Hledá se inteligentní energie pro Evropu

Spotřeba energie v Evropě vytrvale roste, ale její místní tradiční zdroje se tenčí, a tak je starý kontinent stále více závislý na vnějším světě. Jak to vnímají Evropané a jak tomu chtějí čelit? Nespoléhají jen na nějaké vnuknutí z nebes? Těmito otázkami se zabýval průzkumu veřejného mínění z podnětu Evropské komise v Bruselu. Na šestnáct tisíc osob v patnácti členských zemích EU odpovídalo na otázky: jakým druhům energie dávají přednost, které druhy energií podle nich mají budoucnost, zda se ve svém každodenním životě snaží energií šetřit atd. Změníme životní návyky? Komisař odpovědný za vědecký výzkum v EU Philippe Busquin komentoval výsledky průzkumu: \" Ač všichni víme, že spotřeba energie roste a její zvětšování je dlouhodobě neudržitelné, přesto nejsme ochotni změnit své životní návyky. Stojíme tak před něčím, co lze nazvat energetickým paradoxem\". Přesto však evropský komisař nevidí situaci černě. Evropané podle něj \" chápou nutnost prosazování nových zdrojů energie, jako je jaderná energie nebo růstné obnovitelné zdroje, stejně jako nové technologie umožňující snížit spotřebu energie\". Z výsledků průzkumu, který zveřejnil unijní statistický úřad Eurobarometr, například vyplývá, že pro více než třetinu dotazovaných je spotřeba energie rozhodujícím při koupi zařízení nebo spotřebiče pro domácnost. Přibližně stejný počet Evropanů prohlašuj e , že je ochotno platit vyšší cenu za energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů. Přísnější předpisy se nelíbí Na druhé straně průzkum ale ukázal, že většina Evropanů si stále neuvědomuje, že jejich chování může mít vliv na spotřebu energie. Většina respondentů si stále myslí, že největší úspory energie by měla zajistit průmyslová odvětví a preferují opatření, která nezvyšují tlak na soukromé osoby. Například čtvrtina dotazovaných je ochotna přijmout přísnější předpisy o tepelné izolaci domů a bytů. Týž postoj se projevuje u spotřeby energie při automobilové dopravě. Jediné, na co jsou lidé ochotni přistoupit, je zvýšit prostředky na výzkum, který by měl zmenšit znečišťování životního prostředí a vedl k nižší spotřebě pohonných hmot. Za jednu z priorit v příštích letech považují Západoevropané rozvoj obnovitelných zdrojů energie a ekologicky čistých dopravních systémů. V jižní Evropě ( Řecko, Španělsko, Itálie) a ve Finsku lidé preferují vývoj a zavádění nových technologií výroby energie, zatímco v ostatních zemích unie ( Dánsko, Nizozemsko, Rakousko a Velká Británie) přisuzují lidé větší důležitost úsporám energie. Priority pro výzkum K prioritám vědeckého výzkumu a vývoje 69 procent respondentů ( ve Švédsku 80 procent) řadí zintenzivnění výzkumu obnovitelných zdrojů energie. Evropané se shodují i v tom, že je třeba dále podporovat jaderný výzkum, zejména pak bezpečnost jaderných elektráren a zpracování jaderného odpadu. Až 90 procent dotázaných považuje oteplování planety a klimatické změny za vážné problémy, před kterými stojí lidstvo. Více než 50 procent z nich, zejména v severní Evropě, si myslí, že vědecký výzkum je rozhodující při hledání nových řešení, jež by zmírnila oteplování planety a snížila množství skleníkových plynů. Obnovitelné zdroje nejsou dostatečně využívány Výsledky průzkumu byly jedním z podkladů, z nichž vycházela Evropská komise při vypracování nejnovějšího - již šestého - Rámcového energetického programu pro období 2003 - 2006. Celý program má rozpočet 17,5 miliard eur, z nichž nemalá část jde na výzkum obnovitelných energetických zdrojů. Podle odborníků země EU mají značný potenciál obnovitelných zdrojů, které jsou však dosud nedostatečně využívány. V dané chvíli tvoří zhruba šest procent hrubé spotřeby energie s tím, že v roce 2010 by se jejich podíl mohl zvýšit na 7,4 - 9 procent. Orientace na přednostní rozvoj obnovitelných zdrojů - větrné turbíny, solární kolektory, biomasu a kapalné bioplyny - má pro EU řadu výhod: je v souladu s hlavní strategií udržitelného hospodářského růstu, snižuje závislost EU na dovozu energií, což je faktor strategicky důležitý, jak ukazuje válka a krize kolem Iráku, z ekonomického hlediska je důležité i to, že obnovitelné zdroje energie pomáhají tvorbě nových pracovních míst, že jsou obvykle podporovány širokou veřejností a že přispívají ke snižování emisí CO 2. Velké náklady, dlouhá návratnost Že nebyly dosud obnovitelné zdroje energie náležitě rozvíjeny, má své příčiny. Vedle tradiční neochoty ke změnám jsou to především poměrně vysoké náklady s dlouhou návratností, technické a ekonomické problémy spojené se zapojováním obnovitelných zdrojů do centrálních energetických sítí, jakož i problémy spojené se sezonními výkyvy u sluneční energie i větru. Evropská komise se už delší čas snaží tyto překážky odstraňovat řadou finančních a daňových opatření a výhod. V takzvané Zelené knize si už v roce 1996 stanovila za cíl zdvojnásobit během patnácti let podíl obnovitelných energetických zdrojů na celkové hrubé spotřebě energie na dvanáct procent. To by mělo také zvýšit počet nových pracovních míst až o 900 tisíc, vést k ročním úsporám energetických nákladů ve výši 3 mld. eur a ke snížení dovozu ropy o 17 - 18 procent. Nemalé letošní cíle Pro rok 2003 byly v rámci této strategie stanoveny přesné cíle, které mají upozornit na investiční příležitosti a přilákat potřebný soukromý kapitál. Tak má být letos v zemích EU mimo jiné: vytvořeno 15 milionů m2 solárních kolektorů, instalovány větrné turbíny o celkovém výkonu 10 000 mW, zajištěno vytápění jednoho milionu domů biomasou. Souběžně byl odstartován i program \" Inteligentní energie pro Evropu\" pro léta 2003 - 2006 s rozpočtem ve výši 215 milionů eur. Ten si klade za cíl zvyšovat energetickou efektivnost zhruba o jedno procento ročně, zvýšit podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů v roce 2010 až na 22,1 procenta a přispět tak ke snížení CO 2, jak to vyžadují dohody z Kjóta. DUŠAN PROVAZNÍK Zdroj: Večerník Praha