zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Přívalové deště způsobují velké škody

29.05.2003
Voda
Přívalové deště způsobují velké škody
Nedostatečná ochrana krajiny je podle odborníků hlavní příčinou rozsáhlých škod, které v poslední době působí na celém území republiky i krátké přívalové deště. Takzvaná mrtvá krajina totiž údajně nedokáže zadržet vodu. ČESKÉ BUDĚJOVICE - Zaplavené domy, poškozené mosty a silnice, auta převrácená na střechu. Lidé si v Česku stále častěji zvykají na to, že příčinou podobné katastrofy nemusejí být ani zdaleka tak rozsáhlé povodně jako loni v srpnu. Stačí mnohem méně. Obyčejná jarní bouřka, doprovázená krátkým, ale intenzivním přívalovým deštěm. Podobné lokální deště za poslední měsíc vyplavily v Česku hned několik oblastí a způsobily, například v pondělí na jižní Moravě, milionové škody. Jsou takové rozmary počasí stejně běžným úkazem jako před staletími, nebo si za podobné katastrofy může člověk částečně sám? Řada odborníků se začíná přiklánět k druhé možnosti. \"Přívalové deště mají v poslední době tak ničivý účinek jednoznačně z toho důvodu, že krajina, zničená intenzivní zemědělskou činností, už není schopna pojmout potřebné množství vody,\" řekl LN světově uznávaný půdní biolog a profesor Vídeňské a Jihočeské univerzity Josef Rusek. Na základě dlouhodobých výzkumů tvrdí, že člověk postupně mění krajinu v jakýsi mrtvý substrát, zbavený živin a mikroorganismů. \"Krajina je vlivem znečištění ovzduší a kyselých dešťů už tak dost přehnojena dusíkem a zemědělci ji navíc ještě uměle přehnojují,\" tvrdí Rusek. Z půdy tak podle něj mizí mikroorganismy, které ji kypří a způsobují její vysokou propustnost. Déšť místo toho dopadá na ztvrdlý, málo propustný povrch, a voda z polí rychle odtéká. \"Stejný problém ale představuje například úbytek smíšených lesů, betonování rozsáhlých ploch a další činnost člověka,\" řekl Rusek. Škody po dešti bývají stejné jako po povodni Podobný názor mají i někteří další odborníci. Nešetrné hospodaření v krajině podle nich způsobuje, že i krátký, ale intenzivní déšť může dnes napáchat stejné škody jako rozsáhlá povodeň. Nejen v Česku, ale v celé Evropě proto vzniká řada vládních i nevládních projektů, jejichž cílem je vrátit krajině její schopnost absorbovat vodu. \"Ideální by samozřejmě bylo, kdyby zemědělci méně hnojili umělými hnojivy, pravidelně střídali plodiny na polích a rozsáhlé lány rozdělovali remízky a mezemi,\" řekl LN Josef Vopálka z oddělení krajinotvorných programů ministerstva životního prostředí. I když ale existuje na papíře jakýsi kodex zemědělského hospodaření, šetrného ke krajině, celá řada zemědělců podle něj pravidla nedodržuje. \"Jedná se pouze o nezávazná doporučení, ale každý rozumný zemědělec by je měl ctít,\" řekl mluvčí ministerstva zemědělství Hugo Roldan. Těžko bude ale ministerstvo nařizovat konkrétnímu farmáři, jaká hnojiva a v jakém množství může používat nebo na jaké ploše může pěstovat kukuřici. \"Něco jiného je to u zemědělců, kteří žádají o dotace na ekologické hospodaření. Ti mají přesně stanoveno, co si mohou ke krajině dovolit,\" uvedl Roldan. Foto popis: Nešetrné hospodaření v krajině způsobuje, že i krátký, ale intenzivní déšť může napáchat stejné škody jako povodeň říkají odborníci Foto autor: LN - Hynek Glos Zdroj: Lidové noviny Autor: Marek Kerles
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí