Energetická inspirace

Inspirativním čtením pro Vladimíra Špidlu a jeho ministry by mohla být nová energetická politika britské vlády. Pozornost upoutá už leitmotiv, od kterého se celá koncepce odvíjí: snižování znečištění , které způsobuje globální změny klimatu. Blairův kabinet přitom tento úkol bere vážně a koncepce výslovně formuluje strategický cíl: snížení exhalací oxidu uhličitého o 60 procent do roku 2050. Nezastavuje se tedy u prvních kroků, jakým je Kjótský protokol, který emise omezí o několik procent, nýbrž doplňuje dlouhodobý rámcový záměr. Mimochodem podle výpočtů klimatologů ani toto opatření nemusí stačit. Důležité je ovšem konkrétní řešení, jak cíle dosáhnout. Snižování emisí má zajistit kombinace silného zvýšení energetické efektivnosti ekonomiky a masivního rozvoje čistých obnovitelných zdrojů energie - větrných a solárních elektráren nebo spalování biomasy . Velká Británie má na rozdíl od českých poměrů podstatně větší příležitosti pro výrobu větrné elektřiny. My ji však zase nesrovnatelně předčíme v možnostech využití biomasy : Máme více lesů, v nichž navíc každoročně vyroste asi o třetinu více dřeva, než se pokácí. Naopak Blairova koncepce zřetelně odmítla další stavbu jaderných elektráren, byť jako náhradu za stávající atomové bloky. Proti nukleárnímu řešení se razantně postavila především ministryně obchodu a průmyslu Patricie Hewittová. Poukázala na to, že rozvoj jaderné elektřiny by pohltil dostupné investiční prostředky a bezpečně tak zablokoval slibný boom obnovitelných zdrojů. V důsledku by tedy znamenal krok zpět. Tony Blair cílům svého kabinetu přidal důležitý mezinárodní rozměr - rozměr, který se bezprostředně týká také České republiky. Poukázal na odpovědnost dalších zemí. \"Samozřejmě nemá smysl, aby do toho Velká Británie šla sama,\" řekl. Anoncoval, že bude prosazovat, aby se k záměru snížit během pěti desetiletí exhalace oxidu uhličitého o 60 procent přihlásila celá Evropská unie. Se švédským premiérem Göranem Perssonem už v tomto smyslu poslali společný dopis řeckému ministerskému předsedovi, který nyní unii předsedá. Česká ekonomika patří mezi hlavní viníky. V přepočtu na obyvatele máme sedmé největší exhalace oxidu uhličitého mezi zeměmi OECD; zhruba o čtvrtinu vyšší než EU i kterákoli z visegrádských zemí. Vinou automobilů přibývajících na silnicích se znečištění pocházející z dopravy od roku 1990 zvýšilo o 44 procent. Na každou korunu hrubého domácího produktu spotřebujeme 1,7násobně více energie než země Evropské unie (podle parity kupní síly). Obnovitelné zdroje energie spíše živoří, jejich podíl na spotřebě se pohybuje mezi jedním a dvěma procenty. A vládní energetická politika je prozatím otevřeně odsouvá na okraj. Špidlův kabinet, který má k britské vládě poměrně blízko, svoji představu české energetiky připravuje. Londýnská inspirace by mu určitě prospěla. Namísto opatrného přešlapování musí otevřít cestu strategické koncepci. Měl by se opřít o razantní modernizaci průmyslu, čisté technologie, odpovědnost za globální znečištění a dlouhodobou vizi. Snížení emisí oxidu uhličitého, lepší energetická efektivnost a rozvoj čisté energie musí být tři hlavní priority, od kterých se bude nová česká energetická politika odvíjet. Autor pracuje v Hnutí DUHA ZDROJ: HN