zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Třídění odpadu se stále nevyplatí, ale lidé o něj stojí víc

18.03.2003
Odpady
Třídění  odpadu  se stále nevyplatí, ale lidé o něj stojí víc
Před dvěma lety třídilo odpad čtyřicet osm procent lidí v České republice. Loni už to bylo padesát sedm procent. Číslo to není konečné, lidí, kteří jsou ochotni před vyhozením svých odpadků do popelnice nejprve oddělit skleněné či plastové lahve, papír a další využitelné suroviny, přibývá. Například v Olomouci si tamní obyvatelé dokonce vymohli, aby radnice nakoupila další kontejnery na tříděný odpad . \"Množství vytříděného odpadu se u nás zvyšuje rok od roku,\" říká Jana Matzenauerová, vedoucí oddělení odpadového hospodářství olomoucké radnice. V poslední době vzniklo v Olomouci třicet nových stanovišť se speciálními kontejnery na sklo, papír a plasty. Teď je takových míst přibližně 450, dalších padesát má vzniknout v dohledné době. \"Lidem se příčí dávat takový odpad do normálních popelnic,\" vysvětluje Matzenauerová. Některé domácnosti podle ní myslí i na to, že obyčejná popelnice nebude tak rychle plná, když budou třídit. \"Lidé chtějí jít s dobou. Nechtějí se nechat zahanbit, a tak třídí,\" dodává Milan Šír, vedoucí oddělení ekologie libereckého magistrátu. Uvedl, že za poslední roky se ve městě vytřídí asi o 150 procent odpadu více. Ač přibývá lidí, kteří třídí odpad , Češi ještě zdaleka nedosahují kvalit vyspělejších \" odpadových \" zemí. Například v Německu třídí domácí odpad takřka všichni. Někteří Němci jsou dokonce ochotni zavolat na svého souseda strážníky, když nesprávně třídí. V Česku zatím nic takového nehrozí, i když třídění odpadu se také stává moderní. \"V poslední době se zvyšuje počet těch, kteří vytřídění odpadků považují za stejně samozřejmé jako vyčištění zubů. Stále častěji se setkáváme s lidmi, kteří třídění považují za svůj image. Snad budeme brzy Němcům dýchat na záda,\" říká Kateřina Dalešická, mluvčí společnosti EKO-KOM, která od roku 1999 na základě dobrovolné dohody s Ministerstvem životního prostředí organizovala sběr, třídění a recyklaci odpadů . Systém byl jednoduchý: nevýdělečná společnost EKO-KOM od svých členů vybírala poplatky do společného fondu (poplatek tvořil zhruba desetinu procenta z ceny výrobku), z něhož se pak radnicím přispívalo na třídění a recyklaci . Tato dobrovolná dohoda sice loni vypršela, EKO-KOM ale dostal podle zákona o obalech od ministerstva autorizaci k tomu, aby stejný systém zavedl v oblasti obalů, které tvoří významnou část komunálního odpadu . Firmy jsou podle zákona povinny recyklovat stanovené procento obalů od svých výrobků. Pro mnohé z nich je však jednodušší vstoupit do společnosti EKO-KOM a přispívat na recyklaci , než aby se o odpady musely starat samy. Členy EKO-KOM už jsou stovky firem, například Coca-Cola nebo Karlovarské minerální vody, počet se zvyšuje rok od roku. EKO-KOM v současnosti rozděluje stovky miliónů korun podle speciálního klíče 3500 obcím, v nichž žije téměř devět miliónů lidí. Do dvou let by v systému měly být všechny obce, takže speciální kontejnery na sklo, papír a plasty by měly být i v té nejmenší vsi. V roce 2001 bylo využito 124 tisíc tun obalového odpadu , v roce 2002 to podle předběžných výsledků bylo 197 tisíc tun. Pro rok 2003 zákon vyžaduje zvýšení recyklace o dalších třicet procent oproti roku 2002. \"Jsme připraveni zákon splnit,\" tvrdí mluvčí EKO-KOM Dalešická. Prakticky všechny roztříděné obaly najdou uplatnění, takže na skládce končí jen neroztříděný odpad . Kupříkladu použité PET lahve kupuje společnost Silon Planá nad Lužnicí a vyrábí z nich umělohmotnou stříž. V Nové Pace je zase linka na zpracování použitých nápojových obalů. V recyklaci obalů je Česko na devátém místě v Evropě. Mezi nejúspěšnější země patří Německo, Belgie či Rakousko. Příspěvek od EKO-KOM ale obcím nepokryje všechny náklady s tříděným odpadem . Už jen proto, že EKO-KOM podle zákona přispívá jen na obaly, například PET lahve, sklenice anebo kelímky od jogurtů, ale nikoli na \"obyčejný\" odpad , jako jsou například noviny. Také zisk z prodeje vytříděných surovin nepokryje radnicím jejich náklady. Například Jihlava dostává od EKO-KOM každý rok stovky tisíc korun, ale náklady městského rozpočtu na likvidaci a recyklaci veškerého odpadu činily loni necelých dvacet miliónů. Desítky miliónů korun doplácí na odpad také Praha a další města. ZDROJ: HN
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí