zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Z Českolipska zmizí další kopec

15.05.2003
Geologie
Z Českolipska zmizí další kopec


Z povrchu země má zmizet Maršovický vrch u Dubé na Českolipsku. Místní dominantu a cennou geologickou památku pomalu vytěžuje firma Tarmac. Chlum Úplně vytěžen má být do několika let Maršovický vrch, dominanta krajiny u Dubé na Českolipsku. Z kopce, který je také cennou geologickou památkou, těží firma Tarmac Severokámen znělec. Tarmac nedávno téměř vytěžil kopec v Tachově na Doksku a teď se soustředí právě na Maršovický vrch. Ekologové tady proti těžbě protestují už deset let. \"Je to krajinná dominanta, podle některých geologů byl Maršovický vrch ve druhohorách po určitou dobu ostrovem v křídovém moři. Nejstarší horniny v celé zdejší oblasti lze najít právě na Maršovickém vrchu. Nejde ale jen o jeden kopec. Musí se to vzít celé dohromady. Českolipsko už přišlo o Tachov a teď by mělo přijít o Tlustec a Maršovický vrch. Je to bourání zdejší krajiny,\" vysvětluje Miroslav Hudec, českolipský zástupce Sdružení pro trvale udržitelný život. Těžaři ale mají povolení báňského úřadu na úplné vytěžení kopce a ročně tu vytěží dvě stě padesát tisíc tun znělce. \"Při současném objemu těžby jsou tu ještě zásoby až na čtyři desítky let,\" říká Jiří Vacek, divizní ředitel Tarmacu. \"Nás samozřejmě limitují zákony a předpisy, ale to hlavní je, že my musíme po vytěžení kopce provést rekultivace. Proto je také už několik let zřízený rekultivační fond, kam odvádíme část peněz z našeho obratu,\" hájí těžaře Vacek. Pro obec Chlum, která leží přímo pod Maršovickým vrchem, těžba žádná velká pozitiva nepřinesla. Pokračování na straně C3 Pokračování ze strany C1 \"To jediné největší pozitivum je to, že jsme loni prodali těžařům pozemky za více než jeden milion korun, což je přibližně celý roční rozpočet naší obce,\" říká Veronika Žáková, místostarostka Chlumu. Podle ní nejsou v lomu zaměstnáni ani žádní zdejší lidé. \"Lom rozhodně přínosem pro zaměstnanost není.\" Na těžaře si stále hodně stěžují lidé z rekreační osady Maršovice. \"Kvůli odstřelům mají totiž popraskané domy a největší hluk a prach míří na ně. V osadě ale není ani jeden stálý obyvatel. Všechno to jsou rekreanti, většinou z Prahy. Klidu si ale asi moc neužijí,\" říká Eva Vejvodová, zastupitelka Chlumu. Těžaři se hájí tím, že už změnili technologii odstřelu. \"Místo mohutných komorových odstřelů používáme malé clonové odstřely. Dříve docházelo k odtržení obrovských kusů skal, dnes už ne,\" říká Jiří Vacek. Zejména v osmdesátých a na začátku devadesátých let tady těžba obyvatele hodně sužovala. \"Běžně nám lítaly kameny na zahradu. I střechu nám to zčásti rozbilo. Teď už ty otřesy nejsou takové. Když ale střílejí, tak se nám pořád klepe chalupa,\" říká Jaroslava Horáková z Chlumu. Přesto obyvatelé proti těžbě výrazně neprotestují. \"Tomu už stejně nezabráníme. Likvidace lomu by navíc stála ohromné množství peněz. Teď už jde jen o to, aby tu nebyly nějaké negativní dopady na lidi, kteří žijí v naší obci, a aby to něco přineslo obci jako takové,\" říká Eva Vejvodová, zastupitelka v malé obci Chlum, která leží přímo pod Maršovickým vrchem. Podobně jako ona hovoří i další lidé v Chlumu. Ještě nedávno tu přitom bylo běžné, že při každém odstřelu se lidem třásly domy nad hlavou. Už v roce 1994 vyzývala k zastavení těžby na Maršovickém vrchu i Tlustci Nadace Lemberk, poukazovala přitom na dnes úplně vytěžený Tachov. Trnem v oku jí byli těžaři (tehdy ještě jako Wimpey Severokámen, dnes Tarmac Severokámen), kteří těžili právě v Tachově a Chlumu, a společnost Beron, která těžila na Tlustci. V červnu 1995 zahájila Nadace Lemberk proti těžbě na Maršovickém vrchu a Tlustci dokonce řetězovou hladovku. Maršovický vrch má krkolomný osud. Zdejší zásoby znělce vznikly asi před šedesáti miliony lety, v minulém století se tu dokonce našly ulity vymřelých měkkýšů, ale už po válce si tu obec Chlum otevřela svůj lom. \"Do druhé poloviny sedmdesátých let se tu těžil keratofyr, takzvaný červený kámen, který se používal na výrobu antuky. Pak se přešlo na těžbu znělce, zásoby keratofyru se totiž zdály být nekvalitní a vybavený lom se potřeboval zužitkovat,\" vzpomínají pamětníci z Chlumu. Tarmac si v lomu vloni otevřel novou zrekonstruovanou linku skoro za osmdesát milionů korun. \"Tachov je téměř dotěžen. Naši produkci teď soustředíme sem,\" uvedli tehdy těžaři. MICHAEL POLÁK Zdroj: Mladá fronta Dnes
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Bílé Karpaty (hranice ČR/SR tábor Polana - Vrbovce/Javorník)
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí