Topení biomasou: alternativa s otazníky

K přírodě se nechováme právě laskavě. Špatné příklady slyšíme denně. Přitom chovat se k ní přátelsky není zas tak těžké, třeba využitím alternativních zdrojů energie pro své domy a byty. Můžeme je osvítit energií z větru, ohřívat vodu pomocí solárních článků, anebo vytápět svůj dům biomasou. Není to tak složité, jak by se mohlo na první pohled zdát. Navíc nemusíme být zrovna milionáři, abychom si mohli alternativní energetický zdroj dovolit. Valašské Meziříčí - Topení biomasou je ve Zlínském kraji stále ještě raritou. Především pokud jde o vytápění rodinných domků. Náklady na pořízení kotle, který je schopen ekologicky spalovat štěpku stejně jako peletky, piliny nebo uhlí jsou přitom srovnatelné s investicí na zřízení přípojky plynu a pořízení plynového kotle - pohybují se mezi padesáti až sedmdesáti tisíci korun. \"Kotle na biomasu vyrábí teplo v ceně mezi 80 až 110 korunami za gigajoul. To je dvakrát levnější než zemní plyn, třiapůlkrát levnější než elektřina a dokonce šestkrát levnější než propan. Díky tomu je návratnost investice i bez státní dotace do 4 let,\" říká Pavel Sýkora, dlouholetý spolupracovník ministerstva průmyslu a životního prostředí v oblasti ekologických projektů.Vidina každodenního ranního vstávání kvůli zatápění v kotli je přitom falešná. V rodinných domcích stačí přikládat do zásobníku paliva jen jednou za tři až sedm dnů. Roční zkušenosti s vytápěním kotli na biomasu mají například ve škole v Hrachovci ve Valašském Meziříčí. \"Ze dvou úsporných kotlů Kodek se vytápí škola, restaurace, kulturní sál, ordinace lékařů a hasičská zbrojnice,\" říká valašskomeziříčský místostarosta Bohdan Mikušek. Kotle jsou univerzální. Spalují štěpku, peletky, piliny, uhlí, směsné palivo. To je velice důležité. V období nedostatku štěpky, nebo je-li nutno krátkodobě zvýšit výkon, lze bez problémů přejít na jiné palivo. Náběh na plný výkon netrvá déle než tři minuty. Se štěpkou je ovšem potíž Štěpka jako palivo je sezonní záležitost. Za mokré zimy se v lese nedá těžit - těžké mechanismy by totiž lesy poničily. Navíc, je-li štěpka mokrá, velmi klesá její výhřevnost. Tyto nedostatky lze řešit včasným naskladněním a volbou vhodných kotlů. Další možností je vytvoření plantáží rychlerostoucích dřevin. \"Plantáž o rozloze jediného hektaru je schopna pohodlně vyprodukovat otop pro vytápění dvou rodinných domků. Právě pro Valašsko není ale tato varianta příliš perspektivní. Když z rozlohy regionu odečtete svahy Beskydy, které se pro založení plantáží příliš nehodí, zbyde vám trochu polí a města, v nichž se tísní obyvatelé kraje,\" říká Sýkora. V úvahu sice připadají spíš dřevní brikety a peletky, které na Valašsku vyrábí několik firem. Jejich výroba je ale drahá a navíc se v naprosté většině vyváží do zahraničí. \"Nejjednodušším řešením je pořizování paliva čištěním lesů. O to se dnes nikdo nestará a přitom v lesích leží obrovské zásoby klestí a spadaných větví,\" říká Sýkora. Pořídit dřevěnou štěpku je zkrátka nyní v kraji problém. Valašskomeziříčská radnice uvažuje o tom, že ji začne dovážet ze Slovenska. K totožnému řešení spějí i ve Slavičíně, kde nedávno zmodernizovali kotelnu na největším městském sídlišti Malé Pole s vidinou, že bude spalovat kromě plynu právě biomasu. Perspektivní a levné eko-topení Biomasa má jednu obrovskou výhodu. Tou je její cenová stabilita. \"Za rok a půl vstoupíme do Evropské unie. Cena zemního plynu v unii je půl eura, tedy kolem patnácti korun za kubík. To je ovšem více než dvojnásobek současné tuzemské ceny. Ceny ropných paliv jsou právě teď zase velmi závislé na hrozbě války v Iráku. I proto unie preferuje paliva, která lze pořídit v evropských regionech,\" říká Sýkora. Dotace jsou - a přitom nejsou Na topení biomasou se podobně jako na ostatní alternativní zdroje energie vztahuje státní podpora, která činí od třiceti až po sto procent pořizovacích nákladů a má podobu dotace nebo nízko úročené půjčky. O podporu mohou žádat Státní fond životního prostředí jak právnické osoby, tak i jednotliví občané. Věc má ale háček. Žádosti fyzických osob jsou v současné době omezeny a peníze přesměrovány na odstraňování povodňových škod. Ekologové tak odhadují, že ani letos se podíl alternativních zdrojů na výrobě energie příliš nezvýší. Kde se také topí biomasou Bohuslavice u Zlína - kotelna základní školy Brumov-Bylnice - sídliště Družba Hostětín - teplovodní kotel na spalování štěpky vytápí 67 objektů Hotel Kostelec u Zlína - kotel slouží k vytápění a ohřevu teplé vody Koryčany - zdroj v areálu firmy Koryna Uherské Hradiště - kotelna firmy Hrates a.s. Valašská Bystřice - Z. Štůsek Dřevovýroba Valašské Příkazy - Farma Valašsko a.s. Velké Karlovice - Timber Production s.r.o. Vsetín - Zašová - zdroj ve Farmě Luhy Pramen: Sdružení pro záchranu prostředí CALLA