zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Příroda umí ničit i sama sebe

18.02.2003
Příroda
Příroda umí ničit i sama sebe
Poslední dobou dochází i na Moravě velkému rozšíření některých nepůvodních živočichů, ale také rostlin, nazývaných také někdy jako invazní. Jejich pronikání se často děje na úkor domácích druhů, někdy v takové míře, že ničí celé biotopy. Na tuto skutečnost jsme se zeptali odborníka, biologa, zoologa a pracovníka Českého svazu ochránců přírody, Miloše Holzera z Olomouce. Které druhy nepůvodních živočichů dělají naší přírodě problémy? Já znám nejlépe problematiku nepůvodních druhů raků. My jsme si to počátkem osmdesátých a devadesátých let vlastně ani neuvědomovali. Raci se z Německa šířili podél Labe k nám. Jedná se o dva druhy a oba pocházejí ze Severní Ameriky, vlastně z Kanady. Jeden z nich je rak pruhovaný, na zadečku má výrazné hnědé pruhy, druhý je známější, říkáme mu rak signální, má na klepetech takové výrůstky, které jsou barevné a na klepetech žlutou skvrnu. Tito raci jsou nebezpeční především proto, že přenášejí račí mor a sami jsou vůči této nákaze imunní. Jsou také mohutnější a silnější, zejména pak rak signální, takže fyzicky napadají naše raky, vytlačují je a prostě ničí. V Čechách je tento rak již velkým problémem, na Moravě v menším měřítku. Ale jsou i jiné, neméně agresivní druhy, které značně škodí domácí přírodě... Takový je třeba norek americký. Ten se specializuje na raky. Nacházíme potoky, kde jsou vývržky norků a zjišťujeme, že se živí raky, které tak namáhavě vysazujeme. Především se zaměřuje na nejvzácnější druh - na raka kamenáče. Jak se u nás mnohl dostat do volné přírody? V posledních letech je chov norků nerentabilní, a tak je chovatelé prostě vypustili do přírody. Oni se naučili hledat si potravu a stali se velkým problémem. Když mají hlad, sežerou, na co narazí. Rád upozorňuji rybáře, že jsou to především ryby, které nám mohou pomoci. Ochrana je těžká, norek je hrozně milé zvířátko. Podobné dilema je to u těch raků. Jsou chránění, takže kterého odstranit? Já horlivě nabádám k ochraně raků, a teď mám říkat ničme raky? Obyčejný člověk ty druhy nedokáže rozlišit. Jsou tzv. invazní druhy také mezi rybami? Mezi rybami se objevila asi před sedmi lety střevlička východní. Je to poměrně malá ryba, má asi deset centimetrů a pokud jde o rozmnožování, je velmi výkonná. Zaplavuje naše vodní lokality a je opravdu žravá. V rámci revitalizace jsme vybudovali rozsáhlý mokřad s vodní plochou nedaleko Prostějova, nechali jsme ho volně se vyvíjet. Bylo tam plno planktonu. Když jsem tam za rok přišel, vodní nádrž byla úplně prázdná, bez života. Předtím tam žilo obrovské množství perlooček, buchanek - a najednou nic. Teprve při bližším průzkumu jsme zjistili, že všechno sežrala střevlička. Nasadili jsme tam množství vzácných - a také drahých - bahenních a mokřadních rostlin, všechno bylo sežráno. Neměli bychom zapomenout ani na nepůvodní rostliny, ty také škodí, ne? Mezi nejznámější nepůvodní rostliny patří bolševník a křídlatka, rozšiřují se agresivně a utlačují naše původní rostlinné biosystémy. V některých oblastech vítězí. Mezi ty nepůvodní patři i topinambura, což je docela pěkná kytka. Potom je tu také speciální rostlina netykavka žlaznatá, což je evropská rostlina. Ta naše domácí dorůstá maximálně 80 centimetrů, a je docela pěkná, invazní druh je až tři metry vysoký a totálně ničí vegetaci kolem vodních toků. Zdroj: Olomoucký den
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí