RADON 2/ - Postup při umístění stavby a stavebním povolení

Novela zákona a vyhlášky upravila v § 6 odst. 4 jasněji postup při umístění stavby a stavebním povolení takto : Ten, kdo navrhuje umístění stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi (podle vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu) nebo žádá o stavební povolení takové stavby, je povinen zajistit stanovení radonového indexu pozemku a výsledky předložit stavebnímu úřadu. Pokud se taková stavba umísťuje na pozemku s vyšším než nízkým radonovým indexem, musí být stavba preventivně chráněna proti pronikání radonu z geologického podloží. Podmínky pro provedení preventivních opatření stanoví stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby nebo ve stavebním povolení. Stanovení radonového indexu pozemku se nemusí provádět v tom případě, bude-li stavba umístěna v terénu tak, že všechny její obvodové konstrukce budou od podloží odděleny vzduchovou vrstvou, kterou může volně proudit vzduch. Prováděcí právní předpis stanoví postup pro stanovení radonového indexu pozemku. Od července 2002 je tak jednoznačně určena povinnost stavebníka ve všech případech, kromě ojedinělých staveb navrhovaných s oddělující vzduchovou vrstvou, předložit stavebnímu úřadu výsledky detailního radonového průzkumu -stanovení radonového indexu pozemku. Tato povinnost se vztahuje nejenom na rodinné domy a jejich přístavby, ale i na další stavby a přístavby, ve kterých se pohybují ve větší míře lidé (školy, nemocnice, administrativní budovy, haly, kina, výstavní síně a podobně). Stavební úřad má možnost kontroly, zda je uvedený posudek zpracován oprávněnou osobou dle zákona, a ve vymezených případech stanoví podmínky pro provedení preventivních opatření. Nelze proto již postupovat jako v některých případech v minulosti, kdy nebyl realizován podrobný radonový průzkum a preventivní opatření byla navržena na odhadnutou, zpravidla střední, úroveň rizika -indexu. Tento odhad vycházel vesměs z mapových podkladů v měřítku 1:200000, které ovšem slouží zcela jiným účelům a nemohou samozřejmě postihnout situaci na konkrétním pozemku, kdy je při podrobném průzkumu v návaznosti na rozdílné geologické poměry zjišťován běžně rozdílný radonový index i u sousedních pozemků. Při tomto způsobu řešení se tak velmi často peníze neušetřily. V případě nízkého radonového indexu tohoto pozemku byla preventivní ochrana zcela nadbytečná, při středním radonovém indexu nemohla být dimenzována na přesné konkrétní údaje z průzkumu a v případě vysokého radonového indexu byla naopak podceněna. Radonový index pozemku vyjadřuje míru rizika pronikání radonu z podloží stavby (půdního vzduchu) do vnitřního ovzduší stavby. V případech, kdy je stavba navrhována na pozemku se středním nebo vysokým radonovým indexem, musí být preventivně chráněna proti pronikání radonu z podloží. Při navrhování a provádění ochranných opatření je k dispozici řada odborných publikací, vycházejících z normy ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. Tato norma je průběžně doplňována a upravována tak, aby aktuálně zařazovala i nové způsoby a možnosti dostatečné a kvalitní ochrany. Prováděcí předpis, tj. vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, určil podrobněji postup stanovení radonového indexu pozemku. Ten může být určen jen na základě detailního radonového průzkumu pozemku, kdy se odebírá v předepsaném počtu odběrových bodů půdní vzduch přímo v ploše budoucí zástavby a měří se objemová aktivita radonu v těchto vzorcích a současně se hodnotí plynopropustnost jednotlivých vrstev zemin a hornin na pozemku. Každému pozemku přísluší jedna ze tří kategorií indexu -nízký, střední nebo vysoký radonový index. Zjednodušeně řečeno, čím vyšší je koncentrace radonu v podloží a čím jsou vrstvy zemin a hornin v kontaktním prostředí budoucího objektu s podložím propustnější, tím vyšší je radonový index pozemku. Pozemek s nízkým radonovým indexem je takový, kde je detailním průzkumem zjištěno, že objemová aktivita radonu v půdním vzduchu je menší než 10 kBq m-3 u vysoce propustných, 20 kBq m-3 u středně propustných a 30 kBq m-3 u nízko propustných základových půd. Radonový průzkum pozemku má pro stavebníka a projektanta kromě naplnění legislativních požadavků základní přínos v možnosti uplatnění odpovídajících ochranných opatření. Výběr opatření (materiál izolace, tloušťka, řešení prostupů instalačních vedení apod.) může tak být řešen v návaznosti na přesné údaje, zjištěné na konkrétním pozemku. Tím by nemělo docházet jak ke zbytečnému prodražování (zbytečně drahá a přemrštěná opatření), tak na druhé straně k podcenění rizika. V rámci celé republiky lze konstatovat, že v přibližně stejném počtu je zjišťována během průzkumu kategorie nízkého a středního radonového indexu, v podstatně menším plošném zastoupení se potom vyskytuje kategorie vysokého radonového indexu. To znamená, že zhruba ve 40 až 45 % pozemků postačuje k řešení ochrany stavby proti radonu provedení radonového průzkumu, kdy je zjištěna kategorie nízkého radonového indexu pozemku a kdy jakákoli speciální ochrana stavby proti radonu není nutná (pokud je při výstavbě postupováno v souladu s ostatními předpisy řešícími např. otázky ochrany stavby proti zemní vlhkosti). U dalších pozemků, kde byla zjištěna jiná kategorie než kategorie nízkého radonového indexu, se při výstavbě navrhují a provádějí ochranná opatření. AUTOR: Ing. MATĚJ NEZNAL ZDROJ: STAVITEL