zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

EU a životní prostředí

05.05.2003
Obecné
EU a životní prostředí


stínový ministr životního prostředí Bedřich Moldan, Mladá fronta Dnes, 29.4.2003 Účastníci stockholmské konference OSN v roce 1972 důrazně upozornili na naléhavou potřebu chránit životní prostředí \"naší jediné Země\", jak znělo její motto. Vyspělé státy vzaly tuto výzvu velmi vážně a v létech, která následovala, postupně vytvořily \"zelenou\" legislativu tak, jak ji dnes známe. Environmentální zákony Evropská společenství budovala environmentální zákonodárství společně, vycházejíce ze zásady, že \"životní prostředí nezná hranice\". Nebylo zapotřebí složitě harmonizovat existující zákony na národní úrovni, protože v té době v podstatě žádné neexistovaly. Dnes platí v Evropské unii několik set směrnic a dalších právních norem, které chrání životní prostředí, přírodu a přírodní zdroje na národní, regionální i globální úrovni. Při vyjednávání o vstupu do Evropské unie byla kapitola 22 Životní prostředí jednou z nejobtížnějších, protože z požadavků acquis communautaire vyplynula nutnost převést do našeho zákonodárství a institucionálně i jinak zajistit naplnění (implementaci) uvedeného velkého množství evropských norem. Téměř všechny naše zákony, které většinou vznikly na začátku 90. let, bylo třeba změnit a některá dosud bílá místa zaplnit zákony novými. Celý proces se podařilo navzdory jeho náročnosti vcelku hladce zvládnout, protože české zákonodárství z devadesátých let poskytlo dobrý základ. Čistší ovzduší a voda Zákony z tohoto období se postupně podařilo naplnit, což přineslo výrazné zlepšení ve všech oblastech životního prostředí. Největšího úspěchu bylo dosaženo v čistotě ovzduší, kde emise hlavních škodlivin klesly až o 90 procent. Téměř stejně radikálního zlepšení bylo dosaženo v oblasti čistoty vod. Nakládání s odpady, včetně odpadů nebezpečných, je na nesrovnatelně vyšší úrovni, než tomu bylo před listopadem. V té době jsme byli jednou z nejvíce zamořených zemí Evropy; po skončení existence NDR, která na tom byla ještě hůř, bylo Československo v mnoha parametrech na posledním místě. Dnes jsme se dostali na pozici odpovídající přibližně průměru OECD a celkově jsme jenom mírně pod průměrem EU, to znamená, že v řadě případů je situace lepší než v některých státech současné patnáctky. Těchto výsledků bylo dosaženo za cenu nemalých nákladů, po několik let jsme vynakládali na životní prostředí více než 2,5 procenta HDP. Současná legislativa je díky harmonizaci s EU v průměru o něco málo přísnější, ne však dramaticky. (K postupnému zpřísňování by pravděpodobně docházelo v každém případě.) Je systematičtější a pokrývá v úplnosti celou oblast životního prostředí, které je chráněno lépe a účinněji. Významná je rovněž plná harmonizace práva s okolními státy, co se týče požadavků na různé výrobky, technologické procesy, pravidla hospodaření a podobně, což umožňuje rovná práva našich podniků, dříve občas obviňovaných z \"ekodumpingu\" (nižší výrobní náklady z důvodu nedostatečných opatření na ochranu prostředí). Proces přistoupení, stejně jako předpokládané členství v Evropské unii, znamená pro oblast životního prostředí jednoznačně kladný přínos. Investice nestouply Mnohdy se upozorňuje na to, že splnění veškerých evropských norem v oblasti životního prostředí znamená značné investice. To je rozhodně pravda, avšak je si nutno uvědomit, že potřebné prostředky nejsou významně rozdílné oproti nákladům, které by bylo třeba vynaložit již podle minulé legislativy, a že největší objem prostředků na ochranu životního prostředí byl vynaložen v období let 1994-1998 a od té doby poklesl. Postupně se však uplatňují nové technologie šetřící prostředí, které přinášejí jak ekologický prospěch, tak ekonomický zisk, takže životní prostředí se může nadále zlepšovat i při celkově nižších nákladech. Zdroj: ODS
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ukliďme Česko
23
9. 2017
23.9.2017 - Festival, slavnost
Brno
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí