zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Elektrárnu rozebírají na součástky

09.05.2003
Obecné
Elektrárnu rozebírají na součástky
Z první rakouské jaderné elektrárny se stala turistická atrakce
Za nejdražší sklad náhradních dílů na světě lze označit objekt jaderné elektrárny v dolnorakouském Zwentendorfu. Stavěla se devět let a přišla na 7,5 miliardy šilinků, což dnes představuje téměř 40 miliard korun. O tom, že nakonec nebude uvedena do provozu, rozhodla většina z pouhých třiceti tisíc účastníků referenda na podzim roku 1978 a osm let poté vláda rozhodla investici zlikvidovat. \"Atomová elektrárna asi čtyřicet kilometrů od Vídně však stojí dodnes a ani v případě, že by se Rakousko někdy rozhodlo vrátit k jádru, by kvůli technické zastaralosti už nebylo možné ji spustit,\" napsal švýcarský list Neue Zürcher Zeitung. MEZITITULEK: Náhradní zdroj spaluje polské uhlí Hlavní rakouské elektrárenské společnosti Verbund a EVN náhradou za 730megawattový zdroj vybudovaly a v roce 1987 uvedly do provozu v nedalekém Dürnrohru dva bloky tepelné elektrárny o výkonu 757 megawattů. Spalují polské kamenné uhlí, případně plyn. Zmíněné podniky do výstavby investovaly dohromady 13 miliard šilinků, tedy přibližně 60 miliard korun. Právě tuto elektrárnu využívají jako základní zdroj proudu v Rakousku. MEZITITULEK: Němci se postupně k jádru otáčejí zády Zwentendorfský objekt měl být rozhodnutím vídeňské vlády zlikvidován a břeh Dunaje se měl opět zazelenat. Zatím se to však nedaří. \"Zařízení se jen velice pomalu rozprodává. Řadu komponentů využívají německé jaderné elektrárny postavené podle stejného projektu,\" informoval představitel společnosti Verbund Wolfgang Valach české starosty, kteří minulý měsíc jako vůbec první čeští komunální politici navštívili tento uzavřený objekt. V Zwentendorfu se instalovala technologie vyvinutá a vyrobená společností Siemens. Obdobný reaktor se v německém Würgassenu využíval od roku 1971. Po pětadvaceti letech provozu, během něhož se investice zaplatila a přinesla zisk, byl odstaven a nyní se postupně likviduje. Chybějící energie se nahrazuje dovozy z dánských a polských elektráren, většinou uhelných. V Německu zůstává funkční ještě reaktor v Brunsbüttelu. Ovšem tamní údržbáři bývají ve Zwentendorfu častými hosty, když hledají náhradní díly. Valachův kolega Karl Figl informuje, že objekt využívají němečtí kolegové rovněž pro výcvik ke speciálním pracím, například ke vstupu do reaktoru. \"Mohou v klidu trénovat v nikdy nespuštěné a tedy nejbezpečnější jaderné elektrárně na světě,\" dodávají s ironií rakouští odpůrci atomu. MEZITITULEK: Od doby kamenné až po atomovou éru První a poslední rakouská jaderná elektrárna není běžným návštěvníkům přístupná. Zwentendorfský starosta Hermann Kühtreiber to chce změnit a už řadu let usiluje, aby tam vzniklo muzeum energetiky zachycující její vývoj od doby kamenné po atomovou. \"Zájem navštívit elektrárnu je obrovský. Ročně projede po Dunajské cyklotrase naší obcí na padesát tisíc turistů a prakticky každý se chce podívat dovnitř. Kde jinde se můžete dostat přímo do reaktoru? Kde jinde na světě najdete hotovou atomovou elektrárnu, která nebyla nikdy uvedena do provozu?\" říká starosta. ZDROJ: HN
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí