Zateplením domů lze každý rok ušetřit tisíce korun

Topná sezóna sice skončila před několika týdny, již nyní je však třeba myslet na tu následující. A to především v těch případech, kde lidé doplácejí za odběr energií každoročně po zimním období několik tisíc korun. Odborníci mají v takových případech jasné doporučení: Je třeba věnovat zvýšenou pozornost kvalitě tepelné izolace domu. Největší energetické ztráty totiž vznikají domácnostem kvůli nekvalitní izolaci objektů. Únikům energie sice nelze stoprocentně zabránit, je však možné s pomocí technických opatření snížit ztráty na hranici přijatelnou pro rodinný rozpočet. MEZITITULEK: Zateplení obvodových zdí se vrátí za desítky let Jen ztráty tepla, které uniká přes obvodové zdi, střechy, půdy a sklepy představují u starších a nekvalitně izolovaných objektů čtyřicet až šedesát procent veškerých úniků tepelné energie z objektu. S největšími ztrátami jsou spojeny hlavně staré panelové domy. V tomto případě mohou jejich majitelé snížit s využitím nejmodernějších technologií a materiálů ztráty až o pětatřicet procent. U panelových bytů bývají taková opatření spojena s izolováním a regenerací celého domu. Náklady na zateplení jednoho metru čtverečního zdiva se v těchto případech pohybují na částkách od dvou tisíc korun výše. Ještě dražší je ovšem zateplení rodinného domu, kde musí majitelé počítat s náklady od čtvrt miliónu korun výše. Návratnost investovaných peněz do zateplení objektů se značně liší. Pohybuje se kolem pětadvaceti let u rodinného domku, u bytu je zhruba o pět a více let kratší. MEZITITULEK: Unikům tepla zabrání i venkovní žaluzie Za místo, ze kterého bez využití uniká do okolí velké množství tepla, lze označit také okna. Tyto úniky se mohou podílet na celkových tepelných ztrátách objektu až čtyřiceti procenty. Úniky tepla lze výrazně snížit výměnou starších netěsnících oken za nová, v současné době nejpoužívanější plastová. Například okna rodinného domku vyjdou při obvyklé velikosti zhruba na 5000 korun a více. V porovnání se zateplením obvodových zdí je v tomto případě finanční návratnost ještě delší. Všeobecně se hovoří o 30 a více letech. Existují však i levnější opatření. Vnější žaluzie, které v létě brání přehřívání obydlí, dokáží v zimě snížit úniky tepla o 40 procent. Pokud majitelé hodlají opravdu razantně snížit energetické nároky na provoz budov, nesmějí zapomenout na střechu. Z té může ročně uniknout u rodinných domků až dvacet procent a u velkých činžovních domů až osm procent z celkové spotřeby tepla. Za pomocí izolačních materiálů, mimo jiné polyuretanové pěny nanesené na podlahy půdních místností, lze tepelné ztráty o polovinu snížit. U rodinných domků mohou velké tepelné ztráty zavinit i špatně izolované sklepy, v nejhorších případech z nich uniká až deset procent z celkové spotřeby energie. Zde stačí izolovat strop sklepa. Průměrné náklady obvykle nepřekročí tisíc korun za metr čtvereční. Po zateplení objektu lze využít i výkonem menší zdroj energie, což srazí celkové náklady na provoz bytu či rodinného domku až o několik desítek tisíc korun ročně. Jsou však i další možnosti, jak ušetřit při vytápění obydlí a neutratit přitom ani korunu. Například u elektřiny stačí správně zvolit tarif. Další peníze ušetří majitel nemovitosti i tím, že kolem topného tělesa ponechá dost volného prostoru pro cirkulaci vzduchu. U dálkového topení stačí trubky, které vedou přes chladné a nevyužívané prostory, obalit izolací. MEZITITULEK: Ušetřit za topení se dá i za státní peníze Ušetřit lze nejen zateplením, ale i volbou nového zdroje energie. Obzvlášť v případě, kdy na jeho pořízení přispívá stát. Jde hlavně o vytápění s pomocí tepelných čerpadel, kotlů na biomasu a solárních systémů. Výše finanční podpory, kterou poskytuje Státní fond životního prostředí je následující: U tepelných čerpadel je možné získat třicetiprocentní dotaci, maximálně však sto tisíc z celkových investičních nákladů. V případě kotle na biomasu jde o o třicet procent, maximálně však do padesáti tisíc korun. U solárních systémů záleží na tom, za jakým účelem byly vybudovány. Pokud jen pro ohřev teplé užitkové vody, může dotace dosáhnout nejvýše 50 tisíc, při kombinaci s vytápěním objektu až sto tisíc korun. ZDROJ: HN