Nesmíme zaostat za světem

Rozšíření a institucionální reforma Evropské unie vyžadují důkladnou přípravu. Především musíme zajistit, že Evropa bude stát na zdravých hospodářských a sociálních základech. Jarní summit unie bude klíčovou příležitostí ke stanovení hospodářských, sociálních a ekologických priorit na rok 2003. Stěžejní je realizace přijaté strategie hospodářské, sociální a ekologické obnovy do konce desetiletí. Je nejlepší cestou k dosažení prosperity, nových (a lepších) pracovních příležitostí, větší sociální soudržnosti a čistšího životního prostředí. A k zajištění udržitelnosti výsledků pro příští generace. Blížící se summit v Řecku musí prokázat, že unie má předpoklady k rozvoji navzdory dvěma zásadním výzvám, jimiž jsou samotné rozšíření a dále zhoršující se hospodářské podmínky. Tyto výzvy jsou argumentem k dalšímu posouvání vývoje, nikoli k jeho zpomalování. Tyto cíle jsou stanoveny reálně a jsou zcela v našich silách. Bez větší politické vůle však jejich úspěšnou realizaci nemůžeme zaručit. Některé členské státy je už dnes plní, ba překračují. Pokrok však není všude stejný. Proto musíme zajišťovat společnou koordinaci a nabádat všechny členské státy, aby na realizaci těchto všeobecně prospěšných cílů pracovaly. Podstatou trvale udržitelného rozvoje jsou znalosti a inovace. Bez potřebných investic a inovací bychom mohli ztratit schopnost růst, ale mohli bychom také přijít o svou vysokou životní úroveň. Bez počítačů ve školách, bez prvotřídního systému celoživotního vzdělávání a profesního zdokonalování (zaručujícího kvalifikovanou a flexibilní pracovní sílu a uplatnění na trhu práce i pro starší pracovníky), bez výzkumu špičkových výrobků a čistých technologií, bez stimulace, která podnikům napomůže přetvářet znalosti v obchodní příležitosti - bez toho všeho by naše cíle byly neuskutečnitelné. Na cestě k ekonomice založené na znalostech sice unie dosti pokročila, přesto však za svými hlavními konkurenty dosud značně zaostává. V unii je stále mnohem méně výzkumných pracovníků než ve Spojených státech nebo Japonsku. Úroveň veřejných výdajů na školství a vzdělávání a výdajů na výzkum a vývoj se mezi jednotlivými státy EU značně liší. Nepostupujeme dostatečně rychle při vytváření dynamického podnikatelského prostředí, které by stimulovalo podnikatelskou aktivitu. Výmluvná je skutečnost, že naše největší firmy realizují 40 procent svých výzkumů mimo EU. Nebude-li unie investovat do výzkumu, zaostane za vývojem. Unie musí nadále koordinovat svůj postup při stanovení národních cílů ve vzdělávání, výzkumu, modernizaci a podnikání, a členské státy se musí účinněji dělit o postupy nejlepší praxe v jednotlivých oborech. Přistoupení nových členských států značně rozšíří základnu znalostí a dovedností. Evropa si zvolila zaměření na model hospodářské a sociální udržitelnosti. Cíle je ale nutné změnit ve všední realitu. Loni si EU k tomu vytvořila zdokonalené nástroje. Důležitou roli zde v praxi má hrát Evropská komise. Chvíli však potrvá, než nové postupy a investice začnou přinášet plody. Evropská unie má obrovskou odpovědnost vůči svým nynějším i budoucím občanům i vůči světu mimo své hranice. Stanovujeme si náročný úkol: Vytvořit konkurenceschopnou společnost založenou na znalostech se zaměřením na trvale udržitelný růst. Na tom, jak úspěšně tento úkol zvládneme, bude záviset budoucnost evropského modelu i naše schopnost dostát mezinárodním závazkům z Monterrey, Dauhá a Johannesburgu, a stejně tak i realizace politiky zachování míru a stability v sousedních zemích. Autor je vedoucím Delegace Evropské komise v České republice ZDROJ: HN