Chcete-li uspět, dělejte to, co ještě nikdo jiný nevymyslel nebo nedělá

Firma JAP Trading patří počtem pracovníků do kategorie těch malých. Tržbami ve výši téměř miliardy korun však určitě ne. Má i další zvláštnosti. Soustředila se na zpracování odpadů a má statut chráněné dílny, protože zaměstnává z více než poloviny pracovníky se změněnou pracovní schopností. Vlastní ji a řídí Pavel Janiczek s manželkou. Je snad trochu svéhlavý, hrdý, ochotný jít vlastní cestou. Ale vyplácí se to, a nejen jemu. Stal se už také dvakrát finalistou prestižní soutěže o titul Manažer roku. AUTOR: jan přikryl AUTOR-WEB: www.ihned.cz hn: Firma existuje deset let. Co bylo impulsem, že jste se pustil do budování podniku na zelené louce? Zcela prozaický důvod. Manželčin podnik - Tesla Třinec - padl. Přes tisíc ženských šlo na dlažbu. Já pracoval v přidružené výrobě zemědělského družstva Třinec. Skončili jsme v podobném problému. K tomu malá děcka, mateřská, nedostavěný barák. Tak jsme s manželkou uvažovali, co dál, abychom to zvládli. Chtěli jsme využít místních možností a hlavně jsme je viděli v okolních hutních podnicích. hn: Jak se zdá, i tady nouze naučila Dalibora housti. Ano a velice rychle. Začínal jsem podnikat jako fyzická osoba, první půlrok jsem byl ve dne obchodní firma, v noci jsem dělal účetnictví. Postupně se nabírali lidé, jak přicházeli další zakázky a 7. dubna 1993 nám bylo uděleno povolení k činnosti jako společnosti s ručením omezeným. Dostali jsme výpis z obchodního rejstříku. Začínali jsme zpracováním grafitových odpadů . Dnes jsme jediná firma v Česku, která tuto oblast dělá komplexně. hn: Mnoho lidí se do podnikání nepouští proto, že těžko shánějí základní kapitál, obávají se boje s úřady, prostě odrazuje je - kromě neochoty riskovat - podnikatelské prostředí. Jak jste to vše překonal? Už když jsem podnikal jako fyzická osoba, měl jsem kontakty s Novou hutí. Měl jsem i nápad pro podnikání, který by ji mohl zajímat. Takže bývalý finanční šéf Nové huti se za náš projekt bance zaručil. Samozřejmě nešlo tehdy o veliké peníze. Byly to dva tři milióny. Dnes patříme u ostravské pobočky ČSOB k nejlepším firmám, kterým důvěřují, starají se o nás, máme možnost získat prakticky kdykoli výhodný úvěr. Čili v penězích problém nevidím, když máte skutečně dobrý a vyargumentovaný nápad, není problém se s bankou domluvit. hn: A co úředníci? S papíry byly vždycky problémy, ale s úředníky se musíte vždycky domluvit. Zkouším různé věci. Najít osobní kontakt a vytvořit ovzduší vzájemné důvěry. Někdy je zase potřeba zdravá drzost. Když vás dveřmi vyhodí, musíte vlézt oknem. Nesmíte se bát pustit do nových věcí, které mohou přinést prospěch oběma stranám. hn: Můžete to doložit konkrétním příkladem? Podařilo se nám vyhrát konkurs na veřejnou zakázku na výstavbu celního areálu Třinec. Odbavuje se tam dvanáct set až čtrnáct set aut měsíčně. My jsme ho vybudovali a také ho obhospodařujeme i včetně parkoviště - sociálního zázemí pro řidiče. V tomto areálu byla Union banka. Po jejím pádu sháníme někoho jiného. Protože děláme hodně exportu, máme tam i svoji spedici. Celníci jsou s námi spokojeni a i to se projevuje v rychlosti odbavování. I to je ekonomicky důležité. hn: Už jste zmínil zpracování grafitu a grafitového odpadu . Proč jste se pustil do oblasti, kam se téměř nikdo v té době nehrnul - do recyklace odpadů . Všichni tvrdili, že to není výdělečné. Vy však vyděláváte, splácíte dluhy, investujete. Jsem strojař středoškolák, ale myslím si, že na titulu dnes nezáleží. Znám mnoho inženýrů, kteří dnes dělají vazače u jeřábů a na druhé straně středoškoláků, kteří jsou špičkou v oboru. Jde spíš o znalosti, nápady. Ale také umět dát dohromady chytré hlavy. Dnes už nikdo nemůže vědět vše o všem. Já jsem našel různé šikovné lidi od chemiků přes metalurgy až po strojaře. Výsledkem jsou čtyři patenty na briketování hutních odpadů a jejich zpětné využití ve výrobě. Takže státní subvence na zpracování odpadů nedostáváme. Získali jsme pouze grant na konkrétní úkoly. hn: Co vše vracíte do výroby? Briketujeme například konvertorové kaly a prach z ferroslitin. Zatím se vyhazovaly na skládky . Dnes částečně nahrazují šrot. Ze zlomené grafitové elektrody se dají vyrobit jiné grafitové výrobky a odpadová tříska se dá zpracovat a vrátit do výroby jako nauhličovadlo. Šoupátkové desky k odlévárenským pánvím vydrží dvě tavby a stojí několik tisíc korun. My je dokážeme renovovat a jako plně funkční prodat zpět za přibližně polovinu ceny. Vyděláme my i oceláři. Chce to však dodržovat stabilní kvalitu. To stojí peníze i úsilí. K měření elektrod máme speciální linku, která vyhodnotí veškeré ukazatele k určení jejich kvality. Celý proces je řízen podle norem ISO 9001:2000. hn: Pustil jste se i do další problematické oblasti podnikání. Zaměstnáváte lidi se změněnou pracovní schopností. Řada firem raději zaplatí státu nařízené poplatky. Vy jste dokonce tzv. chráněná dílna. Já si myslím, že pracovat se dá s každým. Jen se proto musí vytvořit podmínky. Prostě je to otázka přístupu a chuti. Říká se, že tito lidé jsou častěji nemocní, nevydrží na místě. S tou nemocností je to částečně pravda a člověk s tím musí předem počítat. Ale dovedeme si vyjít vstříc. Doposud z nich od nás nikdo sám od sebe neodešel. Dnes máme dvacet osm tzv. ZPS míst a vytvoříme další. Na Třinecku je to potřeba. A přitom od státu za vytvoření místa nechceme ani haléř. To po dosavadních zkušenostech. Jednou jsme to udělali. Je to strašné papírování a člověk, který na to místo nastoupil už u nás pět let nepracuje. Kontroly však chodí dodnes a pořád něco chtějí. Já na to prostě nemám čas. U nás si i tito lidé vydělají na sebe sami a myslím si, že jsou spokojeni. Nakoupili jsme pro ně například nejnovější generaci vysokozdvižných vozíků Clark a Caterpilar, takže s nimi mohou jezdit i lidé se zdravotním omezením. hn: Čím se řídíte ve svém podnikání? Mám takové krédo: Dělej to, co ještě nikdo jiný nevymyslel. Nebo to, co ještě nikdo jiný nedělá. To samozřejmě vyžaduje hodně myslet, což někdy \"bolí\", a mít z práce radost. Dnes už podnikání pro mne není nutností, abych uživil rodinu a sebe, ale spíš posláním. Různá ocenění - například zařazení mezi nejlepší dodavatele koncernu Vítkovice, medaile z výstav nebo ocenění z rukou polského prezidenta za přínos k česko-polské spolupráci - jsou dobrým povzbuzením, ale i potvrzením toho, že člověk jde správnou cestou. JAP Trading s. r. o., Třinec je chráněnou dílnou. Již v loňském roce zaměstnávala padesát pět procent lidí se změněnou pracovní schopností. ZDROJ: HN Kariéra Business