat z
tabulky - druhý sloupec uvádí průměr sazeb uplatněných v jednotlivých členských
státech, zatímco v třetím sloupci je uvedena maximální sazba, jakou můžeme v
rámci unie najít (nejvíc maximálních hodnot nalezneme v Skandinávii a Velké
Británii). Z tabulky je vidět, že jak průměrné, tak maximální sazby, uplatněné v
EU, jsou výrazně vyšší než současná úroveň v ČR. Jedním z největších argumentů
proti zavádění ekologických daní jsou obavy o snížení konkurenceschopnosti
domácího průmyslu, a to zejména energeticky náročného. Nejen z těchto důvodů se
od počátku 90.let vyvíjí v Evropské unii snaha o harmonizaci sazeb energetických
daní stanovením povinných minimálních hodnot. O návrhu Směrnice k
restrukturalizaci rámce pro zdanění energetických produktů (COM(97)30 final) z
roku 1997 se dodnes vedou složitá vyjednávání. Nicméně, dánské předsednictvo EU
plánuje do konce roku 2002 předložit nový, kompromisní návrh této směrnice.
Požadavek jednotného souhlasu všech členských zemí ke schválení směrnice však
vede k tomu, že obsahuje velké množství výjimek, zejména pro energeticky náročný
průmysl, a navrhované minimální sazby daní z energetických produktů se pohybují
jen málo nad úrovní nejnižších sazeb uplatněných v členských státech EU. Dle
prohlášení vlády ČR ze srpna 2002 bude při sestavování návrhu ekologické daňové
reformy pro Českou republiku dbáno na nezvyšování celkového daňového zatížení. K
tomu může být využito například snížení daně z příjmu nebo redukce sociálních
plateb. Výše sazeb bude pravděpodobně předmětem široké politické diskuse a bude
se také přihlížet ke snaze zachovat konkurenceschopnost domácího průmyslu.
Schválení směrnice o minimálních sazbách v EU by pro ČR znamenalo mírný nárůst
daní u několika paliv. Nicméně, česká ekologická daňová reforma může zvýšit
sazby mnohem větší měrou, a to zejména u paliv určených pro topení a případně i
výrobu elektřiny. Srovnání současného zdanění energetických produktů v ČR s
návrhem minimálních sazeb EU a současnými sazbami v EU. Zdroj: ŠČASNÝ, M.
(2002), NERI (2002) Jednotka ČR (2002) Návrh EU - minim. sazby1 Nejnižší sazba v
EU (2002)2 Průměr sazeb v EU (2002)2 Nejvyšší sazba v EU (2002)2 Motorová paliva
Euro3 Euro Euro Euro Euro Benzín bezolovnatý 1000 l 358 359 318 520 787 Nafta
1000 l 269 287 201 335 504 LPG 1000 kg 94 125 0 192 796 Plynové oleje a petrolej
[https://www.kamsnim.cz/categories/olejJedly] 1000 l 358 302 245 406 834 Zemní
plyn GJ 0 2.6 0 2 11 Paliva pro topení Nafta 1000 l 0 21 5 117 400 Těžký topný
olej [https://www.kamsnim.cz/categories/olejJedly] (1% síry) 1000 kg 0 15 6 75
396 Petrolej [https://www.kamsnim.cz/categories/olejJedly] 1000 l 0 0 0 125 396
LPG 1000 kg 0 0 0 86 468 Zemní plyn GJ 0 0.3 0 0 1 Pevná paliva (uhlí) GJ 0 0.3
0 1 10 Elektřina MWh 0 1 0 23 90 Poznámky: 1- poslední znění návrhu z května
2002; 2- údaje jsou z roku 2002, anebo posledně známé; 3 - kurz ( 1.8.2002)
30,32 Kč/EURO V textu byl využit článek Milana Ščasného (2002): Situace v
Evropské Unii k energetickému zdanění, který je přístupný na stránce Platformy k
ekologické daňové reformě Zdroj: CZ BIOM - www.biom.cz [http://www.biom.cz]
Jana Szomolányiová
Programové prohlášení vlády České republiky ze srpna 2002 uvádí, že \"vláda bezodkladně zahájí přípravu fiskálně neutrální ekologické daňové reformy\". Tato reforma je jednou z pěti priorit Ministerstva životního prostředí. Co můžeme od tohoto záměru očekávat?
Ekologickou daňovou reformou se obecně nazývá přenos daňového břemene ze žádoucích aktivit, například lidské práce, na produkty a aktivity poškozující životní prostředí. Fiskální neutralita reformy znamená, že nedochází k růstu daňového zatížení ekonomiky, ale jen k volbě struktury daní, která lépe promítá hodnotu životního prostředí do reálných cen v ekonomice. Zároveň se od zlevnění práce očekává nárůst jejího využití - to znamená tolik ceněný pokles nezaměstnanosti. V střednědobém horizontu neznamená zvýšení cen paliv nutně vyšší faktury za využití energie - vyvolané investice do růstu energetické efektivnosti a technologický pokrok zvyšují konkurenceschopnost domácího průmyslu.
Vládní záměr zatím nemá v České republice konkrétní podobu, proto je užitečné se podívat na vývoj v okolních zemích. V 90. letech byly ekologické daně zavedeny v jedenácti členských státech Evropské unie. V naprosté většině případů se zavedení nových daní kompenzovalo snížením zdanění práce, případně jiných daní. Jednalo se tedy o příjmově neutrální daňovou reformu. Přehled o současně uplatňovaných sazeb v EU je možné získat z tabulky - druhý sloupec uvádí průměr sazeb uplatněných v jednotlivých členských státech, zatímco v třetím sloupci je uvedena maximální sazba, jakou můžeme v rámci unie najít (nejvíc maximálních hodnot nalezneme v Skandinávii a Velké Británii). Z tabulky je vidět, že jak průměrné, tak maximální sazby, uplatněné v EU, jsou výrazně vyšší než současná úroveň v ČR.
Jedním z největších argumentů proti zavádění ekologických daní jsou obavy o snížení konkurenceschopnosti domácího průmyslu, a to zejména energeticky náročného. Nejen z těchto důvodů se od počátku 90.let vyvíjí v Evropské unii snaha o harmonizaci sazeb energetických daní stanovením povinných minimálních hodnot. O návrhu Směrnice k restrukturalizaci rámce pro zdanění energetických produktů (COM(97)30 final) z roku 1997 se dodnes vedou složitá vyjednávání. Nicméně, dánské předsednictvo EU plánuje do konce roku 2002 předložit nový, kompromisní návrh této směrnice. Požadavek jednotného souhlasu všech členských zemí ke schválení směrnice však vede k tomu, že obsahuje velké množství výjimek, zejména pro energeticky náročný průmysl, a navrhované minimální sazby daní z energetických produktů se pohybují jen málo nad úrovní nejnižších sazeb uplatněných v členských státech EU.
Dle prohlášení vlády ČR ze srpna 2002 bude při sestavování návrhu ekologické daňové reformy pro Českou republiku dbáno na nezvyšování celkového daňového zatížení. K tomu může být využito například snížení daně z příjmu nebo redukce sociálních plateb. Výše sazeb bude pravděpodobně předmětem široké politické diskuse a bude se také přihlížet ke snaze zachovat konkurenceschopnost domácího průmyslu. Schválení směrnice o minimálních sazbách v EU by pro ČR znamenalo mírný nárůst daní u několika paliv. Nicméně, česká ekologická daňová reforma může zvýšit sazby mnohem větší měrou, a to zejména u paliv určených pro topení a případně i výrobu elektřiny.
Srovnání současného zdanění energetických produktů v ČR s návrhem minimálních sazeb EU a současnými sazbami v EU.
Zdroj: ŠČASNÝ, M. (2002), NERI (2002)
Jednotka ČR (2002) Návrh EU - minim. sazby1 Nejnižší sazba v EU (2002)2 Průměr sazeb v EU (2002)2 Nejvyšší sazba v EU (2002)2
Motorová paliva Euro3 Euro Euro Euro Euro
Benzín bezolovnatý 1000 l 358 359 318 520 787
Nafta 1000 l 269 287 201 335 504
LPG 1000 kg 94 125 0 192 796
Plynové oleje a petrolej 1000 l 358 302 245 406 834
Zemní plyn GJ 0 2.6 0 2 11
Paliva pro topení
Nafta 1000 l 0 21 5 117 400
Těžký topný olej (1% síry) 1000 kg 0 15 6 75 396
Petrolej 1000 l 0 0 0 125 396
LPG 1000 kg 0 0 0 86 468
Zemní plyn GJ 0 0.3 0 0 1
Pevná paliva (uhlí) GJ 0 0.3 0 1 10
Elektřina MWh 0 1 0 23 90
Poznámky: 1- poslední znění návrhu z května 2002; 2- údaje jsou z roku 2002, anebo posledně známé; 3 - kurz ( 1.8.2002) 30,32 Kč/EURO
V textu byl využit článek Milana Ščasného (2002): Situace v Evropské Unii k energetickému zdanění, který je přístupný na stránce Platformy k ekologické daňové reformě
Zdroj: CZ BIOM - www.biom.cz
Sdílet článek na sociálních sítích