Přemnožili se dravci i labutě
Zemědělci na Znojemsku si stěžují, že některé oseté porosty řepky ozimé
likvidují labutě sídlící na blízké řece Dyji. Jednatel Českomoravské myslivecké
jednoty Okresního mysliveckého spolku v Třebíči Josef Venhoda takovému řádění
věří. Upozornil, že myslivci chodí přikrmovat na řeku Jihlavu divoké kačeny,
labutě tyto ptáky odhánějí a všechnu potravu zkonzumují samy. Na kačeny pak
vůbec nic nezbývá. Zatím labuť není zvěř určená k odlovu, záleží také na
stanovisku ochránců přírody. V brzké době se možná lidé dočkají, že v přírodě se
stane divoká kačena vzácností právě na úkor labutí. Venhoda také připomněl
problém dravců. Na polích ve směru od Třebíče k Jaroměřicím nad Rokytnou se
nastavěly v polích stojany pro dravce. V současné době však tito ptáci trpí
naprostým nedostatkem potravy. Přesto nikdo z ochránců přírody, kteří brojí
proti jejich snížení stavů, nikde pro ně neumístí nějakou potravu. V letošní
zimě se na mnoha polích utvořila souvislá vrstva ledu, takže se značně omezil ve
volné přírodě výskyt hrabošů. Pak samozřejmě dravci útočí na jinou drobnou zvěř.
\"Nedávno jsem napočítal mezi Jaroměřicemi a Třebíčí 188 káňat,\"upozornil
Venhoda a poukázal, že díky těmto dravcům z regionu zmizela hejna koroptví.
Ještě na podzim se myslivci radovali, že se tato zvířata vrací do přírody, přes
zimu je hájení dravci opět vyhubili. Na tíživou situaci v nevyrovnaných stavech
zvěře ve volné přírodě upozornil také hospodář Mysliveckého sdružení Dalešice
Jan Dufek. Káně lesní je v přírodě užitečné, pokud se zde nachází dostatek myší.
Pak přechází na zvěř, kterou například srazí na silnicích automobily, a při
nedostatku potravy přichází na řadu drobná zvěř. S koroptvemi ve volné přírodě
se proto můžeme zase rozloučit. Zdroj: Noviny Třebíčska - Vysočina
Zemědělci na Znojemsku si stěžují, že některé oseté porosty řepky ozimé likvidují labutě sídlící na blízké řece Dyji. Jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Okresního mysliveckého spolku v Třebíči Josef Venhoda takovému řádění věří. Upozornil, že myslivci chodí přikrmovat na řeku Jihlavu divoké kačeny, labutě tyto ptáky odhánějí a všechnu potravu zkonzumují samy. Na kačeny pak vůbec nic nezbývá. Zatím labuť není zvěř určená k odlovu, záleží také na stanovisku ochránců přírody. V brzké době se možná lidé dočkají, že v přírodě se stane divoká kačena vzácností právě na úkor labutí. Venhoda také připomněl problém dravců. Na polích ve směru od Třebíče k Jaroměřicím nad Rokytnou se nastavěly v polích stojany pro dravce. V současné době však tito ptáci trpí naprostým nedostatkem potravy. Přesto nikdo z ochránců přírody, kteří brojí proti jejich snížení stavů, nikde pro ně neumístí nějakou potravu. V letošní zimě se na mnoha polích utvořila souvislá vrstva ledu, takže se značně omezil ve volné přírodě výskyt hrabošů. Pak samozřejmě dravci útočí na jinou drobnou zvěř. \"Nedávno jsem napočítal mezi Jaroměřicemi a Třebíčí 188 káňat,\"upozornil Venhoda a poukázal, že díky těmto dravcům z regionu zmizela hejna koroptví. Ještě na podzim se myslivci radovali, že se tato zvířata vrací do přírody, přes zimu je hájení dravci opět vyhubili. Na tíživou situaci v nevyrovnaných stavech zvěře ve volné přírodě upozornil také hospodář Mysliveckého sdružení Dalešice Jan Dufek. Káně lesní je v přírodě užitečné, pokud se zde nachází dostatek myší. Pak přechází na zvěř, kterou například srazí na silnicích automobily, a při nedostatku potravy přichází na řadu drobná zvěř. S koroptvemi ve volné přírodě se proto můžeme zase rozloučit.
Zdroj: Noviny Třebíčska - Vysočina
Sdílet článek na sociálních sítích