Novela zákona o vodách
Podle skupiny opozičních poslanců je zcela nedostatečná právní úprava poplatku
za odběr podzemních vod v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách. Poplatek za odebrané
množství podzemní vody je konstruován tak, že oprávněný odběratel podzemní vody
je povinen platit platbu za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu
odběru vody (§ 88 odst. 1). Je tak stanoven princip, kdy odběratel neplatí
předem paušální poplatek, ale během určitého období - kalendářního roku - platí
pouze zálohy. Konečná výše poplatku je určena příslušným správním úřadem zpětně.
Za hlavní nedostatek označují kritici to, že předmětný zákon nestanoví žádnému
správnímu orgánu pravomoc vyměřit konečnou výši tohoto poplatku. Právní předpis
upravuje pouze problematiku vybírání a vymáhání již vyměřeného poplatku. Tuto
pravomoc pak svěřuje příslušnému finančnímu úřadu. Za situace, kdy odběratelé
podzemních vod nebudou schopni řádně a včas splnit své povinnosti uložené jim v
ust. § 88 zák. o vodách, mohou vůči nim být za určitých okolností realizovány
sankce na základě zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Stát tak
může za vlastní pochybení sankcionovat ty, kteří v dobré víře chtějí splnit
povinnosti stanovené jim zákonem, avšak toto nemohou, neboť stát jim k tomu
nevytvořil dostatečné podmínky. Jelikož neexistují jasná a úplná pravidla pro
veřejnoprávní proces výběru poplatku za odběr podzemních vod a současný stav
výrazně ohrožuje právní jistotu odběratelů podzemních vod, skupina poslanců
připravila novelu zákona o vodách, která by měla tuto poplatkovou povinnost
zrušit. Předložená novela by v případě přijetí měla dopad i na Státní fond
životního prostředí , neboť platby přijaté jako zálohy na poplatek za odebranou
podzemní vodu v roce 2002 budou vráceny oprávněným, kteří odebírají podzemní
vodu. ZDROJ: PRÁVNÍ RÁDCE
Podle skupiny opozičních poslanců je zcela nedostatečná právní úprava poplatku za odběr podzemních vod v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách. Poplatek za odebrané množství podzemní vody je konstruován tak, že oprávněný odběratel podzemní vody je povinen platit platbu za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody (§ 88 odst. 1).
Je tak stanoven princip, kdy odběratel neplatí předem paušální poplatek, ale během určitého období - kalendářního roku - platí pouze zálohy. Konečná výše poplatku je určena příslušným správním úřadem zpětně. Za hlavní nedostatek označují kritici to, že předmětný zákon nestanoví žádnému správnímu orgánu pravomoc vyměřit konečnou výši tohoto poplatku. Právní předpis upravuje pouze problematiku vybírání a vymáhání již vyměřeného poplatku. Tuto pravomoc pak svěřuje příslušnému finančnímu úřadu.
Za situace, kdy odběratelé podzemních vod nebudou schopni řádně a včas splnit své povinnosti uložené jim v ust. § 88 zák. o vodách, mohou vůči nim být za určitých okolností realizovány sankce na základě zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Stát tak může za vlastní pochybení sankcionovat ty, kteří v dobré víře chtějí splnit povinnosti stanovené jim zákonem, avšak toto nemohou, neboť stát jim k tomu nevytvořil dostatečné podmínky.
Jelikož neexistují jasná a úplná pravidla pro veřejnoprávní proces výběru poplatku za odběr podzemních vod a současný stav výrazně ohrožuje právní jistotu odběratelů podzemních vod, skupina poslanců připravila novelu zákona o vodách, která by měla tuto poplatkovou povinnost zrušit. Předložená novela by v případě přijetí měla dopad i na Státní fond životního prostředí , neboť platby přijaté jako zálohy na poplatek za odebranou podzemní vodu v roce 2002 budou vráceny oprávněným, kteří odebírají podzemní vodu.
ZDROJ: PRÁVNÍ RÁDCE
Sdílet článek na sociálních sítích