Vodní kanál nechť uplave
Břeclav se stane významným tuzemským námořním přístavem. Nesmysl? Sci-fi?
Utopie? Bláznovství? Nikoli. Právě Břeclav hraje důležitou roli v představách
autorů, kteří usilují o vybudování vodního kanálu Dunaj - Odra - Labe. Propojit
Černé, Baltské a Severní moře není nápad nový, objevuje se už po několik
staletí. Jednou za čas vyplave na povrch, pak se zase schová pod hladinou a po
letech ho tu máme znovu. Je nejvyšší čas, aby tento megalomanský projekt, který
by měl nedozírné dopady na vzácnou moravskou přírodu, jednou pro vždy zmizel.
Traduje se, že první myšlenky na stavbu kanálu se objevily už za Karla IV. Ale
až Tomáš Baťa dal projektu konkrétnější představu a dokonce těsně před válkou
začal první úseky stavět. V osmdesátých letech se plány na stavbu kanálu Dunaj -
Odra - Labe opět vyndaly ze šuplíků. Myšlenky se chopil i slušovický František
Čuba, později se přidal také \"otec\" Gabčíkova Július Binder. Zdálo se, že
představa parníků naložených ocelí, pískem a dalším materiálem, které se pomalu
sunou mezi moravskými mezemi, dostává konkrétní podobu. Ochránci přírody už
tenkrát bili na poplach a dokonce i do oficiálního, státem kontrolovaného tisku
se občas podařilo propašovat článek, který varoval před možnými ekologickými
dopady této stavby. Počátkem devadesátých let vláda smetla plán se stolu. Ovšem
jen na pár let. Jeden z propagátorů stavby kanálu Petr Forman se stal náměstkem
ministra dopravy Tošovského vlády, myšlenka se pak zalíbila rovněž ministru
Zemanovy vlády Miroslavu Grégrovi. Už sedmý rok jsou pozemky na trase kanálu
blokovány, což komplikuje rozvoj regionů. Kvůli megalomanským představám se
nemohou stavět nové domy, anebo suché poldry chránící před povodněmi. Možná to
kdysi byla na svou dobu převratná myšlenka, která by v decentních rozměrech
ničemu neublížila. V současné podobě však kanál za 300 miliard spíše připomíná
heslo \"Poručíme větru, dešti.\" Kanál by zasáhl chráněné krajinné oblasti
Litovelské Pomoraví a Poodří. V obou oblastech jsou přitom poslední dochované
zbytky unikátních mokřadů, které byly zařazeny do celosvětově chráněných
mokřadních území. Lokality se po vstupu do Evropské unie stanou součástí
mezinárodně chráněných oblastí Natura 2000. Břeclav, kde by měl být velký
přístav, by zase přišla o ojedinělé lužní lesy, stejně jedinečné jako jsou
mokřady. Kanál by těžce poznamenal celou oblast od Uherského Hradiště k
Hodonínu. V republice přitom není zcela využita nákladní železniční doprava a
moře okolo Evropy už spojuje kanál Rýn - Mohan - Dunaj. pavel.baroch@economia.cz
[pavel.baroch@economia.cz] Zdroj: Hospodářské noviny
Břeclav se stane významným tuzemským námořním přístavem. Nesmysl? Sci-fi? Utopie? Bláznovství?
Nikoli. Právě Břeclav hraje důležitou roli v představách autorů, kteří usilují o vybudování vodního kanálu Dunaj - Odra - Labe.
Propojit Černé, Baltské a Severní moře není nápad nový, objevuje se už po několik staletí. Jednou za čas vyplave na povrch, pak se zase schová pod hladinou a po letech ho tu máme znovu. Je nejvyšší čas, aby tento megalomanský projekt, který by měl nedozírné dopady na vzácnou moravskou přírodu, jednou pro vždy zmizel.
Traduje se, že první myšlenky na stavbu kanálu se objevily už za Karla IV. Ale až Tomáš Baťa dal projektu konkrétnější představu a dokonce těsně před válkou začal první úseky stavět.
V osmdesátých letech se plány na stavbu kanálu Dunaj - Odra - Labe opět vyndaly ze šuplíků. Myšlenky se chopil i slušovický František Čuba, později se přidal také \"otec\" Gabčíkova Július Binder.
Zdálo se, že představa parníků naložených ocelí, pískem a dalším materiálem, které se pomalu sunou mezi moravskými mezemi, dostává konkrétní podobu. Ochránci přírody už tenkrát bili na poplach a dokonce i do oficiálního, státem kontrolovaného tisku se občas podařilo propašovat článek, který varoval před možnými ekologickými dopady této stavby.
Počátkem devadesátých let vláda smetla plán se stolu. Ovšem jen na pár let.
Jeden z propagátorů stavby kanálu Petr Forman se stal náměstkem ministra dopravy Tošovského vlády, myšlenka se pak zalíbila rovněž ministru Zemanovy vlády Miroslavu Grégrovi. Už sedmý rok jsou pozemky na trase kanálu blokovány, což komplikuje rozvoj regionů. Kvůli megalomanským představám se nemohou stavět nové domy, anebo suché poldry chránící před povodněmi.
Možná to kdysi byla na svou dobu převratná myšlenka, která by v decentních rozměrech ničemu neublížila. V současné podobě však kanál za 300 miliard spíše připomíná heslo \"Poručíme větru, dešti.\"
Kanál by zasáhl chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a Poodří. V obou oblastech jsou přitom poslední dochované zbytky unikátních mokřadů, které byly zařazeny do celosvětově chráněných mokřadních území. Lokality se po vstupu do Evropské unie stanou součástí mezinárodně chráněných oblastí Natura 2000.
Břeclav, kde by měl být velký přístav, by zase přišla o ojedinělé lužní lesy, stejně jedinečné jako jsou mokřady. Kanál by těžce poznamenal celou oblast od Uherského Hradiště k Hodonínu.
V republice přitom není zcela využita nákladní železniční doprava a moře okolo Evropy už spojuje kanál Rýn - Mohan - Dunaj.
pavel.baroch@economia.cz
Zdroj: Hospodářské noviny
Sdílet článek na sociálních sítích