Jak souvisí splachovací záchody s golfem a zemědělstvím

Nehorázné plýtvání vodou - tak se jmenuje ona souvislost, jež vyplynula na letošním Světovém kongresu o vodě v Kjótu. Do roku 2030 hrozí světová krize, pokud lidé \"modrým zlatem\" nezačnou šetřit. Zemědělství nemá co do množství spotřebované vody konkurenci. Zatímco dospělý člověk potřebuje denní spotřeby čtyři litry pitné vody, výroba potravin, které spotřebuje za den, vyžaduje dva tisíce až čtyři tisíce litrů vody. Farmářům v rozvojových zemích, kde podle Organizace pro potraviny a zemědělství (FAO) soustavně trpí hladem kolem jedné miliardy lidí, konkuruje stoupající poptávka po pitné vodě a užitkové vodě pro průmysl. A jedna z pěti rozvojových zemí bude v příštích třiceti letech permanentně strádat nedostatkem vody. Pokud by farmář v rozvojové zemi dokázal jen mírně zvýšit účinnost zavlažovacích systémů, okamžitě by získal pitnou vodu pokrývající denní spotřebu stovek lidí. Do roku 2030 však podle FAO bude zapotřebí o 14 procent více závlahové vody, aby se uživil dvoumiliardový přírůstek obyvatel Země. Jen Afrika by však mohla ztrojnásobit plochu obdělávané půdy, pokud by zajistila odpovídající zavlažování. Nelichotivou, zato neotřesitelnou první pozici na pomyslném žebříčku mrhání vodou zaujímají Spojené státy. Jak uvádí BBC, ukázal to \"index nedostatku vody\", který na základě údajů o pitné vodě, jejích zdrojích, schopnosti si vodu kupovat a dopadu vodního hospodářství na životní prostředí jednotlivých zemí sestavilo Britské středisko pro ekologii a hydrologii. Došlo přitom k zarážejícímu poznatku: Jednou z hlavních příčin prvenství USA je golf! Američané posedlí tímto sportem mu holdují na zhruba 23 tisících hřištích. Musejí intenzívně zavlažovat rozlehlé greeny, kterých mají bezkonkurenčně nejvíce na světě. Navíc se nacházejí převážně v západní části, kde podle světového programu posuzujícího stav vody (WWAP) panuje \"těžký vodní stres\". Mimochodem, za USA na žebříčku světových plýtvačů vodou následují Džibutsko, Kapverdy, Nový Zéland a Itálie. Naopak, zdaleka nejšetrněji nakládají s vodou Finsko, Kanada a Island. Kolem 1,2 miliardy lidí nemá přístup k nezávadné vodě ani k hygienickým zařízením, což plánuje změnit World Water Association. Kanalizační potrubí jsou však příliš drahá a nakonec vedou ke znečišťování vody. Nabízí se jiná možnost. \"Vést pitnou vodu do něčího domu, znečistit ji v bílé keramické míse a pak tu špinavou vodu spláchnout další čistou vodou, to není ani ekologické , ani finančně únosné,\" řekl BBC Timothy Claydon z organizace Water Aid. Působí v Bangladéši, 130miliónové zemi, kde 85 procent venkovanů nemá jakékoli latríny. Řešení? Water Aid prosazuje stavbu latrín, které vystačí s minimálním množstvím vody a umožňují oddělovat moč od výkalů, jež pak slouží jako hnojivo. T. Claydon ví, že západní přístup k vykonávání potřeby se sotva změní: \"V Jižní Asii však pro množství lidí nejsou splachovací záchody součástí kultury. Plyne z toho, že za 20 let jejich metoda nakládání s lidskými odpady bude neskonale ekologičtější.\" ZDROJ: Zdraví Věda a lidé