zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Přírodní rezervace Kněží hora u Katovic (13,5 ha)

09.04.2003
Příroda
Přírodní rezervace Kněží hora u Katovic (13,5 ha)
Studánka Jakubka, kde se podle pověsti o polednách zjevují víly, poskytne osvěžení před výstupem na Katovickou nebo též Kněží horu, strmě se jižním svahem vypínající nad soutokem řeky Otavy s Březovým potokem. Její strategickou polohu využili už naši prapředkové k vybudování mocného hradiště. Spolu s Hradcem u Řepice a Hradištěm u Sousedovic spoluvytvářelo dokonalý obranný trojúhelník strakonické kotliny. Zlaté strakonické kotliny. Jenže Kněží hora měla a má i severní, mnohem mírnější svah. A ze slavného hradiště posléze zůstaly jen zbytky někdejších mohutných valů . . . Ale také onen strmý, místy až padesátistupňový jižní svah. Dnes přírodní rezervace, vyhlášená na ochranu jedinečného a cenného zbytku lesního porostu teplomilné doubravy a lesostepních společenstev. Jak by také ne, když se v rámci jihočeského regionu jedná o jednu z nejteplejších lokalit. Porost je tvořen hlavně dubem zimním, to je ten se \"šponovkami\", lískou a hlohem. Raritou je výskyt dubu žlutavého, u nás známého jen z oblasti Českého krasu. Z bylin zaujme smutný hrachor černý, neméně veselý plicník tmavý a o černohlávkovi raději ani nemluvím. Nejtypičtějším představitelem je ale tolita lékařská a s ní řada druhů travní teplomilné vegetace. Největším nebezpečím skalnaté lesostepní stráně byla v minulých letech přítomnost mufloního stáda. Okusování mladých dřevin a výrazná půdní eroze vedly k oplocení nejcennějších částí území a zásah byl úspěšný. A protože obnova těžby ložiska grafitu v západním úbočí hory nehrozí, zůstává posledním úkolem ochrany přírody provést rekonstrukci severního svahu. Ta spočívá v postupném, nahrazení smrkového porostu listnatými původními dřevinami a pak už se chráněné území Kněží hora zaskví v plné kráse. Na skalnatém ostrohu nad řekou Otavou prý sedával i F. L. Čelakovský. Jestli ano, naskýtal se mu stejný pohled jako nám dnes. Široká, stříbrná, nikdy nekončící stuha řeky s jednotvárným zpěvem, plyne do dálky krásnou krajinou. Kdo z nás rozumí jejímu šumění . . .? Zdroj: Listy Strakonicka
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí