Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor chrání přírodu už deset let
Rozhovor s předsedou správní rady nadace Františkem Pelcem V mnohem lepším stavu
než před deseti lety je příroda v Jizerských horách. Podle odborníků však potrvá
ještě několik desítek let, než se po dlouhém období silného znečišťování
životního prostředí horské lesy zcela obnoví. \"Obecně se říká, že na obnovu
lesa stačí sto let. To se ale tvrdí jen proto, že se taková číslovka dobře
pamatuje. Ve skutečnosti je to víc, zhruba sto padesát let,\" říká ekolog
František Pelc z Nadace na záchranu a obnovu Jizerských hor. Když porovnáte
dřívější a současný stav přírody v Jizerských horách, je to výrazný rozdíl? Se
situací, jaká panovala v Jizerských horách tak před deseti, patnácti lety, se ta
současná nedá srovnat. Některých škodlivin - například oxidů síry - mnohonásobně
ubylo. Jen oxidy dusíku, které pocházejí z výfukových plynů aut, nám dělají
starosti. Jejich počet se snižovat moc nedaří. V čem jsou právě oxidy dusíku tak
záludné? Ony překyselí půdu a stromy pak doslova nevědí, co se s nimi děje.
Použiji konkrétního příkladu: smrček začne rychle obrážet, ale nemá dostatek
živin. Energii pro nové jehličky tedy bere z těch starších, které pak odpadávají
na zem. Ani to však nevydrží dlouho a strom se musí poohlédnout po jiném zdroji
živin. A jejich poslední zbytky jsou ještě právě v těch jehlicích, které leží na
zemi. Strom tedy začne své kořeny vést blíž k nim. Tím už ale nesahají kořeny
tak hluboko, takže pak stačí slabší vítr a strom vyvrátí. Jak to vypadalo se
stromy v Jizerských horách v uplynulých desetiletích? Tehdy zahynula spousta
stromů. Například původní jizerskohorské smrky takřka vymizely. Zůstaly jich
sotva stovky a ani se nerozmnožovaly. Poté, co se příroda nedávno vzpamatovala,
se na těchto stromech znovu objevily šišky. Smrky zesílily a začaly se
rozmnožovat samy. Namále měly i další původní jizerskohorské stromy - buky.
Ještě před patnácti lety se jich při obnově lesa vysazovaly jen asi tři
procenta. V polovině devadesátých let to už bylo pětkrát až desetkrát tolik. Je
tedy možné říci, že horská příroda je z nejhoršího již venku? Zatím to ještě
není pořád to pravé. Hory stále nejsou v nejlepším stavu. Ano, vršky kopců se
znovu zelenají. To je ale pořád málo. Problém má hlubší kořeny. Například půda
se obnovuje jen pomalu, je to otázka desítek let. (Mladá fronta Dnes)
Rozhovor s předsedou správní rady nadace Františkem Pelcem
V mnohem lepším stavu než před deseti lety je příroda v Jizerských horách. Podle odborníků však potrvá ještě několik desítek let, než se po dlouhém období silného znečišťování životního prostředí horské lesy zcela obnoví. \"Obecně se říká, že na obnovu lesa stačí sto let. To se ale tvrdí jen proto, že se taková číslovka dobře pamatuje. Ve skutečnosti je to víc, zhruba sto padesát let,\" říká ekolog František Pelc z Nadace na záchranu a obnovu Jizerských hor.
Když porovnáte dřívější a současný stav přírody v Jizerských horách, je to výrazný rozdíl?
Se situací, jaká panovala v Jizerských horách tak před deseti, patnácti lety, se ta současná nedá srovnat. Některých škodlivin - například oxidů síry - mnohonásobně ubylo. Jen oxidy dusíku, které pocházejí z výfukových plynů aut, nám dělají starosti. Jejich počet se snižovat moc nedaří.
V čem jsou právě oxidy dusíku tak záludné?
Ony překyselí půdu a stromy pak doslova nevědí, co se s nimi děje. Použiji konkrétního příkladu: smrček začne rychle obrážet, ale nemá dostatek živin. Energii pro nové jehličky tedy bere z těch starších, které pak odpadávají na zem. Ani to však nevydrží dlouho a strom se musí poohlédnout po jiném zdroji živin. A jejich poslední zbytky jsou ještě právě v těch jehlicích, které leží na zemi. Strom tedy začne své kořeny vést blíž k nim. Tím už ale nesahají kořeny tak hluboko, takže pak stačí slabší vítr a strom vyvrátí.
Jak to vypadalo se stromy v Jizerských horách v uplynulých desetiletích?
Tehdy zahynula spousta stromů. Například původní jizerskohorské smrky takřka vymizely. Zůstaly jich sotva stovky a ani se nerozmnožovaly. Poté, co se příroda nedávno vzpamatovala, se na těchto stromech znovu objevily šišky. Smrky zesílily a začaly se rozmnožovat samy. Namále měly i další původní jizerskohorské stromy - buky. Ještě před patnácti lety se jich při obnově lesa vysazovaly jen asi tři procenta. V polovině devadesátých let to už bylo pětkrát až desetkrát tolik.
Je tedy možné říci, že horská příroda je z nejhoršího již venku?
Zatím to ještě není pořád to pravé. Hory stále nejsou v nejlepším stavu. Ano, vršky kopců se znovu zelenají. To je ale pořád málo. Problém má hlubší kořeny. Například půda se obnovuje jen pomalu, je to otázka desítek let.
(Mladá fronta Dnes)
Sdílet článek na sociálních sítích