Škodliviny z hořící ropy ohrožují zdraví lidí po celém

Válka v Iráku nezná hranic. Toxické zplodiny z hořících ropných vrtů mohou ohrozit zdraví lidí po celém světě - včetně obyvatel Česka. V Iráku v současnosti hoří sedm vrtů, jejich uhašení bude trvat minimálně měsíc. \"Zapálený ropný vrt je nutné považovat za vážnou ekologickou havárii, protože při spalování vznikají toxické látky. Závažnost spočívá v tom, že tyto látky, které jsou považovány za potenciální karcinogeny, nezůstanou jenom na místě havárie. Jsou schopny dálkového transportu po celém světě,\" říká Karel Bláha, ředitel odboru environmentálních rizik Ministerstva životního prostředí . Zplodiny z ropných látek se navíc mohou uložit v tukových tkáních hospodářských zvířat či ryb a odtud se pak v potravě dostat do těla člověka. Při první válce v Zálivu v letech 1990 a 1991 hořelo na 650 ropných vrtů. Do ovzduší požáry vychrlily každý den takřka 14 tisíc tun karcinogenního kouře. Je to tedy mnohonásobně víc než při současné válce, ale přímý vliv na lidské zdraví nebyl podle Bláhy prokázán. \"Není mi o tom skutečně nic známo. Na mezinárodních fórech - a navštěvuji jich opravdu hodně - jsem se nesetkal se zprávou o přímém dopadu těchto událostí na lidské zdraví. Ale ony to jsou vlivy, které se dají jen velmi těžko prokázat,\" vysvětluje Bláha. Toxické látky z hořících vrtů jsou jen jednou ekologickou hrozbou. Ekologická organizace BirdLife International varovala, že válečný konflikt v Iráku může mít podobný negativní dopad na celé ekologické systémy jako válka počátkem devadesátých let. Tehdy vyteklo do přírody dvacet pět až třicet miliónů barelů ropy, jež vytvořila jezera o rozloze devatenácti kilometrů čtverečních. Do moře se rozlilo šest až osm miliónů barelů ropy, která zničila ekologické systémy na pobřeží. Jen od ledna do dubna 1991 usmrtila ropa nejméně třicet tisíc přezimujících mořských ptáků. Na severním pobřeží Perského zálivu se počty brodivých ptáků snížily o 97 procent. Mezopotamské mokřady se podle BirdLife International původně rozkládaly na rozloze patnáct tisíc kilometrů čtverečních, dnes zbyla z tohoto unikátního přírodního systému jen zhruba třetina. \"Válka v Perském zálivu v letech 1990 až 1991 ukázala, že obdobný konflikt ničivě působí na životní prostředí , na pestrost živočišných i rostlinných druhů a samozřejmě i na kvalitu života lidí v oblasti ještě velmi dlouho po skončení bojů,\" řekl BBC ředitel BirdLife International Michael Rands. Ekologické hnutí Greenpeace varuje, že nynější ekologické dopady mohou být ještě vážnější než před dvanácti lety, protože příroda se od té doby ještě nemohla zcela vzpamatovat. Irák je významnou oblastí pro přezimování tažných ptáků, na jeho území se nachází dvaačtyřicet významných ptačích hnízdišť. Právě v těchto dnech by se přes Irák měly vracet milióny ptáků do Evropy a západního Ruska. Mnohé druhy jsou přitom na pokraji vyhubení a nynější válka by mohla jejich konec uspíšit. \"Z hlediska ptactva není žádné roční období vhodné k válce, ale březen a duben nepochybně patří k nejméně vhodným obdobím,\" řekl maďarskému listu Népszabadság mezinárodně uznávaný expert Phil Hockey. ZDROJ: HN