Zemní plyn zatím nemá v MHD větší uplatnění
Přestože stát finančně podporuje používání stlačeného zemního plynu v městské
hromadné dopravě, zájem o provozování ekologických autobusů je mizivý. Situaci
zhoršila skutečnost, že zatímco loni podnikatelé dostávali na systém CNG (jak se
používání zemního plynu nazývá) dotace, letos jsou pro ně jen půjčky, a to 900
tisíc korun na jeden autobus. Dotace ve stejné výši mohou získat už jen obce v
regionech vyžadujících zvláštní ochranu ovzduší . \"Vnímám to jako další
zhoršení podmínek pro provoz eko-autobusů,\" prohlásil ředitel osobní dopravy
ČSAD Havířov Dalibor Drlík. \"Fakt, že dotace mohou čerpat obce, nám nepomůže,
protože ty nejsou vlastníky dopravních prostředků a těžko by dotaci
přeúčtovaly,\" míní. Havířovský dopravní podnik patří k největším provozovatelům
autobusů s pohonem na stlačený zemní plyn. Má jich 42. \"Poskytovaná půjčka je
úročena čtyřmi procenty, splatná pět let s jednoročním odkladem,\" uvedla mluvčí
Státního fondu životního prostředí Lucie Králová. \"Pokud by dotaci nezískaly
všechny podnikatelské subjekty, došlo by k deformaci tržního prostředí,\"
zdůvodnila změnu finanční podpory. Vloni o ni požádaly jen dva subjekty - ČSAD
Bus Ústí nad Labem a společnost First Transport Lines (FTL) z Prostějova. Letos
zatím nikdo. Členové Sdružení dopravních podniků ani nepočítají s tím, že by o
půjčku žádali. \"Šlo by o nesmírně nákladný projekt, o kterém musí rozhodnout
vlastníci dopravních podniků, tedy města,\" uvedl výkonný ředitel sdružení
Antonín Macháček. \"Autobusy s naftovými motory, které splňují kritéria normy
EURO III, jsou k životnímu prostředí také dostatečně šetrné,\" zdůraznil. Pohon
zemním plynem však produkuje podle hygieniků ve srovnání s naftou řádově méně
oxidů dusíků a až tisíckrát méně pevných - zčásti karcinogenních - látek.
Zavádění zemního plynu v MHD vázne i na nedostatku vozů a jejich ceně. Zatímco
naftový autobus stojí zhruba 3,5 miliónu korun, za ten s motorem na zemní plyn
zaplatí podnikatel nejméně o polovinu více. V Česku dnes jezdí jen asi sto
takových vozů, takže se ani plynařům nevyplácí stavět čerpací stanice.
\"Promrhali jsme spoustu času, zatímco Evropa pochopila význam zemního plynu v
automobilové dopravě,\" míní Zdeněk Halada, jeden z průkopníků ekologických
pohonů. \"Evropská komise přijala program, podle kterého by mělo do roku 2020
jezdit v zemích EU deset procent motorových vozidel s pohonem na zemní plyn. Nám
však podobný projekt schází,\" řekl. Srovnání provozu autobusů na různý pohon
plynový motor naftový motor náklady na PHM 4,80 korun/km 8 korun/km návratnost
při zavedení plynového autobusu (60 000 km ročně) méně než 3 roky úspora nákladů
při desetileté životnosti plyn. autobusu zhruba 1,1 miliónu korun Pramen: Jamot,
a. s. ZDROJ: HN
Přestože stát finančně podporuje používání stlačeného zemního plynu v městské hromadné dopravě, zájem o provozování ekologických autobusů je mizivý. Situaci zhoršila skutečnost, že zatímco loni podnikatelé dostávali na systém CNG (jak se používání zemního plynu nazývá) dotace, letos jsou pro ně jen půjčky, a to 900 tisíc korun na jeden autobus. Dotace ve stejné výši mohou získat už jen obce v regionech vyžadujících zvláštní ochranu ovzduší .
\"Vnímám to jako další zhoršení podmínek pro provoz eko-autobusů,\" prohlásil ředitel osobní dopravy ČSAD Havířov Dalibor Drlík. \"Fakt, že dotace mohou čerpat obce, nám nepomůže, protože ty nejsou vlastníky dopravních prostředků a těžko by dotaci přeúčtovaly,\" míní. Havířovský dopravní podnik patří k největším provozovatelům autobusů s pohonem na stlačený zemní plyn. Má jich 42.
\"Poskytovaná půjčka je úročena čtyřmi procenty, splatná pět let s jednoročním odkladem,\" uvedla mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Králová. \"Pokud by dotaci nezískaly všechny podnikatelské subjekty, došlo by k deformaci tržního prostředí,\" zdůvodnila změnu finanční podpory. Vloni o ni požádaly jen dva subjekty - ČSAD Bus Ústí nad Labem a společnost First Transport Lines (FTL) z Prostějova. Letos zatím nikdo.
Členové Sdružení dopravních podniků ani nepočítají s tím, že by o půjčku žádali. \"Šlo by o nesmírně nákladný projekt, o kterém musí rozhodnout vlastníci dopravních podniků, tedy města,\" uvedl výkonný ředitel sdružení Antonín Macháček. \"Autobusy s naftovými motory, které splňují kritéria normy EURO III, jsou k životnímu prostředí také dostatečně šetrné,\" zdůraznil.
Pohon zemním plynem však produkuje podle hygieniků ve srovnání s naftou řádově méně oxidů dusíků a až tisíckrát méně pevných - zčásti karcinogenních - látek. Zavádění zemního plynu v MHD vázne i na nedostatku vozů a jejich ceně. Zatímco naftový autobus stojí zhruba 3,5 miliónu korun, za ten s motorem na zemní plyn zaplatí podnikatel nejméně o polovinu více.
V Česku dnes jezdí jen asi sto takových vozů, takže se ani plynařům nevyplácí stavět čerpací stanice. \"Promrhali jsme spoustu času, zatímco Evropa pochopila význam zemního plynu v automobilové dopravě,\" míní Zdeněk Halada, jeden z průkopníků ekologických pohonů. \"Evropská komise přijala program, podle kterého by mělo do roku 2020 jezdit v zemích EU deset procent motorových vozidel s pohonem na zemní plyn. Nám však podobný projekt schází,\" řekl.
Srovnání provozu autobusů na různý pohon
plynový motor naftový motor
náklady na PHM 4,80 korun/km 8 korun/km
návratnost při zavedení plynového autobusu (60 000 km ročně) méně než 3 roky
úspora nákladů při desetileté životnosti plyn. autobusu zhruba 1,1 miliónu korun
Pramen: Jamot, a. s.
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích