Životní prostředí: Spousta dobrých úmyslů, málo peněz
OSN mandát ke Spojenými státy vedené válce proti Iráku nedala, ale na jejích
bedrech s největší pravděpodobností zůstane vyřešení ekologických problémů,
které válka v zemi způsobila. Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP)
ostatně začal zpracovávat panelovou studii dopadu války na irácké životní
prostředí už několik dní předtím, než na Irák dopadly první bomby. Pokud Rada
bezpečnosti OSN schválí její mandát, vydá se jednotka UNEP do Iráku, aby
posoudila přímo v terénu vzniklé škody a navrhla řešení - což ovšem nezaručuje,
že budou k dispozici finanční prostředky na jejich naplnění. Po válkách
uplynulých desetiletí ochromily většinu návrhů UNEP právě omezené finanční
prostředky. Například po válce v Kosovu identifikoval UNEP čtyři střediska
kontaminace způsobené bombami NATO a navrhl 27 očistných programů, které měly
stát 21 milionů dolarů. Téměř dva roky ovšem trvalo nejdřív zpracování analýz a
poté shánění finančních prostředků, jichž se navíc dalo dohromady jen 12,5
milionu dolarů, než mohla samotná očista začít. \"Kdyby se místa zamořená
škodlivými látkami začala správně čistit hned po bombardování, mohlo to být
relativně snadné,\" říká Sriram Gopal, vědecký pracovník Ústavu pro výzkum
životního prostředí v americkém Marylandu. \"Ale teď už se chemikálie dostaly do
podzemních vod a problém je mnohem složitější.\" V téhle válce zatím UNEP
požádal o skromného půl milionu dolarů - nedostal ještě nic. Americká agentura
pro mezinárodní rozvoj (USAID) od začátku války až dosud vynaložila na pomoc
Iráku půl miliardy dolarů - ovšem prakticky nic na projekty související s
životním prostředím. Životnímu prostředí v oblasti neškodí jen nedostatek peněz,
ale také krátkodobá pozornost světového společenství. V roce 1991 doporučil UNEP
vytvoření mezinárodního plánu na obnovu životního prostředí, cosi na způsob
Marshallova plánu, jenž by se vyrovnal s katastrofou, jakou na Blízkém východě
způsobila první válka v Perském zálivu. Tento plán se nikdy neuskutečnil. Proč?
Žádný konkrétní důvod neexistuje, říká šéf UNEP pro komunikaci Nick Nuttall.
\"Po válce byla spousta dobré vůle a dobrých úmyslů, ale pak se pozornost světa
otočila jinam.\" Zdroj: eKOLOGIE
OSN mandát ke Spojenými státy vedené válce proti Iráku nedala, ale na jejích bedrech s největší pravděpodobností zůstane vyřešení ekologických problémů, které válka v zemi způsobila. Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) ostatně začal zpracovávat panelovou studii dopadu války na irácké životní prostředí už několik dní předtím, než na Irák dopadly první bomby.
Pokud Rada bezpečnosti OSN schválí její mandát, vydá se jednotka UNEP do Iráku, aby posoudila přímo v terénu vzniklé škody a navrhla řešení - což ovšem nezaručuje, že budou k dispozici finanční prostředky na jejich naplnění. Po válkách uplynulých desetiletí ochromily většinu návrhů UNEP právě omezené finanční prostředky.
Například po válce v Kosovu identifikoval UNEP čtyři střediska kontaminace způsobené bombami NATO a navrhl 27 očistných programů, které měly stát 21 milionů dolarů. Téměř dva roky ovšem trvalo nejdřív zpracování analýz a poté shánění finančních prostředků, jichž se navíc dalo dohromady jen 12,5 milionu dolarů, než mohla samotná očista začít.
\"Kdyby se místa zamořená škodlivými látkami začala správně čistit hned po bombardování, mohlo to být relativně snadné,\" říká Sriram Gopal, vědecký pracovník Ústavu pro výzkum životního prostředí v americkém Marylandu. \"Ale teď už se chemikálie dostaly do podzemních vod a problém je mnohem složitější.\"
V téhle válce zatím UNEP požádal o skromného půl milionu dolarů - nedostal ještě nic. Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) od začátku války až dosud vynaložila na pomoc Iráku půl miliardy dolarů - ovšem prakticky nic na projekty související s životním prostředím.
Životnímu prostředí v oblasti neškodí jen nedostatek peněz, ale také krátkodobá pozornost světového společenství. V roce 1991 doporučil UNEP vytvoření mezinárodního plánu na obnovu životního prostředí, cosi na způsob Marshallova plánu, jenž by se vyrovnal s katastrofou, jakou na Blízkém východě způsobila první válka v Perském zálivu. Tento plán se nikdy neuskutečnil. Proč? Žádný konkrétní důvod neexistuje, říká šéf UNEP pro komunikaci Nick Nuttall. \"Po válce byla spousta dobré vůle a dobrých úmyslů, ale pak se pozornost světa otočila jinam.\"
Zdroj: eKOLOGIE
Sdílet článek na sociálních sítích