EU a obnovitelné zdroje energie
Obnovitelné zdroje energie jsou jednou z hlavních priorit Evropské unie [1].
Důvodem je ochrana životního prostředí, ale také bezpečnost při zásobování
energií, snižování závislosti na dovozu paliv, vytváření nových pracovních míst.
Cílem EU je do roku 2010 dosáhnout 12% podílu obnovitelných zdrojů na celkové
domácí spotřebě primárních energetických zdrojů a v tom 22% podílu elektřiny z
obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny. Podpora elektřiny z
obnovitelných zdrojů je již v EU řešena i legislativně - od září roku 2001 platí
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/EC o podpoře elektřiny z
obnovitelných zdrojů na vnitřním trhu. Energie z obnovitelných zdrojů se na
současné spotřebě primárních energetických zdrojů v České republice podílí jen
asi 2 %. V elektřině je podíl o něco vyšší, asi 3,5 % hrubé spotřeby elektřiny,
přičemž výrazně převažující část této elektřiny pochází z vodních elektráren
[1]. Podmínkou našeho vstupu do EU je převzetí evropské legislativy včetně
směrnice o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů. V tomto konkrétním případě
bude přizpůsobení naší legislativy vyžadovat především stanovení našeho
národního cíle ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2010 a
vytvoření takového podpůrného systému, který umožní tohoto cíle dosáhnout. Podle
názoru MŽP by měl být tento národní cíl co nejvyšší nejméně 6% podíl výroby
energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě primárních energetických zdrojů a
nejméně 7% podíl na hrubé spotřebě elektřiny. Využívání obnovitelných zdrojů
energie přináší řadu pozitivních efektů: 1. Produkují energii s výrazně nižším
poškozováním životního prostředí než neobnovitelné zdroje energie. Obnovitelné
zdroje energie nejsou zdrojem skleníkových plynů, vytvářejí většinou výrazně
nižší množství ostatních emisí, prakticky neprodukují odpady. 2. Obnovitelné
zdroje jsou jedinými v současné době dostupnými prakticky nevyčerpatelnými
energetickými zdroji. Jsou tedy jedinou reálnou možností jak zabezpečit
energetické potřeby lidstva i v budoucnosti. 3. Obnovitelné zdroje energie jsou
k dispozici v daném regionu, tj. v místě. To znamená, že není nutné je s velkými
náklady dovážet ze zahraničí. Přispívají tedy k energetické nezávislosti státu a
umožňují decentralizaci energetických zdrojů. 4. Zařízení na energetické
využívání obnovitelných zdrojů jsou většinou malá (instalovaný výkon 0,5 kW až
10 MW). Tato rozptýlenost snižuje jejich zranitelnost. 5. Získávání energie z
obnovitelných zdrojů má většinou podstatně větší nároky na pracovní sílu než
využívání klasických zdrojů. Vytváří se tak nové pracovní příležitosti
(především na venkově) a to přispívá ke snižování nezaměstnanosti a k omezování
nežádoucího vylidňování venkova. Dosažení národních cílů předpokládaných MŽP by
například znamenalo vytvoření asi 30 tisíc nových pracovních míst. Pro dosažení
těchto cílů je však nutné vytvořit podmínky. Na investice do využívání
obnovitelných zdrojů energie sice lze již nyní získat podporu například ze
Státního fondu životního prostředí, která činí od třiceti do osmdesáti procent
pořizovacích nákladů. Finanční prostředky Fondu jsou však limitované. Elektřina
z obnovitelných zdrojů je také vykupována za vyšší ceny než elektřina ze zdrojů
klasických. Toto opatření je ale zatím zakotveno pouze v cenovém rozhodnutí
Energetického regulačního úřadu, což nedává dostatečné garance pro podnikání.
Výroba energie z obnovitelných zdrojů proto zatím neroste dostatečně rychlým
tempem. Zlepšení by měl přinést připravovaný zákon o podpoře využívání
obnovitelných zdrojů energie, který by měl uzákonit naše národní cíle ve výrobě
elektřiny, dlouhodobě zaručit podnikatelům dostatečnou podporu při využívání
obnovitelných zdrojů energie a měl by také přispět k odstranění některých
administrativních bariér, které nyní brání rychlejšímu rozvoji využívání
obnovitelných zdrojů energie. Zároveň členství České republiky v EU by přineslo
investorům v oblasti využívání obnovitelných zdrojů přístup k příslušným
finančním fondům. Poznámky: [1] Mezi obnovitelné zdroje energie patří energie
slunečního záření, biomasy, vody, větru, geotermální a přílivu. [2] V České
republice je v současné době nejvíce využívaným obnovitelným zdrojem energie
biomasa, která se zatím používá především k výrobě tepla. Na tento způsob
vytápění už s úspěchem přešla řada obecních kotelen, menších provozoven i
domácností. K nejčastěji využívaným palivům na bázi biomasy patří dřevo, dřevěné
brikety nebo štěpka. V poslední době se však začíná rozšiřovat i vytápění tzv.
peletkami, které se vyrábějí lisováním především pilin. Z ostatních
obnovitelných zdrojů je využívána zejména energie vody v malých vodních
elektrárnách. V posledních dvou letech však rychle roste i počet nových systémů
na solární ohřev vody a systémů využívajících teplo země či okolního prostředí
pomocí tepelných čerpadel. Od letošního roku by se měly více prosazovat i větrné
elektrárny. Současné podíly energie z obnovitelných zdrojů však u nás jsou stále
relativně nízké. Zdroj: MŽP
Obnovitelné zdroje energie jsou jednou z hlavních priorit Evropské unie [1]. Důvodem je ochrana životního prostředí, ale také bezpečnost při zásobování energií, snižování závislosti na dovozu paliv, vytváření nových pracovních míst. Cílem EU je do roku 2010 dosáhnout 12% podílu obnovitelných zdrojů na celkové domácí spotřebě primárních energetických zdrojů a v tom 22% podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny. Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů je již v EU řešena i legislativně - od září roku 2001 platí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/EC o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů na vnitřním trhu.
Energie z obnovitelných zdrojů se na současné spotřebě primárních energetických zdrojů v České republice podílí jen asi 2 %. V elektřině je podíl o něco vyšší, asi 3,5 % hrubé spotřeby elektřiny, přičemž výrazně převažující část této elektřiny pochází z vodních elektráren [1].
Podmínkou našeho vstupu do EU je převzetí evropské legislativy včetně směrnice o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů. V tomto konkrétním případě bude přizpůsobení naší legislativy vyžadovat především stanovení našeho národního cíle ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2010 a vytvoření takového podpůrného systému, který umožní tohoto cíle dosáhnout. Podle názoru MŽP by měl být tento národní cíl co nejvyšší nejméně 6% podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě primárních energetických zdrojů a nejméně 7% podíl na hrubé spotřebě elektřiny. Využívání obnovitelných zdrojů energie přináší řadu pozitivních efektů:
1. Produkují energii s výrazně nižším poškozováním životního prostředí než neobnovitelné zdroje energie. Obnovitelné zdroje energie nejsou zdrojem skleníkových plynů, vytvářejí většinou výrazně nižší množství ostatních emisí, prakticky neprodukují odpady.
2. Obnovitelné zdroje jsou jedinými v současné době dostupnými prakticky nevyčerpatelnými energetickými zdroji. Jsou tedy jedinou reálnou možností jak zabezpečit energetické potřeby lidstva i v budoucnosti.
3. Obnovitelné zdroje energie jsou k dispozici v daném regionu, tj. v místě. To znamená, že není nutné je s velkými náklady dovážet ze zahraničí. Přispívají tedy k energetické nezávislosti státu a umožňují decentralizaci energetických zdrojů.
4. Zařízení na energetické využívání obnovitelných zdrojů jsou většinou malá (instalovaný výkon 0,5 kW až 10 MW). Tato rozptýlenost snižuje jejich zranitelnost.
5. Získávání energie z obnovitelných zdrojů má většinou podstatně větší nároky na pracovní sílu než využívání klasických zdrojů. Vytváří se tak nové pracovní příležitosti (především na venkově) a to přispívá ke snižování nezaměstnanosti a k omezování nežádoucího vylidňování venkova. Dosažení národních cílů předpokládaných MŽP by například znamenalo vytvoření asi 30 tisíc nových pracovních míst.
Pro dosažení těchto cílů je však nutné vytvořit podmínky. Na investice do využívání obnovitelných zdrojů energie sice lze již nyní získat podporu například ze Státního fondu životního prostředí, která činí od třiceti do osmdesáti procent pořizovacích nákladů. Finanční prostředky Fondu jsou však limitované. Elektřina z obnovitelných zdrojů je také vykupována za vyšší ceny než elektřina ze zdrojů klasických. Toto opatření je ale zatím zakotveno pouze v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, což nedává dostatečné garance pro podnikání. Výroba energie z obnovitelných zdrojů proto zatím neroste dostatečně rychlým tempem. Zlepšení by měl přinést připravovaný zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie, který by měl uzákonit naše národní cíle ve výrobě elektřiny, dlouhodobě zaručit podnikatelům dostatečnou podporu při využívání obnovitelných zdrojů energie a měl by také přispět k odstranění některých administrativních bariér, které nyní brání rychlejšímu rozvoji využívání obnovitelných zdrojů energie. Zároveň členství České republiky v EU by přineslo investorům v oblasti využívání obnovitelných zdrojů přístup k příslušným finančním fondům.
Poznámky:
[1] Mezi obnovitelné zdroje energie patří energie slunečního záření, biomasy, vody, větru, geotermální a přílivu.
[2] V České republice je v současné době nejvíce využívaným obnovitelným zdrojem energie biomasa, která se zatím používá především k výrobě tepla. Na tento způsob vytápění už s úspěchem přešla řada obecních kotelen, menších provozoven i domácností. K nejčastěji využívaným palivům na bázi biomasy patří dřevo, dřevěné brikety nebo štěpka. V poslední době se však začíná rozšiřovat i vytápění tzv. peletkami, které se vyrábějí lisováním především pilin.
Z ostatních obnovitelných zdrojů je využívána zejména energie vody v malých vodních elektrárnách. V posledních dvou letech však rychle roste i počet nových systémů na solární ohřev vody a systémů využívajících teplo země či okolního prostředí pomocí tepelných čerpadel. Od letošního roku by se měly více prosazovat i větrné elektrárny. Současné podíly energie z obnovitelných zdrojů však u nás jsou stále relativně nízké.
Zdroj: MŽP
Sdílet článek na sociálních sítích