zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Diskuse o energetické politice pokračuje

14.04.2003
Obecné
Diskuse o energetické politice pokračuje
Příliš málo proudu bez atomu nazval další ze série materiálů ke švýcarským jaderným referendům Neue Zürcher Zeitung. Náklady na odmítnutí jaderné energetiky při zachování energetického statu quo ve Švýcarsku by činily 29 miliard v případě referenda Moratorium plus, tedy nejbližších deset let nestavět žádný jaderný zdroj. Pokud by Švýcaři řekli ano v referendu Proud bez atomu, a rozhodli tak o okamžitém odchodu od jádra, by to bylo 40 miliard franků (600 miliard až 850 miliard Kč). Kalkuluje se přitom nikoli s dovozem, nýbrž s výstavbou nových konvenčních elektráren. Experti Brémského energetického ústavu předpokládají vybudování paroplynových zařízení, která se dají rychle a relativně levně postavit a mají také vysokou účinnost. Zkoumání alternativ V další studii zvažoval ústav dvě alternativy vůči plynovým zařízením, neboť zemní plyn jako fosilní palivo, na rozdíl od jaderného, znečišťuje ovzduší oxidy dusíku a uhlíku, což je v rozporu s cíli švýcarské ekologické politiky. Experti analyzovali urychlenou výstavbu fotovoltaických, větrných a kogeneračních zařízení i technická opatření vedoucí k efektivnímu využívání proudu. Výsledek: Náklady na nahrazení jaderného proudu v porovnání s původní variantou výrazně stoupají a pohybují se mezi 40 miliardami a 51 miliardami franků (850 miliard až 1,05 biliónu Kč). Švýcarský energetický úřad dochází k jiným číslům. Rozdílně také kalkuluje dovoz proudu zaručený dlouhodobými smlouvami. Kumulované náklady pak vypočítává na 13 miliard, resp. 28 miliard franků (280 miliard až 600 miliard Kč). Odběratele to ročně zatíží půlmiliardou až miliardou franků, pro průměrnou rodinu se účet za elektřinu zvýší o 110, resp. 230 franků. Plusy a minusy V úvahu je však třeba brát externí náklady fosilní a jaderné energetiky. Proti škodlivým zplodinám stojí atomová rizika a nepředfinancované náklady na odpady a likvidaci. Při katastrofální nehodě na jaderné elektrárně ručí majitelé neomezeně, fakticky však má jejich platební schopnost jistou hranici. Proto by musela v takovém případě nést škody ve značné míře celá společnost. Už jen zvýšení pojistné sumy ze současných 700 miliónů na čtyři miliardy franků by podle jedné studie zvýšilo výrobní náklady JE Mühlberg o 0,25 franku za kilowatthodinu. Jak výrazně by se snížily rizikové náklady nebo pravděpodobnost zvažovaných škod z jaderné nehody, se dá odhadnout jen ztěží. Externí náklady mohou vzniknout také při odstavení elektráren. Odvádějí se sice prostředky do zvláštních fondů, není však jasné, zda tyto zdroje pokryjí náklady na odstavení a likvidaci zařízení a na likvidaci odpadů. Podle úřadu dosáhnou náklady na likvidaci všech pěti elektráren 1,9 miliardy franků (40 miliard Kč). Koncem roku 2001 bylo na účtech fondu pro likvidaci 908 miliónů franků. Náklady na likvidaci odpadů odhadují provozovatelé a příslušné organizace na 12 miliard franků (500 miliard Kč). Na likvidačním fondu bylo koncem roku 2001 jen 1,44 miliardy franků. Jako zatěžující rámcová podmínka přistupuje skutečnost, že vybudování úložišť radioaktivních odpadů je politicky těžko prosaditelné, neboť obyvatelstvo se proti němu bouří. Jádro? Praktická volba Z hospodářského hlediska vše mluví proti oběma iniciativám. Náhrada jádra fosilní energií by byla ekologicky krokem zpět. Nerealisticky se jeví varianta nahradit jaderný proud obnovitelnými zdroji energie. Fotovoltaická a větrná zařízení dodávají proud nerovnoměrně, takže je nezbytné instalovat velký, a tedy drahý výkon. Přitom samotné sluneční elektrárny nedokáží kompenzovat odchod od jaderné energetiky. Orientace na dovoz proudu by vedla k závislosti na zahraničních dodavatelích a s největší pravděpodobností by to také neznamenalo odchod od jaderné elektřiny. Zbývá jen možnost nahradit výpadek úspornými technologiemi. Také tady je úspěch nejistý - úsporný potenciál je omezený. Z tohoto hlediska bude sotva chybou využít zbývající životnost jaderných elektráren. Jsou spolehlivé, dobře vytížené a produkují srovnatelně levnou základní energii - tak proč hledět na holuba na střeše, když máme vrabce v hrsti, uzavírá Neue Zürcher Zeitung. Zdroj: Haló noviny
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí