zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nové topení - sepětí ekologie a ekonomie

16.04.2003
Obecné
Nové topení - sepětí ekologie a ekonomie
Vytápění rozlehlého DIOSSu bylo v minulosti zajišťováno centrální uhelnou kotelnou. V roce 1990 se uhelná kotelna přestavěla na centrální plynovou kotelnu osazenou třemi kotli o celkovém výkonu 28 MW. Vyrábělo se jak teplo pro otop, tak teplo technologické do výrobního procesu. Výroba včetně většiny distribuce tepla probíhala v podobě páry. Obrovské energetické ztráty plynuly především z parní technologie nevratného parního kondenzátu, z dlouhých teplovodů a taktéž i omezené regulační schopnosti velkých zdrojů tepla. Vypouštěním nevratného parního kondenzátu se hodinově ztrácelo až 20000 litrů vody ca 50 \"C teplé jejím vypuštěním do kanalizace, to odpovídá tepelné ztrátě 3.3 MW. V letních měsících, kdy bylo zapotřebí produkovat pouze technologické teplo do výrobního procesu v množství 150 kW, musel být v provozu kotel 8MW (!), sice zregulovaný na minimum, které však bylo 500 kW - zbylé teplo 350 kW se muselo zmařit. Takto vypadalo tepelné hospodářství, dědictví z doby, kdy byla energie levná. Protože nebyl ekonomický tlak, o energii se neuvažovalo, energií se plýtvalo. Byla to ekonomická záležitost předchůdců, ovšem se všemi ekologickými globálními negativními dopady na nás a naše nástupce. Impulz k přebudování přišel samozřejmě z ekonomického důvodu. Rekonstrukce vytápění firmy formou decentralizace trvala dva roky a jejím výsledkem je vybudování: 13 středních plynových kotelen (á 100 - 400 kW) 4 malé plynové kotelny (á 10 - 100 kW) 72 plynových tepelných zářičů (á 20 - 60 kW) další plynové ohřívače TUV. Projekt řešil komplexně spotřebu tepla včetně zateplení budov a organizace výroby. Bylo provedeno zejména: Zateplení rozhodujících střech PUR pěnou Zateplení půdních prostor minerální vatou Vytvoření podhledů - snížení vytápěného objemu Zateplení některých fasád Doplnění vrat zateplovacími pásy, izolace vrat Opravy a výměny oken, ošetření tepelných mostů Tepelné izolace teplých technologických procesů. Vzhledem k velkému areálu a časově rozdílným nárokům na spotřebu tepla v nesouvisejících výrobních provozech se teplo nyní vyrábí přímo tam, kde je potřeba, a jen tehdy, když je potřeba. Veškerá technologie je na vysoké současné technické úrovni. A co ekologický dopad? Uvážíme-li, že každá kilowatthodina tepelné energie je producentem: emisí CO2, CO, SO2, Nx, CXHX,, primárního globálního oteplení sekundárního glób. oteplení přispěním produkce skleníkových plynů, pak je z redukce: původního instalovaného výkonu 28 MW na současný instalovaný výkon pouze 7 MW -původní spotřeby 64 000 GJ tepla/rok na 31740 GJ/rok původní spotřeby l 855 000 m3/rok plynu na 920 000 m3/ rok kladný zisk nabíledni Těmto hodnotám znásobeno kvalitnějším spalovacím procesem odpovídá snížení imisí, což je nepopiratelný ekologický přínos. Ovlivňování životního prostředí výrobními závody je významným vlivem díky jejich síle a možnostem. Základním záměrem DIOSSu Nýřany jako podnikatelského subjektu je samozřejmě tvořit zisk, nikoliv však bezohledně vůči životnímu prostředí. Přejme si, aby všechny ekonomicky nastartované procesy ve společnosti byly v souladu s ekologickými požadavky tak, jako se podařilo sloučit technikům Diossu. Ing. Jan Mašek Zdroj: Technický týdeník
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ukliďme Česko
23
9. 2017
23.9.2017 - Festival, slavnost
Brno
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí