Ministerstvo přichází s křížkem po funuse

D vě desetiletí nedobrovolně prožitá na výstavbě komunikace a televizního vysílače na Lysé hoře mě opravňují k zodpovědnému svědectví, že to nikdy nebyli lyžaři, kteří devastovali nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd. Kdo si tu chtěl zalyžovat, musel na něj vyšlapat i s veškerým nádobíčkem po svých, takže tu nikdy nebyl problém s procesím mastňáků okupujících svými auty jiná, přístupnější beskydská střediska. Kromě toho, severní sjezdovka byla tak náročná, že si na ni troufali jen opravdu zdatní lyžaři. Lyžařské přelidnění tu opravdu nikdy nehrozilo. Jestliže se ministr životního prostředí nyní strachuje o lesní porost na Lysé hoře, pak přichází desítky let s křížkem po funuse. Na sjezdovce, historicky vzato, nikdy žádné stromy nerostly, tudíž je ani lyžaři nemohli poničit. Opravdové škůdce lysohorské přírody musejí ochránci přírod a ekologové hledat jinde. Ani hlásek se nezvedl, když před lety výstavbě silnice padly za oběť tisíce stromů a na samotném vrcholu Lysé hory desítky jehličnanů, které se už nikdy nepodaří obnovit. Stejně tak, když Státní lesy plošně mýtily svahy Lysé hory tak drasticky a nešetrně, že těžká technika hluboce rozryla půdu, narušila vodoteče a na Zimném dokonce poničila pramen, který byl zdrojem pitné vody a který se nakonec jen s obtížemi podařilo znovu podchytit. Chápu, že i ochranáři musejí být hodni své mzdy. Troufám si však tvrdit, že jsou mezi nimi inteligentní lidé, jejichž IQ je schopno vyprodukovat profesionálnější návrhy na ochranu přírody než pouhé zákazy a stop všemu, co nezavání flórou a faunou, ale i trochu člověčinou. Což třeba zkusit stanovit podmínky, za jakých bude možno na severním svahu lyžovat, podobně jako na jižním? Například: minimální sněhovou pokrývku stanovit na 60 cm, zúžit sjezdovku na šířku, jakou měla před dvaceti lety, okraje lesa podél sjezdovky ohradit přenosnými plůtky. Miroslav Tyrlík, Ostrava Zdroj: Zlínské noviny